Biografický slovník
HERMANN Amandus 1639-26.11.1700: Porovnání verzí
(HERMANN_Amand_1639-26.10.1700) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Amandus HERMANN |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1639 | | datum narození = 1639 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Nisa (Polsko) |
| − | | datum úmrtí = 26. | + | | datum úmrtí = 26.11.1700 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 54- Etnograf | + | | povolání = 54- Etnograf<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />56- Filozof |
| − | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| − | 56- Filozof | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 522-523 |
| + | }} | ||
| + | '''HERMANN, Amandus''', ''* 1639 Nisa (Polsko), † 26. 11. 1700 Praha, římskokatolický kněz, filozof, teolog'' | ||
| + | |||
| + | O jeho původu a vzdělání není nic bližšího známo. 1659 | ||
| + | složil slib v Kroměříži a stal se členem františkánského řádu. | ||
| + | Absolvoval vyšší studia a 1664 přijal v Praze kněžské svěcení. Byl pověřen funkcí lektora filozofie na učilištích v Olomouci a Praze, 1675 teologie na generálním řádovém ústavu | ||
| + | v Praze. V osmdesátých letech 17. století byl představeným | ||
| + | (kvardiánem) řádových konventů a 1687–90 provinciálem. | ||
| + | V provincii zastával funkce definitora a kustoda, v celém řádu | ||
| + | generalátního vizitátora, 1700 byl zvolen generálním definitorem. Kongregace pro šíření víry jej 1679 určila jedním z posuzovatelů přípustnosti změn v ritu a náboženské praxi, které | ||
| + | měly být uplatňovány během misií v Číně. Jako legát císaře | ||
| + | Leopolda I. jednal 1688 v Římě o problematických vizitacích | ||
| + | habsburských držav. | ||
| + | |||
| + | H. patřil k nejvýznamnějším představitelům českého barokního scotismu. Jeho spis ''Sol triplex in eodem universo'' (Sulzbach | ||
| + | 1676) se věnoval logice, fyzice, metafyzice a důkazu, že Duns | ||
| + | Scotus navázal na sv. Augustina a sv. Bernarda z Clairvaux. | ||
| + | V díle ''Ethica sacra, scholastica, speculativo-practica…'' (Würzburg 1698) zpracoval samostatně scotistickou etiku. 1690–94 | ||
| + | vydal čtyřsvazkové teologické kompendium ''Tractatus theologici'' | ||
| + | (Frankfurt nad Mohanem). Zabýval se asketickou literaturou | ||
| + | v příručce duchovních cvičení ''Pium vade mecum'' či meditací | ||
| + | pro postní období v díle ''Desertum Pharan mystice explicatum…'' | ||
| + | (1687). Rozsáhlý spis ''Capistranus triumphans…'' (Kolín nad | ||
| + | Rýnem 1700) vznikl v reakci na kanonizaci Jana Kapistrána. | ||
| + | Díky Františku Antonínu hraběti Šporkovi vyšel v reprezentativní podobě včetně grafické výzdoby. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' S. Sousedík, Jan Duns Scotus. Doctor subtilis a jeho čeští žáci, 1989, | ||
| + | s. 175–177, 198, 199; týž, Filosofie v českých zemích mezi středověkem | ||
| + | a osvícenstvím, 1997, s. 218‒219; M. Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica/ | ||
| + | Aesthetica 16, Historia Artium 2, 1998, s. 81–99; K. Bobková-Valentová – | ||
| + | J. Kašpárková, Historiam scribere, 2018, s. 338–340. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/faeb132d-c145-4272-883a-be9a86b5618f Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Kateřina Bobková-Valentová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:1639]] | [[Kategorie:1639]] | ||
| + | [[Kategorie:Nisa]] | ||
[[Kategorie:1700]] | [[Kategorie:1700]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 6. 3. 2023, 15:26
| Amandus HERMANN | |
 | |
| Narození | 1639 |
|---|---|
| Místo narození | Nisa (Polsko) |
| Úmrtí | 26.11.1700 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
54- Etnograf 49- Náboženský nebo církevní činitel 56- Filozof |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 522-523 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60095 |
HERMANN, Amandus, * 1639 Nisa (Polsko), † 26. 11. 1700 Praha, římskokatolický kněz, filozof, teolog
O jeho původu a vzdělání není nic bližšího známo. 1659 složil slib v Kroměříži a stal se členem františkánského řádu. Absolvoval vyšší studia a 1664 přijal v Praze kněžské svěcení. Byl pověřen funkcí lektora filozofie na učilištích v Olomouci a Praze, 1675 teologie na generálním řádovém ústavu v Praze. V osmdesátých letech 17. století byl představeným (kvardiánem) řádových konventů a 1687–90 provinciálem. V provincii zastával funkce definitora a kustoda, v celém řádu generalátního vizitátora, 1700 byl zvolen generálním definitorem. Kongregace pro šíření víry jej 1679 určila jedním z posuzovatelů přípustnosti změn v ritu a náboženské praxi, které měly být uplatňovány během misií v Číně. Jako legát císaře Leopolda I. jednal 1688 v Římě o problematických vizitacích habsburských držav.
H. patřil k nejvýznamnějším představitelům českého barokního scotismu. Jeho spis Sol triplex in eodem universo (Sulzbach 1676) se věnoval logice, fyzice, metafyzice a důkazu, že Duns Scotus navázal na sv. Augustina a sv. Bernarda z Clairvaux. V díle Ethica sacra, scholastica, speculativo-practica… (Würzburg 1698) zpracoval samostatně scotistickou etiku. 1690–94 vydal čtyřsvazkové teologické kompendium Tractatus theologici (Frankfurt nad Mohanem). Zabýval se asketickou literaturou v příručce duchovních cvičení Pium vade mecum či meditací pro postní období v díle Desertum Pharan mystice explicatum… (1687). Rozsáhlý spis Capistranus triumphans… (Kolín nad Rýnem 1700) vznikl v reakci na kanonizaci Jana Kapistrána. Díky Františku Antonínu hraběti Šporkovi vyšel v reprezentativní podobě včetně grafické výzdoby.
L: S. Sousedík, Jan Duns Scotus. Doctor subtilis a jeho čeští žáci, 1989, s. 175–177, 198, 199; týž, Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, 1997, s. 218‒219; M. Elbel, Kult sv. Jana Kapistrána v českých zemích, in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Philosophica/ Aesthetica 16, Historia Artium 2, 1998, s. 81–99; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková, Historiam scribere, 2018, s. 338–340.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Kateřina Bobková-Valentová
