Biografický slovník
HENNIGER von Seeberg Adalbert 23.12.1807-10.10.1873: Porovnání verzí
(HENNINGER_ze_Seeberg_Vojtěch_1807-10.10.1873) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Adalbert HENNINGER ze Seeberg |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1807 | + | | datum narození = 23.12.1807 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 10.10.1873 | | datum úmrtí = 10.10.1873 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Milín (u Příbrami) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 485 |
| + | |||
| + | }} | ||
| + | '''HENNIGER von Seeberg, Adalbert''' ''(též HENNINGER), * 23. 12. 1807 Praha, † 10. 10. 1873 Milín (u Příbrami), právník, státník, úředník'' | ||
| + | |||
| + | Syn státního úředníka a ředitele pražské polytechniky Johanna H. v. S. (1777–1850) a Marie Ludoviky, roz. Malovcové | ||
| + | z Malovic (1784–1863). Profesní dráhu H. zahájil v Haliči. | ||
| + | Od 1829 působil jako konceptní kandidát na Haličském guberniu ve Lvově. 1836 se stal krajským komisařem v Sambiru, | ||
| + | 1839 krajským komisařem ve městě Žovkva. 1847 byl jmenován krajským hejtmanem ve městě Čortkiv a 1849–53 sloužil | ||
| + | jako správce Zemskému úřadu v Černovicích (dnes Ukrajina). 1853–54 byl přidělen ke Krajské vládě v České Lípě coby | ||
| + | správce a 1854 ustanoven krajským představeným Krajského | ||
| + | úřadu v Litoměřicích. Z jeho podnětu tam 1858 zahájila činnost městská spořitelna, která učinila z Litoměřic finanční | ||
| + | centrum pro široké okolí. Funkci krajského hejtmana zastával | ||
| + | do 1862, po zrušení krajských úřadů (1862) setrval v dohledací funkci ještě dva roky. | ||
| + | |||
| + | H. byl 1864 povolán na České místodržitelství v Praze | ||
| + | a jmenován dvorním radou. Během okupace Prahy pruskými vojsky 1866 byl pověřen vedením úřadu. 1867 se stal | ||
| + | místodržitelským viceprezidentem, 1868 nastoupil do úřadu | ||
| + | místodržitelského rady I. třídy s titulem místodržitelského | ||
| + | viceprezidenta. 1870 byl penzionován; nahradil jej Václav | ||
| + | Rieger z Riegershofenu. H. nadále zastával úřad komořího. | ||
| + | Obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu (1865) a Řád železné koruny II. třídy (1868). Stal se čestným měšťanem měst | ||
| + | Litoměřice (1864) a Podmokly (Děčín, 1866). | ||
| + | |||
| + | H. se oženil 1834 ve Lvově s Marií hraběnkou Desfoursovou | ||
| + | (* 18. 2. 1808 Brno, † 7. 5. 1871). Syn Vincenz (* 2. 2. 1847 | ||
| + | Praha, † 9. 2. 1916 Innsbruck /Rakousko/) byl komturem | ||
| + | Řádu německých rytířů, polním podmaršálkem rakousko-uherské armády a vrchním komořím arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Dcera Marie (1838–1919) se provdala 1870 za polního podmaršálka Johanna Albrechta Friedricha | ||
| + | von Herrenschwand (1833–1907). Další dcery se jmenovaly Leopoldine (1842–1861) a Louise (1841–1915). Louise | ||
| + | patřila k dámám Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském | ||
| + | hradě. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 49, | ||
| + | Gotha 1899, s. 382–383; H. Ankert, Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, | ||
| + | 1923, s. 87, 89; BL 1, s. 597; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy | ||
| + | v Čechách v letech 1850–1918, 1993, s. 65, 233–234; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267, 270, 381, 399; | ||
| + | M. Klečacký a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech | ||
| + | 1849–1918, 2020, s. 235; Vincenz H.: nekrolog, in: Innsbrucker Nachrichten | ||
| + | 10. 2. 1916, s. 2; de.wikipedia.org (stav k 1. 6. 2020). | ||
| + | |||
| + | Nina Milotová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:1807]] | [[Kategorie:1807]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
| + | [[Kategorie:Milín]] | ||
Verze z 25. 2. 2023, 14:49
| Adalbert HENNINGER ze Seeberg | |
 | |
| Narození | 23.12.1807 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 10.10.1873 |
| Místo úmrtí | Milín (u Příbrami) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 485 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73132 |
HENNIGER von Seeberg, Adalbert (též HENNINGER), * 23. 12. 1807 Praha, † 10. 10. 1873 Milín (u Příbrami), právník, státník, úředník
Syn státního úředníka a ředitele pražské polytechniky Johanna H. v. S. (1777–1850) a Marie Ludoviky, roz. Malovcové z Malovic (1784–1863). Profesní dráhu H. zahájil v Haliči. Od 1829 působil jako konceptní kandidát na Haličském guberniu ve Lvově. 1836 se stal krajským komisařem v Sambiru, 1839 krajským komisařem ve městě Žovkva. 1847 byl jmenován krajským hejtmanem ve městě Čortkiv a 1849–53 sloužil jako správce Zemskému úřadu v Černovicích (dnes Ukrajina). 1853–54 byl přidělen ke Krajské vládě v České Lípě coby správce a 1854 ustanoven krajským představeným Krajského úřadu v Litoměřicích. Z jeho podnětu tam 1858 zahájila činnost městská spořitelna, která učinila z Litoměřic finanční centrum pro široké okolí. Funkci krajského hejtmana zastával do 1862, po zrušení krajských úřadů (1862) setrval v dohledací funkci ještě dva roky.
H. byl 1864 povolán na České místodržitelství v Praze a jmenován dvorním radou. Během okupace Prahy pruskými vojsky 1866 byl pověřen vedením úřadu. 1867 se stal místodržitelským viceprezidentem, 1868 nastoupil do úřadu místodržitelského rady I. třídy s titulem místodržitelského viceprezidenta. 1870 byl penzionován; nahradil jej Václav Rieger z Riegershofenu. H. nadále zastával úřad komořího. Obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu (1865) a Řád železné koruny II. třídy (1868). Stal se čestným měšťanem měst Litoměřice (1864) a Podmokly (Děčín, 1866).
H. se oženil 1834 ve Lvově s Marií hraběnkou Desfoursovou (* 18. 2. 1808 Brno, † 7. 5. 1871). Syn Vincenz (* 2. 2. 1847 Praha, † 9. 2. 1916 Innsbruck /Rakousko/) byl komturem Řádu německých rytířů, polním podmaršálkem rakousko-uherské armády a vrchním komořím arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Dcera Marie (1838–1919) se provdala 1870 za polního podmaršálka Johanna Albrechta Friedricha von Herrenschwand (1833–1907). Další dcery se jmenovaly Leopoldine (1842–1861) a Louise (1841–1915). Louise patřila k dámám Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.
L: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 49, Gotha 1899, s. 382–383; H. Ankert, Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 87, 89; BL 1, s. 597; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy v Čechách v letech 1850–1918, 1993, s. 65, 233–234; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267, 270, 381, 399; M. Klečacký a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918, 2020, s. 235; Vincenz H.: nekrolog, in: Innsbrucker Nachrichten 10. 2. 1916, s. 2; de.wikipedia.org (stav k 1. 6. 2020).
Nina Milotová
