Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HEPNAROVÁ Olga 30.6.1951-12.3.1975

{{Infobox - osoba
| jméno = Olga HEPNAROVÁ
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 30.6.1951
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 12.3.1975
| místo úmrtí = Praha
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 59- Společnost - ostatní
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489
}}
'''HEPNAROVÁ, Olga''', ''* 30. 6. 1951 Praha, † 12. 3. 1975 Praha, pachatelka hromadné vraždy'' 

Dcera bankovního úředníka Antonína H. a zubní lékařky 
Anny H. Od dětství se potýkala s kázeňskými a psychickými 
problémy. Po pokusu o sebevraždu 1964 byla hospitalizována na psychiatrické klinice v Praze (u prof. V. Vondráčka), 
poté se léčila v Opařanech na Táborsku. 1966–69 se vyučila 
knihařkou v polygrafickém podniku Tomos. 1970–73 pracovala jako řidička v pražské Správě pošt a telekomunikací 
a později v Pražských komunikacích. 1970 se dopustila prvního trestného činu, když úmyslně podpálila chalupu svých 
rodičů na Náchodsku. Stupňující se psychické obtíže a osobní konflikty se pokusila řešit návštěvou psychiatra, kde se 
nesetkala s pochopením. Frustrovaná se rozhodla „pomstít 
společnosti“. Vypůjčila si nákladní automobil Praga RN, 
s nímž 10. 7. 1973 vjela v holešovické ulici Obránců míru 
(dnes Milady Horákové) nedaleko Strossmayerova náměstí 
na přeplněný chodník. Tři osoby zemřely přímo na místě, 
dalších pět pak v nejbližších hodinách, dnech či týdnech, 
téměř dvacet lidí utrpělo zranění. Byla zadržena a k úmyslnému činu se přiznala. Příprava soudního přelíčení, včetně 
opakovaného pachatelčina psychologického a psychiatrického zkoumání, trvala do dubna 1974. Obžalovaná neprojevila 
sebemenší lítost a byla Městským soudem v Praze odsouzena 
k trestu smrti. Žádost o milost zamítl předseda federální vlády L. Štrougal (zastupující nemocného prezidenta L. Svobodu). H. byla popravena v pankrácké věznici jako dosud 
poslední žena v českých dějinách. Její osud reflektoval celovečerní film ''Já, Olga Hepnarová'' (2016, v titulní roli polská 
herečka Michalina Olszańska).

'''L:''' R. Cílek, Oprátka za osm mrtvých, 2014; cs.wikipedia.org (stav k 5. 6. 
2020); https://pantharei.estranky.cz/ (stav k 5. 6. 2020).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/cfe4e6a4-446f-49f5-8448-3335a4626237 Bibliografie dějin Českých zemí]   

Roman Cílek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]]


[[Kategorie:1951]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1975]]