HENNIG Karel August Ferdinand 1791?-3.3.1862: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Karel August Ferdinand HENNIG | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno =…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 38: Řádka 38:
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 484-485
 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 484-485
 
}}
 
}}
 +
'''HENNIG, Karel August Ferdinand''' (též HÖNNIG), ''* 1791 nebo 1794 Berlín (Německo), † 3. 3. 1862 Praha, litograf, kreslíř, nakladatel''
  
 +
Před 1821 byl činný jako kaligraf v Berlíně, poté byl údajně
 +
v Praze zadržen policií na cestě do Řecka, kde měl v úmyslu zúčastnit se řecké osvobozenecké války. 1821 získal práci
 +
v litografické dílně Gottlieba Haase, v Praze se usadil a jeho
 +
následné působení je významně spojeno s rozvojem litografie
 +
v Čechách. Haaseho dílna byla v pořadí třetí, jež v Praze a Království českém vůbec získala litografickou koncesi (1821),
 +
sám H. se řadí k prvním litografům u nás. Činnost Gottlieba
 +
Haase a jeho nástupců byla od počátku spjata s H. činností
 +
a tento vztah se několikrát proměnil. V Haaseho dílně se stal
 +
H. po 1821 dílovedoucím a již 1824 žádal o povolení vlastní
 +
litografické živnosti. Vzhledem k tomu, že se od 1825 setkáváme s produkty litografické dílny Haase & H., výsledkem
 +
H. žádosti bylo patrně rovnocenné partnerství se syny Gottlieba Haase. Dílna sídlila zpočátku v domě čp. 607 na Starém
 +
Městě, 1827 přesídlila do čp. 146. Roku 1833 se H. rozešel
 +
se syny Bohumila Haase a dílnu převzal. Litografický cyklus
 +
květin z roku 1827 signovaný pouze H. však naznačuje, že
 +
některé práce H. vydával samostatně již dříve. Měl rovněž své
 +
vlastní nakladatelství existující již před vznikem samostatné
 +
dílny (nejpozději od 1831), jehož sídlo bylo udáváno v Praze a Berlíně (až do závěru H. činnosti v padesátých letech
 +
19. století). Jakou konkrétní roli berlínská část nakladatelství
 +
v H. podnikání sehrála, však dosud není zřejmé. 1840 dílna
 +
přesídlila do domu čp. 309 na Starém Městě. Dílna zanikla
 +
patrně se smrtí jejího zakladatele; poslední známé datované
 +
grafické listy pocházejí z roku 1858.
 +
 +
Podnik se zaměřoval na merkantilní a akcidenční tisky, stejně
 +
tak na výtvarně pojatou grafiku širokého spektra oborů, v nichž
 +
dominují topografické náměty a listy k připomínce významných událostí. H. byl rovněž průkopníkem kartografické litografie v Čechách, v níž využíval techniku ryté litografie. Nejvýznamnějším grafickým cyklem vzniklým pod H. vedením se
 +
stala rozsáhlá série pohledů na dekorace českých měst v době
 +
návštěvy císařského páru Františka I. a Karoliny Augusty roku
 +
1833. Výtvarně nejpozoruhodnějším počinem H. dílny je několik celků karikaturních výjevů z třicátých let 19. století, kreslených a litografovaných Antonínem Gareisem. K nejčastějším
 +
H. výtvarným spolupracovníkům patřili Karel Würbs, Ferdinand Karel Klimsch, Vincenc Wacha, Josef Vetters a František
 +
Eduard Sandtner, který se po 1830 stal správcem H. dílny.
 +
V červenci 1848 H. působil při vystoupení tzv. sedmašedesátníků, 67 pražských měšťanů, kteří přednesli knížeti Windischgrätzovi žádost o zachování výjimečného stavu s poděkováním
 +
za potlačení pražského červnového povstání. Tato iniciativa
 +
H. diskreditovala v českých národních kruzích a do jisté míry
 +
znamenala i odliv části jeho zákazníků.
 +
 +
H. měl s manželkou Kateřinou (1806–1853) syna Karla
 +
(* 1836), který byl rovněž litografem, a lze proto přepokládat
 +
jeho součinnost s otcovou dílnou; o jeho vlastních dílech však
 +
není nic známo.
 +
 +
'''D:''' výběr: rytec (?) a vydavatel: Květiny – měsíce v roce, 1827; Costums-Zeichnungs-Schule, po 1837; Landschafts- und Architectur-Studien, 1843. Vydavatel: A. Gareis st., Karetní hra s listy o 42 výjevech s příběhy barona Prášila aj.,
 +
kolem 1830; týž, Humoristische Knall- und Blitz-Szenen, 1831–1832; týž,
 +
Carl H.s Phantasmagorien und englishe Sachenbilder, po 1833; Denkbuch
 +
über die allerhöchste Anwesenheit Ihrer k. k. Majestäten, 1836.
 +
 +
'''L:''' Wurzbach 8, s. 308; J. Malý, Stručný všeobecný slovník věcný 3, 1877,
 +
s. 536; RSN 3, s. 728; OSN 11, s. 104; MSN 3, s. 139; Toman 1, s. 321;
 +
BL 1, s. 596; Voit, s. 348; Bohemia 10. 7. 1835, s. 4; Pražský večerní list
 +
24. 8. 1848, s. 239; Včela 30. 8. 1848, s. 271; K. Tůma, Karel Havlíček
 +
Borovský. Nejslavnější publicista českého národa 2, 1885, s. 314; Pamětní
 +
spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie, 1899, s. 31, 46–47;
 +
A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků Čechách, in: PA 28, 1916, s. 98; Paměti J. V. Friče, H. Traub (ed.), 1939,
 +
s. 77; V. Kraus, Počátek kartografické litografie v Čechách a její osobnost,
 +
in: Geodetický a kartografický obzor 25. 3. 1996, s. 62; K. Bečková, Počátky
 +
kamenotiskařské živnosti v Čechách 1818–1835, in: Litografie aneb kamenopis. Počátky české litografie 1819–1850, J. Wittlichová – R. Vondráček
 +
(eds.), 1996, s. 19–20, 21, 23, 25, kat. č. 61, 101, 196–198, 205, 208–209,
 +
217, 242, 252, 269, 309–310, 313–316, 370–373, 376, 380, 405–407,
 +
436–437, 452, 491, 496–499.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/794e3ba0-320e-45bc-9019-4bad6d3d5ce9 Bibliografie dějin Českých zemí]   
 +
 +
Petr Šámal
  
  

Aktuální verze z 25. 3. 2023, 11:25

Karel August Ferdinand HENNIG
Narození 1791 nebo 1794
Místo narození Berlín (Německo)
Úmrtí 3.3.1862
Místo úmrtí Praha
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 484-485
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143592

HENNIG, Karel August Ferdinand (též HÖNNIG), * 1791 nebo 1794 Berlín (Německo), † 3. 3. 1862 Praha, litograf, kreslíř, nakladatel

Před 1821 byl činný jako kaligraf v Berlíně, poté byl údajně v Praze zadržen policií na cestě do Řecka, kde měl v úmyslu zúčastnit se řecké osvobozenecké války. 1821 získal práci v litografické dílně Gottlieba Haase, v Praze se usadil a jeho následné působení je významně spojeno s rozvojem litografie v Čechách. Haaseho dílna byla v pořadí třetí, jež v Praze a Království českém vůbec získala litografickou koncesi (1821), sám H. se řadí k prvním litografům u nás. Činnost Gottlieba Haase a jeho nástupců byla od počátku spjata s H. činností a tento vztah se několikrát proměnil. V Haaseho dílně se stal H. po 1821 dílovedoucím a již 1824 žádal o povolení vlastní litografické živnosti. Vzhledem k tomu, že se od 1825 setkáváme s produkty litografické dílny Haase & H., výsledkem H. žádosti bylo patrně rovnocenné partnerství se syny Gottlieba Haase. Dílna sídlila zpočátku v domě čp. 607 na Starém Městě, 1827 přesídlila do čp. 146. Roku 1833 se H. rozešel se syny Bohumila Haase a dílnu převzal. Litografický cyklus květin z roku 1827 signovaný pouze H. však naznačuje, že některé práce H. vydával samostatně již dříve. Měl rovněž své vlastní nakladatelství existující již před vznikem samostatné dílny (nejpozději od 1831), jehož sídlo bylo udáváno v Praze a Berlíně (až do závěru H. činnosti v padesátých letech 19. století). Jakou konkrétní roli berlínská část nakladatelství v H. podnikání sehrála, však dosud není zřejmé. 1840 dílna přesídlila do domu čp. 309 na Starém Městě. Dílna zanikla patrně se smrtí jejího zakladatele; poslední známé datované grafické listy pocházejí z roku 1858.

Podnik se zaměřoval na merkantilní a akcidenční tisky, stejně tak na výtvarně pojatou grafiku širokého spektra oborů, v nichž dominují topografické náměty a listy k připomínce významných událostí. H. byl rovněž průkopníkem kartografické litografie v Čechách, v níž využíval techniku ryté litografie. Nejvýznamnějším grafickým cyklem vzniklým pod H. vedením se stala rozsáhlá série pohledů na dekorace českých měst v době návštěvy císařského páru Františka I. a Karoliny Augusty roku 1833. Výtvarně nejpozoruhodnějším počinem H. dílny je několik celků karikaturních výjevů z třicátých let 19. století, kreslených a litografovaných Antonínem Gareisem. K nejčastějším H. výtvarným spolupracovníkům patřili Karel Würbs, Ferdinand Karel Klimsch, Vincenc Wacha, Josef Vetters a František Eduard Sandtner, který se po 1830 stal správcem H. dílny. V červenci 1848 H. působil při vystoupení tzv. sedmašedesátníků, 67 pražských měšťanů, kteří přednesli knížeti Windischgrätzovi žádost o zachování výjimečného stavu s poděkováním za potlačení pražského červnového povstání. Tato iniciativa H. diskreditovala v českých národních kruzích a do jisté míry znamenala i odliv části jeho zákazníků.

H. měl s manželkou Kateřinou (1806–1853) syna Karla (* 1836), který byl rovněž litografem, a lze proto přepokládat jeho součinnost s otcovou dílnou; o jeho vlastních dílech však není nic známo.

D: výběr: rytec (?) a vydavatel: Květiny – měsíce v roce, 1827; Costums-Zeichnungs-Schule, po 1837; Landschafts- und Architectur-Studien, 1843. Vydavatel: A. Gareis st., Karetní hra s listy o 42 výjevech s příběhy barona Prášila aj., kolem 1830; týž, Humoristische Knall- und Blitz-Szenen, 1831–1832; týž, Carl H.s Phantasmagorien und englishe Sachenbilder, po 1833; Denkbuch über die allerhöchste Anwesenheit Ihrer k. k. Majestäten, 1836.

L: Wurzbach 8, s. 308; J. Malý, Stručný všeobecný slovník věcný 3, 1877, s. 536; RSN 3, s. 728; OSN 11, s. 104; MSN 3, s. 139; Toman 1, s. 321; BL 1, s. 596; Voit, s. 348; Bohemia 10. 7. 1835, s. 4; Pražský večerní list 24. 8. 1848, s. 239; Včela 30. 8. 1848, s. 271; K. Tůma, Karel Havlíček Borovský. Nejslavnější publicista českého národa 2, 1885, s. 314; Pamětní spis vydaný na oslavu sté ročnice vynálezu litografie, 1899, s. 31, 46–47; A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků Čechách, in: PA 28, 1916, s. 98; Paměti J. V. Friče, H. Traub (ed.), 1939, s. 77; V. Kraus, Počátek kartografické litografie v Čechách a její osobnost, in: Geodetický a kartografický obzor 25. 3. 1996, s. 62; K. Bečková, Počátky kamenotiskařské živnosti v Čechách 1818–1835, in: Litografie aneb kamenopis. Počátky české litografie 1819–1850, J. Wittlichová – R. Vondráček (eds.), 1996, s. 19–20, 21, 23, 25, kat. č. 61, 101, 196–198, 205, 208–209, 217, 242, 252, 269, 309–310, 313–316, 370–373, 376, 380, 405–407, 436–437, 452, 491, 496–499.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Šámal

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HENNIG_Karel_August_Ferdinand_1791%3F-3.3.1862&oldid=124762“