Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HERAIN Karel Vladimír 29.12.1890-2.4.1953

{{Infobox - osoba
| jméno = Karel Vladimír HERAIN
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 29.12.1890
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 2.4.1953
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 490-491
}}
'''HERAIN, Karel Vladimír''', ''* 29. 12. 1890 Praha, † 2. 4. 1953 Praha, historik umění''

Syn Antonína H. a Marie, roz. Svobodové, synovec archiváře 
a uměleckého historika Jana H. (1848–1914). H. maturoval 
na klasickém gymnáziu v Praze v Žitné ulici, 1916 absolvoval 
dějiny umění na filozofické fakultě české univerzity v Praze. 
U profesora Karla Chytila obhájil disertační práci ''České malířství od doby rudolfinské do smrti Reinerovy'' (knižně 1915). 
Od studií přispíval výtvarnými referáty a kritikami do ''Českého slova'' a ''Národních listů''. 1916–18 byl na frontě. Od 1919 
pracoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, 1934–48 
jako ředitel. Od 1920 byl místopředsedou Svazu československého díla a  jednatelem mezinárodní sbírky soudobého 
knižního umění v  Uměleckoprůmyslovém muzeu. 1922–30 
redigoval časopis ''Výtvarné snahy'', 1920–26 ''Věstník Klubu Za starou Prahu'', 1931–33 magazín ''Žijeme'', 1948–50 byl členem 
redakční rady revue ''Tvar''. 1943–47 předsedal Spolku českých 
bibliofilů, dlouhodobě se podílel na vedení Klubu Za starou 
Prahu a Kruhu pro pěstování dějin umění. V oblasti užitého 
umění měl jeho badatelský přínos zakladatelský význam. Pro 
průmyslové návrhářství prosazoval termín „ušlechtilá výroba“. 
V polovině třicátých let ve svých publikacích a na výstavách 
propagoval funkcionalistické bydlení. S  Ladislavem Sutnarem a Oldřichem Starým vydal knihu ''Nejmenší dům'' (1931) 
a  s  L.  Sutnarem a  Ladislavem Žákem publikaci ''O  bydlení''
(1932). Mimoto uveřejňoval dílčí studie k  dějinám českého 
malířství: popularizující knížku ''Josef Mánes'' (1920), časopisecké profily Norberta Grunda, Antonína Gareise, Jana Balzera, 
Vojtěcha Preissiga, Marie Kirschnerové, Vojtěcha Hynaise 
(jako designéra), Vratislava Huga Brunnera, Viléma Riedla, 
Karla Boháčka, Vladimíra Županského, Karla Ladislava Klusáčka, Mikoláše Alše (jako grafika), Petra Dillingera, Františka 
Bílka (ve vztahu k chýnovskému hrnčířství). Zásadní byly jeho 
příspěvky k  historickému výkladu české porcelánové výroby 
a  sklářství (výklad ''Sklo a keramika'' na mezinárodní výstavě 
v Paříži, 1927), českého knižního umění a umění knižní vazby, 
pražského nábytkářství, umělecké litiny (''Katalog výstavy uměleckých prací z litiny'', 1933). Pro pátý svazek syntézy ''Dvacáté století, co dalo lidstvu'' podal přehled české uměleckoprůmyslové 
výroby (1933). Po druhé světové válce publikoval monografii 
''Max Švabinský'' (1945), studie o  V. Preissigovi, M. Teinitzerové-Hoppeové, J. Vaňkovi a V. Južničovi. Ve třech svazcích 
zpracoval s F. Cimburkem, J. Halákem a Z. Wirthem ''Dějiny nábytkového umění'' (1948–50). Jeho posledním uveřejněným
článkem byl nástin počátků pražské fotografie. H. se jako 
první v  českých zemích zabýval historickými a  výrobními 
předpoklady soudobého užitého umění, secesi odmítal, k dekorativismu stylu art deco byl kritický. Připravoval cestu věcnému pojetí průmyslového designu pozdějších desetiletí. 

'''L:''' OSND 2/2, s. 1087–1088; NEČVU 1, s. 255; SČSVU 3, s. 132; Tomeš 1, s. 447–448; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 409–410 
(s bibliografií); https://cs.isabart.org/person/19014/ (s bibliografií a další literaturou, stav k 18. 3. 2020).

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/3100c88c-9854-48a8-bad7-35ec2be0fadf Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]]

[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Praha]]