StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HERLINGEROVÁ Růžena 8.2.1893-19.2.1978

Růžena HERLINGEROVÁ
Narození	8.2.1893
Místo narození	Tábor
Úmrtí	19.2.1978
Místo úmrtí	Montreal (Kanada)
Povolání	78- Hudební interpret
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 519
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47274

HERLINGEROVÁ, Růžena (roz. Schwartzová, též Herlinger, Rose), * 8. 2. 1893 Tábor, † 19. 2. 1978 Montreal (Kanada), koncertní zpěvačka, pedagožka

Zpěv studovala ve Vídni a v Berlíně. Ve dvacátých letech se profesně sblížila s okruhem Arnolda Schönberga a soustředila se na interpretaci moderní hudby. Alban Berg pro ni zkomponoval koncertní árii s orchestrem Der Wein (na verše Charlese Baudelaira v německém překladu Stephana George), kterou uvedla v premiéře 4. června 1930 v tehdy pruském Königsbergu (dnes Kaliningrad, Rusko) za řízení Hermanna Scherchena, 28. listopadu v Berlíně pod taktovkou Ericha Kleibera a 21. června 1932 ve Vídni s Vídeňskými symfoniky pod taktovkou Antona Weberna. Jako koncertní zpěvačka hostovala v Paříži, Berlíně, Mnichově, Londýně, Amsterodamu, Ženevě, Benátkách a v New Yorku. V Praze vystoupila 1925 v Mozarteu, 1926 s Českou filharmonií pod taktovkou Franze Schalka, 1927 na dvou koncertech pořádaných americkou mecenáškou Elizabeth Coolidgeovou rovněž s Českou filharmonií, 1932 s orchestrem Radiojournalu za řízení Otakara Jeremiáše. 1928 se zúčastnila oslav desátého výročí vzniku ČSR v Londýně a vystoupila na recepci pořádané Janem Masarykem. Ve Vídni uváděla pravidelné písňové večery s díly André Capleta, Paula Hindemitha, Arthura Honeggera, Ernsta Křenka, Francise Poulenca, Maurice Ravela, Alberta Roussela, Igora Stravinského, Antona Weberna, Egona Wellesze aj. Její repertoár obsahoval rovněž díla romantických skladatelů (Franz Schubert, Robert Schumann, Johannes Brahms), Gustava Mahlera a písně Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Karla Boleslava Jiráka, Karla Kovařovice, Vítězslava Nováka, Jaroslava Novotného, Ladislava Vycpálka. 1934 vystoupila ve Vídni na třech večerech české moderní hudby s písněmi Karla Reinera. S úspěchem zařazovala do svých programů české a slovenské lidové písně.

V polovině třicátých let H. přesídlila do Československa (vila ve vídeňském Döblingu, kterou vlastnila od 1924, byla 1935 dána do dražby). Po okupaci Československa emigrovala do Velké Británie. Během druhé světové války zpívala pro spojenecké armády, v Československém institutu (Czechoslovak Institute) v Londýně (mj. v rámci Dvořákova roku 1941). Do vlasti se vrátila 1946 a působila v Československém rozhlase a v jeho rozhlasovém sboru. 1949 odešla do Kanady, 1954 tam získala státní občanství. Působila jako učitelka zpěvu, od 1957 na Conservatoire de musique de Montréal a 1963–70 na hudební fakultě McGill University. 1962 patřila k zakládajícím členům Anton International Webern Society 1962 v Seattlu.

Dobové recenze oceňovaly její dobře školený, vláčný mezzosoprán s dokonale zvládnutým legatem, temperament a porozumění dílu, výhrady se objevily k interpretaci (ostatně zřídka zařazovaných) děl hudebního klasicismu (Mozart). Provdala se za Alfreda Herlingera (* 28. 5. 1883, † 29. 1. 1936), někdejšího tajemníka České agrární banky a tajemníka Svazu českých poslanců v říšské radě.

L: Pazdírek 1, s. 386; HS 1, 426; KRL 3, s. 1569–1570; de.wikipedia.org (stav k 2. 5. 2020); Josèphe Colle, heslo Ruzena Herlinger, in: The Canadian Encyclopedia, 2013, (dostupné z: https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en); Otto Steinhagen, in: Signale für die musikalische Welt 83, 1922, Nr. 45, s. 1719; 84, 1926, Nr. 48, s. 1733; Wiener Salonblatt 24. 3. 1923, s. 9 (s. 7 foto); 18. 10. 1925, s. 14; Národní listy (večerní vydání) 24. 1. 1925, s. 1; Národní listy 19. 12. 1926, s. 9 (příloha); Alois Hába, in: Československá republika 27. 9. 1927, s. 6; Neues Wiener Journal 7. 7. 1935, s. 20.

P: Bayerische Staatsbibliothek, München, Dopisy Heleny a Albana Bergových (https://kalliope-verbund.info/de).

Vlasta Reittererová