HENNIGER von Seeberg Adalbert 23.12.1807-10.10.1873: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HENNINGER ze Seeberg Vojtěch 1807-10.10.1873 na HENNIGER von Seeberg Adalbert 23.12.1807-10.10.1873 bez založení přesměrování)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 25. 2. 2023, 14:50

Adalbert HENNINGER ze Seeberg
Narození 23.12.1807
Místo narození Praha
Úmrtí 10.10.1873
Místo úmrtí Milín (u Příbrami)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 485
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73132

HENNIGER von Seeberg, Adalbert (též HENNINGER), * 23. 12. 1807 Praha, † 10. 10. 1873 Milín (u Příbrami), právník, státník, úředník

Syn státního úředníka a ředitele pražské polytechniky Johanna H. v. S. (1777–1850) a Marie Ludoviky, roz. Malovcové z Malovic (1784–1863). Profesní dráhu H. zahájil v Haliči. Od 1829 působil jako konceptní kandidát na Haličském guberniu ve Lvově. 1836 se stal krajským komisařem v Sambiru, 1839 krajským komisařem ve městě Žovkva. 1847 byl jmenován krajským hejtmanem ve městě Čortkiv a 1849–53 sloužil jako správce Zemskému úřadu v Černovicích (dnes Ukrajina). 1853–54 byl přidělen ke Krajské vládě v České Lípě coby správce a 1854 ustanoven krajským představeným Krajského úřadu v Litoměřicích. Z jeho podnětu tam 1858 zahájila činnost městská spořitelna, která učinila z Litoměřic finanční centrum pro široké okolí. Funkci krajského hejtmana zastával do 1862, po zrušení krajských úřadů (1862) setrval v dohledací funkci ještě dva roky.

H. byl 1864 povolán na České místodržitelství v Praze a jmenován dvorním radou. Během okupace Prahy pruskými vojsky 1866 byl pověřen vedením úřadu. 1867 se stal místodržitelským viceprezidentem, 1868 nastoupil do úřadu místodržitelského rady I. třídy s titulem místodržitelského viceprezidenta. 1870 byl penzionován; nahradil jej Václav Rieger z Riegershofenu. H. nadále zastával úřad komořího. Obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu (1865) a Řád železné koruny II. třídy (1868). Stal se čestným měšťanem měst Litoměřice (1864) a Podmokly (Děčín, 1866).

H. se oženil 1834 ve Lvově s Marií hraběnkou Desfoursovou (* 18. 2. 1808 Brno, † 7. 5. 1871). Syn Vincenz (* 2. 2. 1847 Praha, † 9. 2. 1916 Innsbruck /Rakousko/) byl komturem Řádu německých rytířů, polním podmaršálkem rakousko-uherské armády a vrchním komořím arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského. Dcera Marie (1838–1919) se provdala 1870 za polního podmaršálka Johanna Albrechta Friedricha von Herrenschwand (1833–1907). Další dcery se jmenovaly Leopoldine (1842–1861) a Louise (1841–1915). Louise patřila k dámám Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě.

L: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 49, Gotha 1899, s. 382–383; H. Ankert, Kurze Geschichte der Stadt Leitmeritz, 1923, s. 87, 89; BL 1, s. 597; A. Špiritová, Slovník představitelů státní správy v Čechách v letech 1850–1918, 1993, s. 65, 233–234; O. Kotyza – J. Smetana – J. Tomas a kol., Dějiny města Litoměřic, 1997, s. 267, 270, 381, 399; M. Klečacký a kol., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918, 2020, s. 235; Vincenz H.: nekrolog, in: Innsbrucker Nachrichten 10. 2. 1916, s. 2; de.wikipedia.org (stav k 1. 6. 2020).

Nina Milotová