Biografický slovník
HERAIN Jan 14.5.1848-11.12.1914: Porovnání verzí
(→Literatura) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.5.1848 | | datum narození = 14.5.1848 | ||
| − | | místo narození = Hořovice | + | | místo narození = Hořovice |
| datum úmrtí = 11.12.1914 | | datum úmrtí = 11.12.1914 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />73- Uměnovědec nebo historik umění<br />28- Strojař nebo elektrotechnik<br />29- Stavař<br />74- Architekt |
| − | 73- Uměnovědec nebo historik umění | + | |
| − | 28- Strojař nebo elektrotechnik | + | |
| − | 29- Stavař | + | |
| − | 74- Architekt | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489-490 |
| + | }} | ||
| + | '''HERAIN, Jan''', ''* 14. 5. 1848 Hořovice, † 11. 12. 1914 Praha, archivář, historik umění, architekt'' | ||
| + | |||
| + | Vystudoval nižší reálku v Příbrami, 1863–65 se v rodišti učil | ||
| + | u stavitele A. Hartmanna, 1870–72 navštěvoval pražskou techniku jako mimořádný posluchač pozemního stavitelství a architektury. Od 1865 praktikoval u Hartmannovy firmy, od | ||
| + | 1867 byl zaměstnán jako kreslič u stavební firmy J. Kruliše, | ||
| + | od 1872 jako stavbyvedoucí. 1875 se oženil s vdovou Josefou | ||
| + | Drskovou. 1876 nastoupil jako stavební inženýr u firmy pro | ||
| + | stavbu pivovarů a lihovarů Novák a Jahn, 1884 složil stavitelskou zkoušku, 1895 se stal vrchním stavebním inženýrem | ||
| + | a přednostou stavebního oddělení. Od 1904 do konce života pracoval jako stavební archivář města Prahy. Působil jako | ||
| + | soudní znalec v oboru stavitelství, stal se členem kuratoria | ||
| + | Muzea hlavního města Prahy, členem výboru Umělecké besedy, od 1892 konzervátorem vídeňské Centrální komise pro | ||
| + | ochranu památek pro Malou Stranu, Hradčany, hejtmanství smíchovské, hořovické a příbramské, od 1902 konzervátorem | ||
| + | pro levobřežní Prahu a okresy Karlín, Žižkov, Smíchov, Královské Vinohrady a Kladno. 1899 byl jmenován přísedícím archeologické komise při ČAVU, 1904 jednatelem Komise pro | ||
| + | soupis památek stavebních, uměleckých a historických města | ||
| + | Prahy, členem vedení Jednot pro dostavbu chrámu sv. Víta, pro | ||
| + | obnovu Anežského kláštera nebo pro přestavbu Karlštejna. Byl | ||
| + | zakládajícím členem, členem výboru a od 1896 starostou Společnosti přátel starožitností, 1901–03 členem pražského Sboru | ||
| + | obecních starších, od 1904 jednatelem Klubu za Starou Prahu, | ||
| + | od 1913 dopisujícím členem ČAVU a dlouhodobě zastupitelem na Malé Straně. Ve všech funkcích odváděl záslužnou práci. Založil sbírky plánů, fotografií, vedut a grafických listů v Archivu hlavního města Prahy. Jako amatérský historik se zabýval | ||
| + | pražským stavebním vývojem a řadil se k zakladatelům pražské | ||
| + | topografie. Faktograficky založený H. přinesl řadu objevných | ||
| + | detailů a dílčích výsledků z pramenného studia. Od 1886 publikoval v ''Národních listech''. Slovem doprovázel cykly staropražských akvarelů Václava Jansy, knižně vydal tituly ''Stará Praha'' | ||
| + | (1902), ''O Vyšehradě starém a novějším'' (1904), ''Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze'' (1905), ''Pražské portály'' (1905), | ||
| + | ''Karlův most'' (1908), ''Staroměstský rynk'' (s J. Teigem, 1908), | ||
| + | ''Pražské portály kostelů, paláců a patricijských domů'' (1911). Přispěl k výzkumu odkazu stavitelů Benedikta Rieda z Pístova, | ||
| + | Matěje Ondřeje Kondela, Johanna Ludwiga Krannera, malířů | ||
| + | a sochařů Karla Škréty (studie s P. Bergnerem, 1910), Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, Václava Vavřince Reinera nebo Josefa | ||
| + | Malínského. H. se zabýval historií jednotlivých staveb, přičemž | ||
| + | průkopnicky čerpal ze znalosti stavebních technologií; přispěl | ||
| + | k základům památkové péče. Dějiny českého stavitelství zpracoval v hesle ''Čechy'' pro ''Ottův slovník naučný''. | ||
| + | |||
| + | Jako stavař projektoval pivovary, např. v Mirošově, Litni, Příbrami či Litovli, vedl jejich stavbu v Praze Na Slovanech či | ||
| + | přestavbu v Práči a ve Znojmě, navrhl pivovary v Českých Budějovicích, v Praze na Královských Vinohradech a Holešovicích. H. rozsáhlá písemná pozůstalost byla uložena v Archivu | ||
| + | hlavního města Prahy a většinou shořela při bombardování | ||
| + | Staroměstské radnice za květnové revoluce 1945. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 559; OSND 2/2, s. 1087–1088; A. B. Černý, Našemu starostovi k prvnímu desetiletí, in: ČSPSČ 14, 1906, s. 2–5; týž, Ze vzpomínek | ||
| + | na starostu J. H., in: tamtéž 22, 1914, s. 143–151; V. Vojtíšek – A. B. Černý, J. H. Obraz života, působení a vzpomínky, in: tamtéž, zvl. ot. 22, 1915; | ||
| + | J. Pavel, Dějiny památkové péče v českých zemích v 19. století, in: Sborník | ||
| + | archivních prací 25, 1975, s. 264–265; F. Holec, J. H., in: Archivní časopis 44, | ||
| + | 1994, s. 223–233; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 219; Tomeš 1, s. 44; ČAVU, s. 136; NEČVUD, | ||
| + | s. 278; SČSVU 3, s. 132; Architekti, s. 230; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. | ||
| + | (eds.), 1, 2016, s. 407–409 (s bibliografií); K. Uhlíková, J. H., in: Biografický | ||
| + | slovník památkové péče, on-line: http://previous.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/herain-jan (s bibliografií a další literaturou, stav k 16. 3. 2020); https://cs.isabart.org/person/19915// (s bibliografií a literaturou, stav k 16. 3. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/f03c8fcf-52d0-432f-b3bb-c8362e70757e Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2023, 17:06
| Jan HERAIN | |
 | |
| Narození | 14.5.1848 |
|---|---|
| Místo narození | Hořovice |
| Úmrtí | 11.12.1914 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
53- Historik 73- Uměnovědec nebo historik umění 28- Strojař nebo elektrotechnik 29- Stavař 74- Architekt |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489-490 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47241 |
HERAIN, Jan, * 14. 5. 1848 Hořovice, † 11. 12. 1914 Praha, archivář, historik umění, architekt
Vystudoval nižší reálku v Příbrami, 1863–65 se v rodišti učil u stavitele A. Hartmanna, 1870–72 navštěvoval pražskou techniku jako mimořádný posluchač pozemního stavitelství a architektury. Od 1865 praktikoval u Hartmannovy firmy, od 1867 byl zaměstnán jako kreslič u stavební firmy J. Kruliše, od 1872 jako stavbyvedoucí. 1875 se oženil s vdovou Josefou Drskovou. 1876 nastoupil jako stavební inženýr u firmy pro stavbu pivovarů a lihovarů Novák a Jahn, 1884 složil stavitelskou zkoušku, 1895 se stal vrchním stavebním inženýrem a přednostou stavebního oddělení. Od 1904 do konce života pracoval jako stavební archivář města Prahy. Působil jako soudní znalec v oboru stavitelství, stal se členem kuratoria Muzea hlavního města Prahy, členem výboru Umělecké besedy, od 1892 konzervátorem vídeňské Centrální komise pro ochranu památek pro Malou Stranu, Hradčany, hejtmanství smíchovské, hořovické a příbramské, od 1902 konzervátorem pro levobřežní Prahu a okresy Karlín, Žižkov, Smíchov, Královské Vinohrady a Kladno. 1899 byl jmenován přísedícím archeologické komise při ČAVU, 1904 jednatelem Komise pro soupis památek stavebních, uměleckých a historických města Prahy, členem vedení Jednot pro dostavbu chrámu sv. Víta, pro obnovu Anežského kláštera nebo pro přestavbu Karlštejna. Byl zakládajícím členem, členem výboru a od 1896 starostou Společnosti přátel starožitností, 1901–03 členem pražského Sboru obecních starších, od 1904 jednatelem Klubu za Starou Prahu, od 1913 dopisujícím členem ČAVU a dlouhodobě zastupitelem na Malé Straně. Ve všech funkcích odváděl záslužnou práci. Založil sbírky plánů, fotografií, vedut a grafických listů v Archivu hlavního města Prahy. Jako amatérský historik se zabýval pražským stavebním vývojem a řadil se k zakladatelům pražské topografie. Faktograficky založený H. přinesl řadu objevných detailů a dílčích výsledků z pramenného studia. Od 1886 publikoval v Národních listech. Slovem doprovázel cykly staropražských akvarelů Václava Jansy, knižně vydal tituly Stará Praha (1902), O Vyšehradě starém a novějším (1904), Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze (1905), Pražské portály (1905), Karlův most (1908), Staroměstský rynk (s J. Teigem, 1908), Pražské portály kostelů, paláců a patricijských domů (1911). Přispěl k výzkumu odkazu stavitelů Benedikta Rieda z Pístova, Matěje Ondřeje Kondela, Johanna Ludwiga Krannera, malířů a sochařů Karla Škréty (studie s P. Bergnerem, 1910), Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, Václava Vavřince Reinera nebo Josefa Malínského. H. se zabýval historií jednotlivých staveb, přičemž průkopnicky čerpal ze znalosti stavebních technologií; přispěl k základům památkové péče. Dějiny českého stavitelství zpracoval v hesle Čechy pro Ottův slovník naučný.
Jako stavař projektoval pivovary, např. v Mirošově, Litni, Příbrami či Litovli, vedl jejich stavbu v Praze Na Slovanech či přestavbu v Práči a ve Znojmě, navrhl pivovary v Českých Budějovicích, v Praze na Královských Vinohradech a Holešovicích. H. rozsáhlá písemná pozůstalost byla uložena v Archivu hlavního města Prahy a většinou shořela při bombardování Staroměstské radnice za květnové revoluce 1945.
L: OSN 28, s. 559; OSND 2/2, s. 1087–1088; A. B. Černý, Našemu starostovi k prvnímu desetiletí, in: ČSPSČ 14, 1906, s. 2–5; týž, Ze vzpomínek na starostu J. H., in: tamtéž 22, 1914, s. 143–151; V. Vojtíšek – A. B. Černý, J. H. Obraz života, působení a vzpomínky, in: tamtéž, zvl. ot. 22, 1915; J. Pavel, Dějiny památkové péče v českých zemích v 19. století, in: Sborník archivních prací 25, 1975, s. 264–265; F. Holec, J. H., in: Archivní časopis 44, 1994, s. 223–233; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 219; Tomeš 1, s. 44; ČAVU, s. 136; NEČVUD, s. 278; SČSVU 3, s. 132; Architekti, s. 230; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 407–409 (s bibliografií); K. Uhlíková, J. H., in: Biografický slovník památkové péče, on-line: http://previous.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/herain-jan (s bibliografií a další literaturou, stav k 16. 3. 2020); https://cs.isabart.org/person/19915// (s bibliografií a literaturou, stav k 16. 3. 2020).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
