Biografický slovník
HENNET Leopold Otomar 31.1.1799-2.7.1892: Porovnání verzí
(HENNET_Otomar_Leopold_30.1.1799-2.7.1892) |
m (Holoubková přesunul stránku HENNET Otomar Leopold 30.1.1799-2.7.1892 na HENNET Leopold Otomar 31.1.1799-2.7.1892 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Leopold Otomar HENNET |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.1.1799 | | datum narození = 30.1.1799 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 2.7.1892 | | datum úmrtí = 2.7.1892 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />44- Právník |
| − | 44- Právník | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 483 |
| + | |||
| + | }} | ||
| + | '''HENNET, Leopold Ottomar''', ''* 31. 1. 1799 Praha, † 2. 7. 1892 Praha, právník'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny původem ze Švýcarska. Jeho předkové se | ||
| + | uplatnili jako vysocí správní úředníci. 1749 povýšil císař František I. Štěpán Lotrinský apelačního radu Franze Leopolda H. | ||
| + | do rytířského stavu a udělil mu český inkolát; H. byl vnukem | ||
| + | pražského apelačního rady, spoluorganizátora státní správy | ||
| + | v českých a rakouských zemích, příležitostného hudebníka | ||
| + | a hudebního skladatele '''Wenzela Johanna Marcella''', od 1791 | ||
| + | sv. pána '''von H.''' (* 5. 12. 1732, † 18. 2. 1814), majitele sekularizovaného statku Kajetánka v Praze. H. rodiči byli Wenzel Johann H. (* 24. 8. 1759, † 17. 8. 1833) a Marie, roz. Bornová. | ||
| + | Po studiu právnické fakulty pražské univerzity 1820 H. nastoupil jako nižší úředník k Zemskému soudu v Praze, 1826 povýšil na auskultanta. Adjunktem Českého apelačního a vrchního trestního soudu se stal 1833, dva roky nato zemským radou | ||
| + | u pražského Zemského soudu, 1841 radou apelačního soudu u Českého apelačního a vrchního trestního soudu, 1845 | ||
| + | dvorním radou Nejvyššího soudního úřadu ve Vídni. Před vypuknutím revoluce 1848 vrcholila jeho služební kariéra: jako | ||
| + | tajný rada byl 1847–49 prezidentem Zemského soudu v Praze | ||
| + | a nejvyšším zemským sudím, 1849–54 prezidentem Vrchního | ||
| + | zemského soudu ve Štýrském Hradci, 1854–67 prezidentem | ||
| + | Vrchního zemského soudu v Praze. V únoru 1862 byl císařem jmenován doživotním členem panské sněmovny říšské | ||
| + | rady, kde vystupoval jako právní expert konzervativní pravice. | ||
| + | 1827 uzavřel sňatek s Karolinou Zessnerovou, svobod. paní | ||
| + | von Spitzenberg (1798–1881), a měl s ní šest dětí. H. vnuk | ||
| + | Leopold H. (* 10. 5. 1876 Gaaden /u Badenu, Rakousko/, | ||
| + | † 27. 3. 1950 Vídeň /Rakousko/) vystudoval práva, absolvoval praxi v Karlových Varech a jako majitel zámku a statku | ||
| + | Stekník na Žatecku obchodoval s chmelem. Jeho manželkou | ||
| + | byla Marie, dcera ministra zemědělství hraběte Ledeboura. | ||
| + | Později přesídlil do Vídně, 1921–22 byl rakouským ministrem zemědělství, ve třicátých letech 20. století působil jako | ||
| + | diplomat. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 8, s. 307; Dlabač 1, sl. 610; RSN 3, s. 727; OSN 11, s. 108–109; | ||
| + | BL 1, s. 596; Knauer, s. 35; M. Stupková – M. Klečacký, Slovník představitelů soudní správy v letech 1849–1918, 2015, s. 138–139; | ||
| + | https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Hennet.shtml (s další literaturou, stav k 13. 3. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' AHMP, Sbírka matrik, MIK N13, 1796–1801, fol. 140; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 173, obr. 167; AHMP, Soupis pražského | ||
| + | obyvatelstva 1830–1910, krabice 89, č. 8. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:1799]] | [[Kategorie:1799]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 14:38
| Leopold Otomar HENNET | |
 | |
| Narození | 30.1.1799 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2.7.1892 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 44- Právník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 483 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47235 |
HENNET, Leopold Ottomar, * 31. 1. 1799 Praha, † 2. 7. 1892 Praha, právník
Pocházel z rodiny původem ze Švýcarska. Jeho předkové se uplatnili jako vysocí správní úředníci. 1749 povýšil císař František I. Štěpán Lotrinský apelačního radu Franze Leopolda H. do rytířského stavu a udělil mu český inkolát; H. byl vnukem pražského apelačního rady, spoluorganizátora státní správy v českých a rakouských zemích, příležitostného hudebníka a hudebního skladatele Wenzela Johanna Marcella, od 1791 sv. pána von H. (* 5. 12. 1732, † 18. 2. 1814), majitele sekularizovaného statku Kajetánka v Praze. H. rodiči byli Wenzel Johann H. (* 24. 8. 1759, † 17. 8. 1833) a Marie, roz. Bornová. Po studiu právnické fakulty pražské univerzity 1820 H. nastoupil jako nižší úředník k Zemskému soudu v Praze, 1826 povýšil na auskultanta. Adjunktem Českého apelačního a vrchního trestního soudu se stal 1833, dva roky nato zemským radou u pražského Zemského soudu, 1841 radou apelačního soudu u Českého apelačního a vrchního trestního soudu, 1845 dvorním radou Nejvyššího soudního úřadu ve Vídni. Před vypuknutím revoluce 1848 vrcholila jeho služební kariéra: jako tajný rada byl 1847–49 prezidentem Zemského soudu v Praze a nejvyšším zemským sudím, 1849–54 prezidentem Vrchního zemského soudu ve Štýrském Hradci, 1854–67 prezidentem Vrchního zemského soudu v Praze. V únoru 1862 byl císařem jmenován doživotním členem panské sněmovny říšské rady, kde vystupoval jako právní expert konzervativní pravice. 1827 uzavřel sňatek s Karolinou Zessnerovou, svobod. paní von Spitzenberg (1798–1881), a měl s ní šest dětí. H. vnuk Leopold H. (* 10. 5. 1876 Gaaden /u Badenu, Rakousko/, † 27. 3. 1950 Vídeň /Rakousko/) vystudoval práva, absolvoval praxi v Karlových Varech a jako majitel zámku a statku Stekník na Žatecku obchodoval s chmelem. Jeho manželkou byla Marie, dcera ministra zemědělství hraběte Ledeboura. Později přesídlil do Vídně, 1921–22 byl rakouským ministrem zemědělství, ve třicátých letech 20. století působil jako diplomat.
L: Wurzbach 8, s. 307; Dlabač 1, sl. 610; RSN 3, s. 727; OSN 11, s. 108–109; BL 1, s. 596; Knauer, s. 35; M. Stupková – M. Klečacký, Slovník představitelů soudní správy v letech 1849–1918, 2015, s. 138–139; https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Hennet.shtml (s další literaturou, stav k 13. 3. 2020).
P: AHMP, Sbírka matrik, MIK N13, 1796–1801, fol. 140; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 173, obr. 167; AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910, krabice 89, č. 8.
Martin Kučera
