Biografický slovník
HERLTH Johann Alexander 7.5.1806-7.4.1892: Porovnání verzí
(HERLTH_Johann_Alexander_7.5.1806-5.4.1892) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.5.1806 | | datum narození = 7.5.1806 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 7.4.1892 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 43- Významný představitel obecní správy | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 520 |
| + | }} | ||
| + | '''HERLTH, Johann Alexander''', ''* 7. 5. 1806 Brno, † 7. 4. 1892 Brno, komunální politik'' | ||
| + | |||
| + | Syn obchodníka Antona H. a Kathariny, roz. Bräuerové. Podobně jako otec se stal obchodníkem se střižním zbožím. 1839 | ||
| + | byl v rodišti zvolen do městského zastupitelstva, 1848 se po | ||
| + | rozšíření zastoupení královských měst na moravském stavovském sněmu stal jedním z reprezentantů Brna. Během revoluce krátce velel národní gardě, posléze jejímu prvnímu praporu tvořenému německými zámožnými měšťany. 1851–89 působil jako zástupce brněnského starosty. Jako městský požární ředitel dohlížel až do 1878 na činnost hasičského sboru a dosáhl 1863 jeho profesionalizace. H. se řadil k populárním | ||
| + | postavám města, byl činný zejména v Brněnské měšťanské | ||
| + | střelecké společnosti (velitel 1839–92, předseda spolku do | ||
| + | 1885), stal se členem Historicko-statistické sekce Moravsko-slezské vlastivědné společnosti a kurátorem Moravsko-slezského ústavu hluchoněmých. 1889 byl zvolen čestným občanem města, obdržel vyznamenání rytíře (1865) a komtura | ||
| + | (1880) Řádu Františka Josefa I. Byl jmenován rytířem Řádu | ||
| + | železné koruny III. třídy (1866). Stal se čestným členem několika měšťanských a střeleckých korporací. | ||
| + | |||
| + | Rodinnými svazky spojoval staroměšťanské prostředí s novou brněnskou podnikatelskou vrstvou. 1828 se oženil s Marií (1810–1881), dcerou obchodníka a sestrou podnikatelů Eduarda a Heinricha Drascheových. Jejich syn Alexandr | ||
| + | (1830–1881), ředitel továrny v Brně-Zábrdovicích, se přiženil do rodiny brněnského továrníka Jamese Bracegirdla. Dcera | ||
| + | Berta Rosa (1832–1917) se provdala za podnikatele v chemickém průmyslu Georga Gustava Schickardta (1820–1870). | ||
| + | H. bratr, právník a dvorní rada '''Anton H.''' (1815–1894), působil jako státní úředník; kariéru dovršil 1870–72 ve funkci | ||
| + | zástupce moravského místodržitele, později řídil dětskou nemocnici sv. Cyrila a Metoděje v Brně a 1886 byl povýšen do | ||
| + | rytířského stavu. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Schematismus für die königliche Hauptstadt Brünn, sammt allen Vorstädten, 1853; Allgemeines Adressbuch und Häuserschema für die königliche | ||
| + | Hauptstadt Brünn, 1853, 1856. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog, in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 7. 4. 1892; Heller 1/2, | ||
| + | s. 38–39; Genealogisches Taschenbuch der adligen Häuser 18, 1893, s. 223; | ||
| + | BL 1, s. 604; G. Novotný, Zapomenutý brněnský radní a místostarosta | ||
| + | J. A. H., in: VVM 53, 2001, s. 40–47; L. Fasora, Svobodný občan ve svobodné obci, 2007, s. 281; P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve | ||
| + | Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 352; A. Vyskočil, Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918, 2011, s. 103–104; | ||
| + | Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2019, s. 175. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 16 943 (Brno – sv. Petr a Pavel | ||
| + | na dómě – matrika N), fol. 136; č. 16 982 (Brno sv. Janů, Minoritská – matrika O), fol. 357; č. 17 097 (Brno, Neposkvrněné početí P. Marie, Křenová – | ||
| + | matrika O), fol. 131; Gedenkblatt zur Geschichte des Brünner bewaffneten | ||
| + | Bürger- und Schützen-Corps allen Freunden und Mitgliedern gewidmet, als | ||
| + | Erinnerung an das 50jährige Dienst-Jubiläum des Majors und Commandanten, Herrn J. A. H., 1878. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/3f85a961-4be2-49ba-8f1a-fe1448478ff6 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Cibulka | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
[[Kategorie:1806]] | [[Kategorie:1806]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 6. 3. 2023, 13:37
| Johann Alexander HERLTH | |
 | |
| Narození | 7.5.1806 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 7.4.1892 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 43- Významný představitel obecní správy |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 520 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77686 |
HERLTH, Johann Alexander, * 7. 5. 1806 Brno, † 7. 4. 1892 Brno, komunální politik
Syn obchodníka Antona H. a Kathariny, roz. Bräuerové. Podobně jako otec se stal obchodníkem se střižním zbožím. 1839 byl v rodišti zvolen do městského zastupitelstva, 1848 se po rozšíření zastoupení královských měst na moravském stavovském sněmu stal jedním z reprezentantů Brna. Během revoluce krátce velel národní gardě, posléze jejímu prvnímu praporu tvořenému německými zámožnými měšťany. 1851–89 působil jako zástupce brněnského starosty. Jako městský požární ředitel dohlížel až do 1878 na činnost hasičského sboru a dosáhl 1863 jeho profesionalizace. H. se řadil k populárním postavám města, byl činný zejména v Brněnské měšťanské střelecké společnosti (velitel 1839–92, předseda spolku do 1885), stal se členem Historicko-statistické sekce Moravsko-slezské vlastivědné společnosti a kurátorem Moravsko-slezského ústavu hluchoněmých. 1889 byl zvolen čestným občanem města, obdržel vyznamenání rytíře (1865) a komtura (1880) Řádu Františka Josefa I. Byl jmenován rytířem Řádu železné koruny III. třídy (1866). Stal se čestným členem několika měšťanských a střeleckých korporací.
Rodinnými svazky spojoval staroměšťanské prostředí s novou brněnskou podnikatelskou vrstvou. 1828 se oženil s Marií (1810–1881), dcerou obchodníka a sestrou podnikatelů Eduarda a Heinricha Drascheových. Jejich syn Alexandr (1830–1881), ředitel továrny v Brně-Zábrdovicích, se přiženil do rodiny brněnského továrníka Jamese Bracegirdla. Dcera Berta Rosa (1832–1917) se provdala za podnikatele v chemickém průmyslu Georga Gustava Schickardta (1820–1870). H. bratr, právník a dvorní rada Anton H. (1815–1894), působil jako státní úředník; kariéru dovršil 1870–72 ve funkci zástupce moravského místodržitele, později řídil dětskou nemocnici sv. Cyrila a Metoděje v Brně a 1886 byl povýšen do rytířského stavu.
D: Schematismus für die königliche Hauptstadt Brünn, sammt allen Vorstädten, 1853; Allgemeines Adressbuch und Häuserschema für die königliche Hauptstadt Brünn, 1853, 1856.
L: nekrolog, in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 7. 4. 1892; Heller 1/2, s. 38–39; Genealogisches Taschenbuch der adligen Häuser 18, 1893, s. 223; BL 1, s. 604; G. Novotný, Zapomenutý brněnský radní a místostarosta J. A. H., in: VVM 53, 2001, s. 40–47; L. Fasora, Svobodný občan ve svobodné obci, 2007, s. 281; P. Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 352; A. Vyskočil, Slovník představitelů politické správy na Moravě v letech 1850–1918, 2011, s. 103–104; Almanach českých šlechtických a rytířských rodů, 2019, s. 175.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, č. 16 943 (Brno – sv. Petr a Pavel na dómě – matrika N), fol. 136; č. 16 982 (Brno sv. Janů, Minoritská – matrika O), fol. 357; č. 17 097 (Brno, Neposkvrněné početí P. Marie, Křenová – matrika O), fol. 131; Gedenkblatt zur Geschichte des Brünner bewaffneten Bürger- und Schützen-Corps allen Freunden und Mitgliedern gewidmet, als Erinnerung an das 50jährige Dienst-Jubiläum des Majors und Commandanten, Herrn J. A. H., 1878.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Cibulka
