Biografický slovník
HERLE Jaromír 23.8.1872-30.11.1945: Porovnání verzí
(HERLE_Jaromír_23.8.1872-30.11.1945) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.8.1872 | | datum narození = 23.8.1872 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Moravské Budějovice |
| datum úmrtí = 30.11.1945 | | datum úmrtí = 30.11.1945 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 77- Hudební skladatel | + | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 517-518 |
| + | }} | ||
| + | '''HERLE Jaromír''', ''* 23. 8. 1872 Moravské Budějovice, † 30. 11. 1945 Praha, sbormistr, hudební skladatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn poštovního úředníka. Základy hudebního vzdělání získal | ||
| + | u členů rodiny hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Hru na housle ho vyučoval Karel Förster, na klavír Josef | ||
| + | Förster (1833–1907). Pražskou varhanickou školu u Františka | ||
| + | Josefa Skuherského absolvoval 1886–90. Díky svému strýci, | ||
| + | nakladateli Františku Augustinu Urbánkovi, se seznámil např. | ||
| + | s Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem a dalšími hudebními skladateli. 1890–94 hrál ve vojenské kapele v Praze, 1894–98 učil na gymnáziu v srbském městě Šabac, kde se uplatnil také jako sbormistr. 1898 odešel do Vídně, jako tenorista byl členem sboru Dvorní opery | ||
| + | a zástupcem sbormistra, dále sbormistrem pěveckých sdružení | ||
| + | Slovanský zpěvácký spolek a 1901–21 Lumír. Ve Vídni nastudoval a provedl řadu děl českých skladatelů, současně působil | ||
| + | jako korepetitor a člen pěveckého kvarteta. Po konci první světové války se vrátil do Prahy, 1918–23 řídil augustiniánský kůr | ||
| + | u sv. Tomáše, od 1924 byl regenschorim u křižovníků. 1921 | ||
| + | se stal sbormistrem Národního divadla po obtížném vyjednávání vzhledem ke svému vyššímu věku a nároku na blížící se penzi; do 1936 se mnohostranně uplatnil jako zkušená síla. | ||
| + | 1921–39 zastával současně místo sbormistra pěveckého sdružení Hlahol, s nímž nastudoval řadu náročných děl vokálních | ||
| + | a vokálně-instrumentálních skladeb klasického a soudobého | ||
| + | repertoáru, mj. ''Balady'' Vítězslava Nováka, ''Stabat Mater'' Antonína Dvořáka, ''Devátou symfonii'' Ludwiga van Beethovena, | ||
| + | kantátu ''O posledních věcech člověka'' Ladislava Vycpálka nebo | ||
| + | Rekviem Hectora Berlioze. Sbor za H. éry podnikal zájezdy do | ||
| + | evropských zemí; v mezinárodní soutěži v Amsterodamu získal 1923 zvláštní uznání; 1927 vystupoval ve Frankfurtu nad | ||
| + | Mohanem. H. se věnoval také kompozici, zanechal rozsáhlé | ||
| + | vokálně-instrumentální, dnes již málo uváděné dílo. | ||
| + | |||
| + | Jeho dcera '''Věra Herleová''' (* 10. 3. 1898 Šabac, Srbsko, | ||
| + | † 25. 3. 1984), altistka, byla 1929–55 členkou sboru ND | ||
| + | v Praze. Vnuk '''Jan Hora''' (* 7. 12. 1936 Praha), známý varhaník, vyučoval na Pražské konzervatoři a Hudební fakultě AMU. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Stanislav, J. H. Nástin životopisný a bibliografický, 1932; OSND 2/2, | ||
| + | s. 1093; Pazdírek 1, s. 385; J. Dostál, J. H. sedmdesátníkem, in: Lidové noviny 23. 8. 1942, s. 4; HS 1, s. 425; ND a jeho předchůdci, s. 140; V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1, s. 10, 235–237; | ||
| + | 2, s. 12, 144; 3, s. 15, 111; 4, s. 10, 39; 5, s. 11; 6, s. 85, 210; V. Spousta, Hudební skladatel a sbormistr J. H. – moravskobudějovický rodák, 2012 (s bibliografií a soupisem díla); V. Velek, Lumír 150, 2015, rejstřík; https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik (se soupisem díla a další literaturou); https://ceske-sbory.cz/01-01-clanek.php?id=1094; http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2017; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, vše stav k 22. 9. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a30df72e-6b64-4757-a974-b97a99a640a4 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marie Makariusová | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 49: | ||
[[Kategorie:1872]] | [[Kategorie:1872]] | ||
| + | [[Kategorie:Moravské Budějovice]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2023, 12:17
| Jaromír HERLE | |
 | |
| Narození | 23.8.1872 |
|---|---|
| Místo narození | Moravské Budějovice |
| Úmrtí | 30.11.1945 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 517-518 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47272 |
HERLE Jaromír, * 23. 8. 1872 Moravské Budějovice, † 30. 11. 1945 Praha, sbormistr, hudební skladatel
Syn poštovního úředníka. Základy hudebního vzdělání získal u členů rodiny hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. Hru na housle ho vyučoval Karel Förster, na klavír Josef Förster (1833–1907). Pražskou varhanickou školu u Františka Josefa Skuherského absolvoval 1886–90. Díky svému strýci, nakladateli Františku Augustinu Urbánkovi, se seznámil např. s Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem a dalšími hudebními skladateli. 1890–94 hrál ve vojenské kapele v Praze, 1894–98 učil na gymnáziu v srbském městě Šabac, kde se uplatnil také jako sbormistr. 1898 odešel do Vídně, jako tenorista byl členem sboru Dvorní opery a zástupcem sbormistra, dále sbormistrem pěveckých sdružení Slovanský zpěvácký spolek a 1901–21 Lumír. Ve Vídni nastudoval a provedl řadu děl českých skladatelů, současně působil jako korepetitor a člen pěveckého kvarteta. Po konci první světové války se vrátil do Prahy, 1918–23 řídil augustiniánský kůr u sv. Tomáše, od 1924 byl regenschorim u křižovníků. 1921 se stal sbormistrem Národního divadla po obtížném vyjednávání vzhledem ke svému vyššímu věku a nároku na blížící se penzi; do 1936 se mnohostranně uplatnil jako zkušená síla. 1921–39 zastával současně místo sbormistra pěveckého sdružení Hlahol, s nímž nastudoval řadu náročných děl vokálních a vokálně-instrumentálních skladeb klasického a soudobého repertoáru, mj. Balady Vítězslava Nováka, Stabat Mater Antonína Dvořáka, Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, kantátu O posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka nebo Rekviem Hectora Berlioze. Sbor za H. éry podnikal zájezdy do evropských zemí; v mezinárodní soutěži v Amsterodamu získal 1923 zvláštní uznání; 1927 vystupoval ve Frankfurtu nad Mohanem. H. se věnoval také kompozici, zanechal rozsáhlé vokálně-instrumentální, dnes již málo uváděné dílo.
Jeho dcera Věra Herleová (* 10. 3. 1898 Šabac, Srbsko, † 25. 3. 1984), altistka, byla 1929–55 členkou sboru ND v Praze. Vnuk Jan Hora (* 7. 12. 1936 Praha), známý varhaník, vyučoval na Pražské konzervatoři a Hudební fakultě AMU.
L: J. Stanislav, J. H. Nástin životopisný a bibliografický, 1932; OSND 2/2, s. 1093; Pazdírek 1, s. 385; J. Dostál, J. H. sedmdesátníkem, in: Lidové noviny 23. 8. 1942, s. 4; HS 1, s. 425; ND a jeho předchůdci, s. 140; V. Pospíšil, Opera Národního divadla v období Otakara Ostrčila 1, s. 10, 235–237; 2, s. 12, 144; 3, s. 15, 111; 4, s. 10, 39; 5, s. 11; 6, s. 85, 210; V. Spousta, Hudební skladatel a sbormistr J. H. – moravskobudějovický rodák, 2012 (s bibliografií a soupisem díla); V. Velek, Lumír 150, 2015, rejstřík; https://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik (se soupisem díla a další literaturou); https://ceske-sbory.cz/01-01-clanek.php?id=1094; http://archiv.narodni-divadlo.cz/umelec/2017; cs.wikipedia.org (se soupisem díla, vše stav k 22. 9. 2020).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marie Makariusová
