HERMANN Marian Antonín 25.9.1675-19.10.1741: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku HERMANN Marián Antonín 1675-19.10.1741 na HERMANN Marian Antonín 25.9.1675-19.10.1741 bez založení přesměrování)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 6. 3. 2023, 15:34

Marian Antonín HERMANN
Narození 25.9.1675
Místo narození Praha
Úmrtí 19.10.1741
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 523
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60096

HERMANN, Marian Antonín (ř. jm. Marianus), * 25. 9. 1675 Praha, † 19. 10. 1741 Praha, římskokatolický kněz, opat Strahovského kláštera

Narodil se v měšťanské rodině na Malé Straně, 1691 vstoupil do Strahovského kláštera a přijal řeholní jméno Marianus. 1692 složil sliby, 1698 přijal kněžské svěcení. Zprvu mu byly svěřeny méně důležité funkce (knihovník, německý sváteční kazatel), 1699–1700 zastával úřad novicmistra. 1700–02 vedl filozofický kurz v pražském arcibiskupském semináři, 1703–09 tam vyučoval kanonické právo a 1709–11 teologii. 1711 byl zvolen strahovským opatem, v úřadu působil až do smrti. 1718 dal radikálně přestavět budovu provizoriátu v areálu Strahovského kláštera. U příležitosti stého výročí přenesení ostatků sv. Norberta roku 1727 nechal rozšířit a vyzdobit knihovní (Teologický) sál. Zasloužil se o vzestup mariánského poutního místa a výstavbu poutního kostela (1730–33) v Sepekově (u Milevska).

Z H. akademického působení se dochovaly přípravy, posluchačské zápisy přednášek a tiskem vydané traktáty z kanonického práva. 1740 se prostřednictvím díla Vindiciae Bohemiae, zabývajícím se vztahem českých zemí k Svaté říši římské, vrátil k právní problematice. Studie vyšla pod pseudonymem Antonius Viriherus. Tiskem byla vydána také některá jeho latinská a německá kázání. S vyročím přenesení ostatků sv. Norberta je spjat H. spis věnovaný historii Strahovského kláštera Saeculum Sioneum (1727). Na jaře 1738 podnikl cestu do řádové generální kapituly ve francouzském Prémontré, z níž se zachoval cestovní deník.

L: KSN 5, s. 105; BL 1, s. 607; D. K. Čermák, Premonstráti v Čechách a na Moravě. Stručné vypsání osudů buď ještě stávajících nebo již vyhlazených klášterů toho řádu dle roků jejich založení, 1877, s. 102–106; A. L. Goovaerts, Ecrivains, artistes et savants de l’ordre de Prémontré. Dictionnaire bio- bibliographique III, Bruxelles 1907, s. 85–87; V. Urfus, Český státoprávní patriotismus v prvé polovině 18. století a jeho nacionální rysy. Merkantilista J. K. Bořek a strahovský opat M. H., in: Bohuslav Balbín a kultura jeho doby v Čechách. Sborník z konference Památníku národního písemnictví, Z. Pokorná – M. Svatoš (eds.), 1992, s. 70–77; H. Kuchařová, Premonstrátská kolej Norbertinum v Praze. Alternativy univerzitního vzdělání v 17. a 18. století, 2011, s. 193–197; K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et al., Historiam scribere 2, 2018, s. 341–342.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Hedvika Kuchařová