Biografický slovník
HENNER Kamil 30.3.1895-27.8.1967: Porovnání verzí
(HENNER_Kamil_30.3.1895-27.8.1967) |
|||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 482-483 |
| + | |||
| + | }} | ||
| + | '''HENNER, Kamil''', ''* 30. 3. 1895 Praha, † 27. 8. 1967 Praha, lékař neurolog, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Syn profesora české právnické fakulty Kamila H. (1861–1928) | ||
| + | a Marie, roz. Mildeové; bratr spisovatelky Marie Pujmanové | ||
| + | (1893–1958). Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval | ||
| + | Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1921). Již 1919 pracoval jako demonstrátor I. interní kliniky LF UK, 1921–37 | ||
| + | působil jako její asistent. 1927 se habilitoval z neuropatologie, | ||
| + | 1933 byl jmenován nehonorovaným mimořádným a 1937 | ||
| + | mimořádným honorovaným profesorem a přednostou neurologické kliniky (do 1965). Řádným profesorem se stal 1946, | ||
| + | a to s účinností od 1939. Od 1952 vedl katedru neurologie, | ||
| + | 1954 obhájil vědeckou hodnost DrSc. a byl jmenován akademikem ČSAV. Od 1956 stál jako ředitel v čele laboratoře | ||
| + | pro patofyziologii nervové soustavy, 1965 odešel na odpočinek. Byl členem řady domácích a zahraničních odborných | ||
| + | společností. Zařadil se k zakladatelům moderní české klinické | ||
| + | neurologie a spoluzakladatelům české neurochirurgie, vybudoval neurologické pracoviště I. interní kliniky a poté samostatnou neurologickou kliniku, vychoval vlastní vědeckou školu | ||
| + | a mnoho vynikajících žáků. Zabýval se především diferenciální diagnostikou mozečkové symptomatologie, encefalitidou | ||
| + | (publikace s mezinárodním ohlasem), epilepsií, roztroušenou | ||
| + | sklerózou či arachnoiditidou, objevil iritační neocerebelární | ||
| + | syndrom. Byl pohřben v Praze na Vyšehradě. Jeho jméno nese | ||
| + | ulice v Praze-Motole. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Epidemic encephalitis, in: Archives for Internal Medicine (Chicago) | ||
| + | 42, 1928, Nr. 2, s. 151–171 (s L. Syllabou); Speciální neurologie pro mediky | ||
| + | a lékaře, 1950 (5. vydání 1961). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BSPLF 1, s. 215–216; LF UK 1945–2008, s. 91 (s další literaturou); Tomeš | ||
| + | 1, s. 447; ČLČ 84, 1945, s. 437–445 (bibliografie); 104, 1965, s. 359–360; | ||
| + | 106, 1967, s. 1000; 114, 1975, s. 686–688; 116, 1977, s. 1072; 145, 2006, | ||
| + | s. 680; 146, 2007, s. XXVII–XXVIII; Praktický lékař 25, 1945, s. 121–123; | ||
| + | 35, 1955, s. 145–146; 45, 1965, s. 279–280; 47, 1967, s. 744; 86, 2006, | ||
| + | s. 417–419; Neurologie a psychiatrie česko-slovenská 8, 1945, s. 89–96 | ||
| + | (s bibliografií); Československá neurologie 23, 1960, s. 145–146; 28, 1965, | ||
| + | s. 133–151 (s bibliografií); 30, 1967, s. 353; Česká a slovenská neurologie | ||
| + | a neurochirurgie 57/90, 1994, s. 82–83; 58/91, 1995, s. 160; Československá psychiatrie 56, 1960, s. 201–203; 61, 1965, s. 134–135; 63, 1967, | ||
| + | s. 423–424; Rozhledy v chirurgii 24, 1945, s. 157; Sborník lékařský 97, | ||
| + | 1996, s. 543–544; Vesmír 47, 1968, s. 57; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 19–21, 200; týž, Konec vzpomínání, 1988, s. 51–62; P. Svobodný, | ||
| + | Pražské neurologické kliniky v letech (1936) 1938–1945, in: AUC – Historia | ||
| + | Universitatis Carolinae Pragensis 59, 2019, s. 43–68. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české | ||
| + | Karlo-Ferdinandovy univerzity/UK IV., s. 1861; fond LF UK 1883–1953, | ||
| + | osobní spis, inv. č. 374. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/20c52161-8911-4eca-8dba-cf10db735689 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Petr Svobodný | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 14:27
| Kamil HENNER | |
 | |
| Narození | 30.3.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 27.8.1967 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 482-483 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47233 |
HENNER, Kamil, * 30. 3. 1895 Praha, † 27. 8. 1967 Praha, lékař neurolog, pedagog
Syn profesora české právnické fakulty Kamila H. (1861–1928) a Marie, roz. Mildeové; bratr spisovatelky Marie Pujmanové (1893–1958). Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze (MUDr. 1921). Již 1919 pracoval jako demonstrátor I. interní kliniky LF UK, 1921–37 působil jako její asistent. 1927 se habilitoval z neuropatologie, 1933 byl jmenován nehonorovaným mimořádným a 1937 mimořádným honorovaným profesorem a přednostou neurologické kliniky (do 1965). Řádným profesorem se stal 1946, a to s účinností od 1939. Od 1952 vedl katedru neurologie, 1954 obhájil vědeckou hodnost DrSc. a byl jmenován akademikem ČSAV. Od 1956 stál jako ředitel v čele laboratoře pro patofyziologii nervové soustavy, 1965 odešel na odpočinek. Byl členem řady domácích a zahraničních odborných společností. Zařadil se k zakladatelům moderní české klinické neurologie a spoluzakladatelům české neurochirurgie, vybudoval neurologické pracoviště I. interní kliniky a poté samostatnou neurologickou kliniku, vychoval vlastní vědeckou školu a mnoho vynikajících žáků. Zabýval se především diferenciální diagnostikou mozečkové symptomatologie, encefalitidou (publikace s mezinárodním ohlasem), epilepsií, roztroušenou sklerózou či arachnoiditidou, objevil iritační neocerebelární syndrom. Byl pohřben v Praze na Vyšehradě. Jeho jméno nese ulice v Praze-Motole.
D: výběr: Epidemic encephalitis, in: Archives for Internal Medicine (Chicago) 42, 1928, Nr. 2, s. 151–171 (s L. Syllabou); Speciální neurologie pro mediky a lékaře, 1950 (5. vydání 1961).
L: BSPLF 1, s. 215–216; LF UK 1945–2008, s. 91 (s další literaturou); Tomeš 1, s. 447; ČLČ 84, 1945, s. 437–445 (bibliografie); 104, 1965, s. 359–360; 106, 1967, s. 1000; 114, 1975, s. 686–688; 116, 1977, s. 1072; 145, 2006, s. 680; 146, 2007, s. XXVII–XXVIII; Praktický lékař 25, 1945, s. 121–123; 35, 1955, s. 145–146; 45, 1965, s. 279–280; 47, 1967, s. 744; 86, 2006, s. 417–419; Neurologie a psychiatrie česko-slovenská 8, 1945, s. 89–96 (s bibliografií); Československá neurologie 23, 1960, s. 145–146; 28, 1965, s. 133–151 (s bibliografií); 30, 1967, s. 353; Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 57/90, 1994, s. 82–83; 58/91, 1995, s. 160; Československá psychiatrie 56, 1960, s. 201–203; 61, 1965, s. 134–135; 63, 1967, s. 423–424; Rozhledy v chirurgii 24, 1945, s. 157; Sborník lékařský 97, 1996, s. 543–544; Vesmír 47, 1968, s. 57; V. Vondráček, Lékař dále vzpomíná, 1977, s. 19–21, 200; týž, Konec vzpomínání, 1988, s. 51–62; P. Svobodný, Pražské neurologické kliniky v letech (1936) 1938–1945, in: AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis 59, 2019, s. 43–68.
P: Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/UK IV., s. 1861; fond LF UK 1883–1953, osobní spis, inv. č. 374.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Svobodný
