Biografický slovník
HERCÍK Emanuel 5.9.1892-8.3.1957: Porovnání verzí
(HERCÍK_Emanuel_5.9.1892-8.3.1957) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.9.1892 | | datum narození = 5.9.1892 | ||
| − | | místo narození = Komárov u Hořovic | + | | místo narození = Komárov (u Hořovic) |
| datum úmrtí = 8.3.1957 | | datum úmrtí = 8.3.1957 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| − | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 501 |
| + | }} | ||
| + | '''HERCÍK, Emanuel''', ''* 5. 9. 1892 Komárov (u Hořovic), † 8. 3. 1957 Brno, průmyslový výtvarník, etnograf'' | ||
| + | |||
| + | Studoval na soukromé výtvarné škole v Praze u Karla Reisnera a po jeho smrti u Maxmiliána Boháče, kteří své žáky vedli k malbě, kresbě a užitým výtvarným oborům. Navštěvoval také Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Do 1919 byl na | ||
| + | frontě, poté se věnoval lidovým hračkám jako teoretik, sběratel, historik a autor. Obesílal zahraniční i domácí výstavy (poslední Hračka a dítě 1952). Od 1921 byl organizován ve Svazu československého díla. Dřevěné hračky sám navrhoval a vyráběl, lidové hračky systematicky sbíral na českém, moravském | ||
| + | i slovenském venkově. Výsledky mnohaletého etnografického | ||
| + | studia a sběratelství představil v dosud nepřekonané monografii ''Československé lidové hračky'' (1951), vydané také v německé, francouzské a anglické jazykové mutaci. Kniha měla též propagační poslání. Zprvu H. vytvářel i vlastní drobnou | ||
| + | plastiku, v níž rozvíjel odkaz folkloru. Tvarově i věcně vytříbená a poetická je jeho vlastní nepočetná návrhářská tvorba, soustředěná na barevně vynalézavé, lidově pojaté a lehce působící | ||
| + | figurky koníčků a ptáčků, na píšťalky a stavebnice vesnic, které | ||
| + | modifikoval v řadě variant. | ||
| + | |||
| + | Jeho bratr '''Zdislav H.''' (* 3. 12. 1893 Komárov /u Hořovic/, | ||
| + | † 21. 5. 1968 Litoměřice) byl keramik. Původně studoval | ||
| + | 1909–12 malířství na pražské AVU, 1912–15 na budapešťské | ||
| + | Akademii, 1915–18 byl na italské frontě, 1921 absolvoval | ||
| + | u Maxmiliana Pirnera. Zabýval se malbou i kresbou, stále | ||
| + | úspěšněji však tvořil keramiku. Vynikl majolikovými figurkami | ||
| + | a figurálními scénami s pohádkovými náměty určenými hlavně | ||
| + | dětem. Vycházely podobně jako tvorba jeho bratra ze znalosti | ||
| + | lidové keramické výroby. Stal se předchůdcem Jana Kutálka. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 156; V. Fixl – E. Opravilová, Současná hračka, 1979, s. 20–21; Toman 1, s. 322; Toman D, s. 322; | ||
| + | SČSVU 3, s. 133–134; M. Knížák, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku. Od vystopovatelné minulosti do roku | ||
| + | 1950, 1; https://cs.isabart.org/person/35269 (stav k 23. 3. 2020). | ||
| − | + | Martin Kučera | |
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 41: | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Komárov]] |
[[Kategorie:1957]] | [[Kategorie:1957]] | ||
[[Kategorie:Brno]] | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 27. 2. 2023, 21:14
| Emanuel HERCÍK | |
 | |
| Narození | 5.9.1892 |
|---|---|
| Místo narození | Komárov (u Hořovic) |
| Úmrtí | 8.3.1957 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 501 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47256 |
HERCÍK, Emanuel, * 5. 9. 1892 Komárov (u Hořovic), † 8. 3. 1957 Brno, průmyslový výtvarník, etnograf
Studoval na soukromé výtvarné škole v Praze u Karla Reisnera a po jeho smrti u Maxmiliána Boháče, kteří své žáky vedli k malbě, kresbě a užitým výtvarným oborům. Navštěvoval také Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Do 1919 byl na frontě, poté se věnoval lidovým hračkám jako teoretik, sběratel, historik a autor. Obesílal zahraniční i domácí výstavy (poslední Hračka a dítě 1952). Od 1921 byl organizován ve Svazu československého díla. Dřevěné hračky sám navrhoval a vyráběl, lidové hračky systematicky sbíral na českém, moravském i slovenském venkově. Výsledky mnohaletého etnografického studia a sběratelství představil v dosud nepřekonané monografii Československé lidové hračky (1951), vydané také v německé, francouzské a anglické jazykové mutaci. Kniha měla též propagační poslání. Zprvu H. vytvářel i vlastní drobnou plastiku, v níž rozvíjel odkaz folkloru. Tvarově i věcně vytříbená a poetická je jeho vlastní nepočetná návrhářská tvorba, soustředěná na barevně vynalézavé, lidově pojaté a lehce působící figurky koníčků a ptáčků, na píšťalky a stavebnice vesnic, které modifikoval v řadě variant.
Jeho bratr Zdislav H. (* 3. 12. 1893 Komárov /u Hořovic/, † 21. 5. 1968 Litoměřice) byl keramik. Původně studoval 1909–12 malířství na pražské AVU, 1912–15 na budapešťské Akademii, 1915–18 byl na italské frontě, 1921 absolvoval u Maxmiliana Pirnera. Zabýval se malbou i kresbou, stále úspěšněji však tvořil keramiku. Vynikl majolikovými figurkami a figurálními scénami s pohádkovými náměty určenými hlavně dětem. Vycházely podobně jako tvorba jeho bratra ze znalosti lidové keramické výroby. Stal se předchůdcem Jana Kutálka.
L: Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 156; V. Fixl – E. Opravilová, Současná hračka, 1979, s. 20–21; Toman 1, s. 322; Toman D, s. 322; SČSVU 3, s. 133–134; M. Knížák, Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku. Od vystopovatelné minulosti do roku 1950, 1; https://cs.isabart.org/person/35269 (stav k 23. 3. 2020).
Martin Kučera
