HERAN František 2.12.1865-27.9.1934

Z Personal
František HERAN
Narození 2.12.1865
Místo narození Sedlčany
Úmrtí 27.9.1934
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 491-492
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47243

HERAN, František, * 2. 12. 1865 Sedlčany, † 27. 9. 1934 Praha, pedagog, spisovatel

Absolvoval nižší gymnázium (1881) a poté pokračoval na učitelském ústavu (1881–83) v Praze. Studia nedokončil a stal se výpomocným učitelem obecné školy. Po vystřídání několika dalších působišť vyučoval od 1892 v Kralupech nad Vltavou. 1916–22 byl řídícím učitelem v Lobečku (Kralupy nad Vltavou), 1923 odešel do penze. Účastnil se veřejného a spolkového dění – v Kralupech působil mj. v městském zastupitelstvu, školní radě, Řemeslnicko-čtenářské besedě, Sokole, Občanské záložně a Červeném kříži. Dále byl tajemníkem Svazu českého učitelstva a po odchodu do důchodu předsedou Ústředního nakladatelství československého učitelstva a jeho dozorčí rady a předsedou dozorčí rady Ústřední záložny československého učitelstva.

Přispíval do Kralupských novin a také do pedagogických časopisů Učitelské noviny, Beseda Učitelská, Česká škola a Naše škola. Podstatnou část H. literárního díla tvoří pedagogicky orientované úvahy a výchovné divadelní hry pro děti a mládež určené mladým hercům. Hlavní postavy H. dramat byly zpravidla koncipovány jako varovné, nebo naopak idealizované příklady. Jeho pozdější hry již neměly čistě pedagogický aspekt, s čímž souvisela jejich větší scénická vynalézavost a přitažlivost pro publikum. Redigoval též související edice – Divadelní hry našeho dorostu (1912–16) a Dětské divadlo (1927–34). Od 1891 vydal u menších soukromých nakladatelů a u Ústředního nakladatelství a knihkupectví učitelstva deset her, další patrně zůstaly v rukopise.

D: O písni národní se zřetelem na naši dobu, 1895; O mravně zpustlé mládeži, toho příčinách a nápravě, 1899. Dramata: Čtenáři „Oznamovatele“, 1891; Za chlebem, 1908; Práce šlechtí, 1913 (s J. Mervartem); Babiččina Viktorka, 1923; Pro mamon, 1924; Věčné mládí, 1926; Za bludičkou slávy, 1932; Bejvávalo a bude zase, 1934; Naši letí do Alžíru, 1934.

L: MSN 3, s. 144; OSN 28, s. 560; OSND 2/2, s. 1089; KSN 5, s. 97; LČL 2/1, s. 145; nekrolog: F. Schuster, in: Podřipský kraj 1, 1935, č. 3, s. 97–98; O. Špecinger, Nezapomenutelný F. H., in: Týdeník Mělnicko 38, 1999, č. 39, s. 3; týž, Spisovatel F. H. a Kralupy nad Vltavou, in: tamtéž 39, 2000, č. 50, s. 4.

Klára Andresová Skoupá