HERAIN Jan 14.5.1848-11.12.1914

Z Personal
Jan HERAIN
Narození 14.5.1848
Místo narození Hořovice
Úmrtí 11.12.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
73- Uměnovědec nebo historik umění
28- Strojař nebo elektrotechnik
29- Stavař
74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 489-490
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47241

HERAIN, Jan, * 14. 5. 1848 Hořovice, † 11. 12. 1914 Praha, archivář, historik umění, architekt

Vystudoval nižší reálku v Příbrami, 1863–65 se v rodišti učil u stavitele A. Hartmanna, 1870–72 navštěvoval pražskou techniku jako mimořádný posluchač pozemního stavitelství a architektury. Od 1865 praktikoval u Hartmannovy firmy, od 1867 byl zaměstnán jako kreslič u stavební firmy J. Kruliše, od 1872 jako stavbyvedoucí. 1875 se oženil s vdovou Josefou Drskovou. 1876 nastoupil jako stavební inženýr u firmy pro stavbu pivovarů a lihovarů Novák a Jahn, 1884 složil stavitelskou zkoušku, 1895 se stal vrchním stavebním inženýrem a přednostou stavebního oddělení. Od 1904 do konce života pracoval jako stavební archivář města Prahy. Působil jako soudní znalec v oboru stavitelství, stal se členem kuratoria Muzea hlavního města Prahy, členem výboru Umělecké besedy, od 1892 konzervátorem vídeňské Centrální komise pro ochranu památek pro Malou Stranu, Hradčany, hejtmanství smíchovské, hořovické a příbramské, od 1902 konzervátorem pro levobřežní Prahu a okresy Karlín, Žižkov, Smíchov, Královské Vinohrady a Kladno. 1899 byl jmenován přísedícím archeologické komise při ČAVU, 1904 jednatelem Komise pro soupis památek stavebních, uměleckých a historických města Prahy, členem vedení Jednot pro dostavbu chrámu sv. Víta, pro obnovu Anežského kláštera nebo pro přestavbu Karlštejna. Byl zakládajícím členem, členem výboru a od 1896 starostou Společnosti přátel starožitností, 1901–03 členem pražského Sboru obecních starších, od 1904 jednatelem Klubu za Starou Prahu, od 1913 dopisujícím členem ČAVU a dlouhodobě zastupitelem na Malé Straně. Ve všech funkcích odváděl záslužnou práci. Založil sbírky plánů, fotografií, vedut a grafických listů v Archivu hlavního města Prahy. Jako amatérský historik se zabýval pražským stavebním vývojem a řadil se k zakladatelům pražské topografie. Faktograficky založený H. přinesl řadu objevných detailů a dílčích výsledků z pramenného studia. Od 1886 publikoval v Národních listech. Slovem doprovázel cykly staropražských akvarelů Václava Jansy, knižně vydal tituly Stará Praha (1902), O Vyšehradě starém a novějším (1904), Brána Písecká či Bruská na Malé Straně v Praze (1905), Pražské portály (1905), Karlův most (1908), Staroměstský rynk (s J. Teigem, 1908), Pražské portály kostelů, paláců a patricijských domů (1911). Přispěl k výzkumu odkazu stavitelů Benedikta Rieda z Pístova, Matěje Ondřeje Kondela, Johanna Ludwiga Krannera, malířů a sochařů Karla Škréty (studie s P. Bergnerem, 1910), Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, Václava Vavřince Reinera nebo Josefa Malínského. H. se zabýval historií jednotlivých staveb, přičemž průkopnicky čerpal ze znalosti stavebních technologií; přispěl k základům památkové péče. Dějiny českého stavitelství zpracoval v hesle Čechy pro Ottův slovník naučný.

Jako stavař projektoval pivovary, např. v Mirošově, Litni, Příbrami či Litovli, vedl jejich stavbu v Praze Na Slovanech či přestavbu v Práči a ve Znojmě, navrhl pivovary v Českých Budějovicích, v Praze na Královských Vinohradech a Holešovicích. H. rozsáhlá písemná pozůstalost byla uložena v Archivu hlavního města Prahy a většinou shořela při bombardování Staroměstské radnice za květnové revoluce 1945.

L: OSN 28, s. 559; OSND 2/2, s. 1087–1088; A. B. Černý, Našemu starostovi k prvnímu desetiletí, in: ČSPSČ 14, 1906, s. 2–5; týž, Ze vzpomínek na starostu J. H., in: tamtéž 22, 1914, s. 143–151; V. Vojtíšek – A. B. Černý, J. H. Obraz života, působení a vzpomínky, in: tamtéž, zvl. ot. 22, 1915; J. Pavel, Dějiny památkové péče v českých zemích v 19. století, in: Sborník archivních prací 25, 1975, s. 264–265; F. Holec, J. H., in: Archivní časopis 44, 1994, s. 223–233; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 219; Tomeš 1, s. 44; ČAVU, s. 136; NEČVUD, s. 278; SČSVU 3, s. 132; Architekti, s. 230; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 407–409 (s bibliografií); K. Uhlíková, J. H., in: Biografický slovník památkové péče, on-line: http://previous.npu.cz/biograficky-slovnik-pamatkaru-I/herain-jan (s bibliografií a další literaturou, stav k 16. 3. 2020); https://cs.isabart.org/person/19915// (s bibliografií a literaturou, stav k 16. 3. 2020).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera