Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HERČÍK Josef 23.3.1922-9.7.1999

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef HERČÍK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.3.1922
| místo narození = Uherský Brod
| datum úmrtí = 9.7.1999
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 506-507
}}
'''HERČÍK, Josef''', ''* 23. 3. 1922 Uherský Brod, † 9. 7. 1999 Praha, rytec, grafik''

V rodišti se v továrně Zbrojovka vyučil nástrojařem loveckých 
zbraní a rytcem jejich výzdoby. 1940 se přestěhoval do Prahy, 
nadále se věnoval výzdobě zbraní a zapojoval se do uměleckých kruhů. 1944–58 byl soukromým žákem profesora AVU 
Vladimíra Pukla, u něhož se vzdělal v grafických technikách, 
zejména rytině. 1956 složil zkoušku na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou do ateliéru Antonína Strnadela, ale pro 
vysoký věk nebyl přijat. Od 1955 se zabýval užitou grafikou, 
hlavně návrhy plakátů, knižních obálek, knižních vazeb, ale 
také ilustracemi a  výzdobou příležitostných tisků. Od 1956 
byl hostem SČUG Hollar, 1958 se stal jeho řádným členem 
a současně členem Svazu československých výtvarných umělců. V témže roce vytvořil ocelorytiny podle kreseb Františka 
Tichého k básni ''Opilý koráb'' J. A. Rimbauda. Spřátelil se s výtvarným redaktorem nakladatelství Mladá fronta Václavem 
Sivkem, který H. přivedl ke známkové tvorbě. Ilustroval encyklopedická díla pro mládež, dobrodružnou literaturu a stále 
více propracovával osobitý přístup k mědirytině a ocelorytině, 
v níž se vedle Jindry Schmidta, Cyrila Boudy a Jiřího Švengsbíra zařadil k mistrům mezinárodní úrovně. Světovou výstavu 
Praga 62 obeslal svou první známkou s rytinou podle grafiky 
V. Sivka. Následující návrhy známek byly polytematické, posléze se prosadil jako jedinečný autor miniatur konkrétních 
uměleckých děl. Spolupracoval s  V. Sivkem, Josefem Lieslerem, J. Švengsbírem a 1966 transponoval Picassovu ''Guernicu''
natolik dokonale, že 1967 získal v Neapoli Grand Prix za nejkrásnější známku světa. 

Dokázal převést prakticky každé výtvarné dílo do bravurní 
miniaturní sítě čar a  teček, čímž působilo věrohodně a  odpovídalo originálu. Získal řadu mezinárodních ocenění, na 
jeho známkách figurují předlohy Jana Preislera (''Černé jezero'', 
druhá cena mezinárodní přehlídky 1968), Kacušiky Hokusaie 
(nejkrásnější známka světa na Expo ’70 v Ósace), Jana Zrzavého, Vladimíra Kováříka (''Antičtí běžci'', nejkrásnější známka světa 1971), Františka Tichého, Bohumila Kubišty, Josefa Šímy, Cyrila Boudy, Karla Svolinského, Františka Muziky, 
Josefa Brože, Jaroslava Gruse, Adolfa Zábranského, Richarda 
Wiesnera, Kamila Lhotáka a Zdeňka Sklenáře, rovněž Mikoláše Alše, Vojtěcha Hynaise a Václava Brožíka. Jedním z vrcholů díla i  české známkové tvorby je přepis Tizianova obrazu ''Apollón a Marsyas'' (nejkrásnější známka světa 1978), mezinárodně ceněna byla i Rubensova ''Kleopatra'' a miniaturizace některých obrazů středověkých a  renesačních (Lucas Cranach, Albrecht Dürer). Průkopnicky se věnoval i slovenským výtvarníkům: např. Imro Weiner-Kráľ, Ján Mudroch, Július Nemčík, Cyprián Majerník, Ľudovít Fulla, Ladislav Guderna, Jozef 
Baláž. S velkým ohlasem se vracel k P. Picassovi nebo J. Zrzavému. Vyryl na pět set známek, z toho asi osmdesát podle vlastního námětu. Byl autorem první poštovní známky samostatné České republiky (1993).

Ve volné tvorbě se zaměřil na ilustraci krásných tisků a  autorskou grafiku. Pro Lyru Pragensis, s  níž dlouhodobě spolupracoval, ilustroval a vyzdobil tisky Kamila Bednáře ''Fontány, kašny a domovní znamení'' (1960) a Václava Holzknechta 
''Chopin v  obrozenecké Praze'' (1979). Volná tvorba zahrnuje 
většinou dvoubarevné rytiny několika cyklů: unikátní květy 
rostlin, portréty, početné pragensie, v nichž H. vycházel z poetiky starých vedutistů 18. století a  dokázal kombinovat rytecky dokonale i detailně provedené architektonické náměty s heraldickými či zvířecími a jinými prvky. Samostatné okruhy tvořily městská heraldika a hudební motivy. S Vladimírem 
Suchánkem vyzdobil kazetový strop budovy dnešní Poslanecké sněmovny padesáti třemi erby českých a moravských měst 
(1976). H. byl autorem intimní grafiky ''Kolibřík'' (1973), mnoha drobných grafik, hlavně ex libris, všech kolků a cenin bývalého Československa a prvního desetiletí ČR. H. získal 1998 první cenu v soutěži o nejkrásnější známku Slovenska podle 
návrhu Dušana Kállaye. Se synem založil První českou grafickou společnost, v níž vytvořil návrhy všech cenných papírů své 
doby. Firma byla jedinou specializovanou tiskárnou akcií na 
světě a uměleckým ateliérem, zabývajícím se výtvarným řešením akcií a cenin. 1975–81 externě vyučoval rytectví v grafickém ateliéru Albína Brunovského na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a položil základy slovenské rytecké školy. 
1982 byl jmenován zasloužilým umělcem. Jeho synem je grafik Josef H. mladší (* 10. 7. 1961).

'''L:''' M. Nýdl, Současná známková tvorba, 1978, s. 44–45; J. Karbaš, J. H., 
1988; Tomeš 1, s. 449; SČSVU 3, s. 134–135; NEČVUD, s. 279; https://cs.isabart.org/person/491 (se soupisem výstav, stav k 24. 3. 2020).

Martin Kučera


[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1922]]
[[Kategorie:Uherský_Brod]]
[[Kategorie:1999]]
[[Kategorie:Praha]]