Biografický slovník
HEROLD Josef 11.10.1861-5.3.1932: Porovnání verzí
(HEROLD_Josef_11.10.1861-5.3.1932) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.10.1861 | | datum narození = 11.10.1861 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/) |
| datum úmrtí = 5.3.1932 | | datum úmrtí = 5.3.1932 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Most |
| − | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy | + | | povolání = 43- Významný představitel obecní správy<br />44- Právník |
| − | 44- Právník | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 531-532 |
| + | }} | ||
| + | '''HEROLD, Josef''', ''* 11. 10. 1861 Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/), † 5. 3. 1932 Most, právník, politik'' | ||
| + | |||
| + | Syn sedláka a hostinského Sigismunda H. a jeho ženy Marie. Vzdělával se na gymnáziích v Mostě a v Chomutově. | ||
| + | 1880–85 vystudoval Právnickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Praze (JUDr. 1890). Po absolutoriu | ||
| + | pracoval jako praktikant u krajského soudu v Chebu, 1886 až | ||
| + | 91 působil jako advokátní koncipient ve Stříbře a v Kadani, | ||
| + | od 1891 v Mostě, kde si o dva roky později zřídil samostatnou | ||
| + | advokátní praxi. Od studií se angažoval v německých nacionálních spolcích. Od 1894 zasedal ve vedení Svazu Němců | ||
| + | v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen), později se stal | ||
| + | jeho čestným předsedou. Současně vedl svazovou místní skupinu (Ortsgruppe) v Mostě. Zároveň byl členem rozhodčího soudu při organizaci Deutscher Schulverein, podporující | ||
| + | německé školství v národnostně smíšených oblastech. Od devadesátých let 19. století byl činný v městské radě, 1910–18 | ||
| + | vykonával funkci starosty Mostu. Za jeho působení v čele města bylo otevřeno Městské divadlo (1911) a vybudována přehrada Janov v Krušných horách (1911–14), která Most zásobovala pitnou vodou. Na počátku 20. století vstoupil do zemské | ||
| + | a celostátní politiky. Stal se členem Svobodné (Volné) všeněmecké strany (Freialldeutsche Partei), přejmenované 1907 | ||
| + | na Německou radikální stranu (Deutschradikale Partei). | ||
| + | 1905 byl v doplňovacích volbách za městskou kurii zvolen | ||
| + | poslancem českého zemského sněmu (volební obvod Most – | ||
| + | Bílina – Horní Litvínov). Téhož roku získal také mandát | ||
| + | v říšské radě ve Vídni (volební obvod Most), kde usedl v poslanecké frakci Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). V zemském sněmu setrval do jeho rozpuštění 1913, | ||
| + | ve vídeňském parlamentu až do rozpadu Rakouska-Uherska. | ||
| + | Na sklonku první světové války odmítl vznik samostatného | ||
| + | Československa a podpořil separatistické hnutí českých Němců. 1918–19 byl poslancem Provizorního Národního shromáždění Německého Rakouska. Současně působil v zemské | ||
| + | vládě vzbouřenecké provincie Deutschböhmen, která úřadovala v Liberci. Po obsazení Mostu československým vojskem | ||
| + | byl koncem listopadu 1918 zbaven úřadu starosty a krátce | ||
| + | zadržen. V prosinci 1918 odjel do Vídně, odkud se o měsíc | ||
| + | později vydal do Drážďan. Za podpory rakouského konzulátu | ||
| + | zde společně s dalšími bývalými členy zemské vlády Deutschböhmen založil Pomocnou úřadovnu, která měla poskytovat | ||
| + | pomoc Němcům opouštějícím území ČSR. Vojenský soud | ||
| + | v Praze označil tuto činnost za zločin vojenského spolčování proti republice. Po amnestii, kterou prezident Masaryk | ||
| + | udělil politickým a vojenským činitelům provincie Deutschböhmen, se H. v listopadu 1919 vrátil do Československa | ||
| + | a věnoval se advokacii. Ze zdravotních i politických důvodů | ||
| + | se již nezapojil do veřejného života a dožil v ústraní. | ||
| + | |||
| + | 1892 se oženil s Albine Wolfovou, měl s ní syna Wilhelma, | ||
| + | právníka, a dvě dcery. Bratr Moritz H. (* 1856) se věnoval | ||
| + | podnikání. Investoval do těžby zelené hlinky pod horou Úhošť (u Kadaně) a 1895–96 vybudoval v Kadani neorenesanční rodinnou vilu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ÖBL 2, s. 289–290; BL 1, s. 608; OSND 2/2, s. 1097; Lišková, s. 99; | ||
| + | F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisch-statistisches Handbuch (1907–1913), Wien–Leipzig 1907, s. 393; týž, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisches-statistisches Handbuch | ||
| + | (1911–1917), Wien 1911; H. Dvorak, Biographisches Lexikon der Deutschen Burschenschaft. Band 1: Politiker, Teilband 2 (F–H), Heidelberg | ||
| + | 1999, s. 309–310; cs.wikipedia.org (stav k 22. 7. 2020); de.wikipedia.org | ||
| + | (stav k 22. 7. 2020); https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Herold_1.shtml (stav k 22. 7. 2020); P. Trojnová, Vznik Československé republiky ve světle mostecké kroniky (4. část), in: Mostecké listy 10, 2009, č. 3, s. 11; | ||
| + | R. Petržilka, Dějiny města Mostu v datech, 2014, rejstřík; nekrolog: Deutsche | ||
| + | Zeitung Bohemia 6. 3. 1932, s. 6. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Litoměřice, sbírka matrik, řkt. f. ú. Vysočany, matrika narozených | ||
| + | 1853–1884, sign. 184/12, fol. 32; Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé | ||
| + | univerzity v Praze, inv. č. 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy | ||
| + | univerzity v Praze (1882–1892), s. 183. | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Doskočil | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | [[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
| + | [[Kategorie:Škrle]] | ||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
| + | [[Kategorie:Most]] | ||
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 10:17
| Josef HEROLD | |
 | |
| Narození | 11.10.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/) |
| Úmrtí | 5.3.1932 |
| Místo úmrtí | Most |
| Povolání |
43- Významný představitel obecní správy 44- Právník |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 531-532 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47291 |
HEROLD, Josef, * 11. 10. 1861 Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/), † 5. 3. 1932 Most, právník, politik
Syn sedláka a hostinského Sigismunda H. a jeho ženy Marie. Vzdělával se na gymnáziích v Mostě a v Chomutově. 1880–85 vystudoval Právnickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Praze (JUDr. 1890). Po absolutoriu pracoval jako praktikant u krajského soudu v Chebu, 1886 až 91 působil jako advokátní koncipient ve Stříbře a v Kadani, od 1891 v Mostě, kde si o dva roky později zřídil samostatnou advokátní praxi. Od studií se angažoval v německých nacionálních spolcích. Od 1894 zasedal ve vedení Svazu Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen), později se stal jeho čestným předsedou. Současně vedl svazovou místní skupinu (Ortsgruppe) v Mostě. Zároveň byl členem rozhodčího soudu při organizaci Deutscher Schulverein, podporující německé školství v národnostně smíšených oblastech. Od devadesátých let 19. století byl činný v městské radě, 1910–18 vykonával funkci starosty Mostu. Za jeho působení v čele města bylo otevřeno Městské divadlo (1911) a vybudována přehrada Janov v Krušných horách (1911–14), která Most zásobovala pitnou vodou. Na počátku 20. století vstoupil do zemské a celostátní politiky. Stal se členem Svobodné (Volné) všeněmecké strany (Freialldeutsche Partei), přejmenované 1907 na Německou radikální stranu (Deutschradikale Partei). 1905 byl v doplňovacích volbách za městskou kurii zvolen poslancem českého zemského sněmu (volební obvod Most – Bílina – Horní Litvínov). Téhož roku získal také mandát v říšské radě ve Vídni (volební obvod Most), kde usedl v poslanecké frakci Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). V zemském sněmu setrval do jeho rozpuštění 1913, ve vídeňském parlamentu až do rozpadu Rakouska-Uherska. Na sklonku první světové války odmítl vznik samostatného Československa a podpořil separatistické hnutí českých Němců. 1918–19 byl poslancem Provizorního Národního shromáždění Německého Rakouska. Současně působil v zemské vládě vzbouřenecké provincie Deutschböhmen, která úřadovala v Liberci. Po obsazení Mostu československým vojskem byl koncem listopadu 1918 zbaven úřadu starosty a krátce zadržen. V prosinci 1918 odjel do Vídně, odkud se o měsíc později vydal do Drážďan. Za podpory rakouského konzulátu zde společně s dalšími bývalými členy zemské vlády Deutschböhmen založil Pomocnou úřadovnu, která měla poskytovat pomoc Němcům opouštějícím území ČSR. Vojenský soud v Praze označil tuto činnost za zločin vojenského spolčování proti republice. Po amnestii, kterou prezident Masaryk udělil politickým a vojenským činitelům provincie Deutschböhmen, se H. v listopadu 1919 vrátil do Československa a věnoval se advokacii. Ze zdravotních i politických důvodů se již nezapojil do veřejného života a dožil v ústraní.
1892 se oženil s Albine Wolfovou, měl s ní syna Wilhelma, právníka, a dvě dcery. Bratr Moritz H. (* 1856) se věnoval podnikání. Investoval do těžby zelené hlinky pod horou Úhošť (u Kadaně) a 1895–96 vybudoval v Kadani neorenesanční rodinnou vilu.
L: ÖBL 2, s. 289–290; BL 1, s. 608; OSND 2/2, s. 1097; Lišková, s. 99; F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisch-statistisches Handbuch (1907–1913), Wien–Leipzig 1907, s. 393; týž, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisches-statistisches Handbuch (1911–1917), Wien 1911; H. Dvorak, Biographisches Lexikon der Deutschen Burschenschaft. Band 1: Politiker, Teilband 2 (F–H), Heidelberg 1999, s. 309–310; cs.wikipedia.org (stav k 22. 7. 2020); de.wikipedia.org (stav k 22. 7. 2020); https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Herold_1.shtml (stav k 22. 7. 2020); P. Trojnová, Vznik Československé republiky ve světle mostecké kroniky (4. část), in: Mostecké listy 10, 2009, č. 3, s. 11; R. Petržilka, Dějiny města Mostu v datech, 2014, rejstřík; nekrolog: Deutsche Zeitung Bohemia 6. 3. 1932, s. 6.
P: SOA, Litoměřice, sbírka matrik, řkt. f. ú. Vysočany, matrika narozených 1853–1884, sign. 184/12, fol. 32; Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), s. 183.
Zdeněk Doskočil
