HEROLD Josef 11.10.1861-5.3.1932

Z Personal
Josef HEROLD
Narození 11.10.1861
Místo narození Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/)
Úmrtí 5.3.1932
Místo úmrtí Most
Povolání 43- Významný představitel obecní správy
44- Právník
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 531-532
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47291

HEROLD, Josef, * 11. 10. 1861 Škrle (č. o. Bílence /u Chomutova/), † 5. 3. 1932 Most, právník, politik

Syn sedláka a hostinského Sigismunda H. a jeho ženy Marie. Vzdělával se na gymnáziích v Mostě a v Chomutově. 1880–85 vystudoval Právnickou fakultu německé Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Praze (JUDr. 1890). Po absolutoriu pracoval jako praktikant u krajského soudu v Chebu, 1886 až 91 působil jako advokátní koncipient ve Stříbře a v Kadani, od 1891 v Mostě, kde si o dva roky později zřídil samostatnou advokátní praxi. Od studií se angažoval v německých nacionálních spolcích. Od 1894 zasedal ve vedení Svazu Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen), později se stal jeho čestným předsedou. Současně vedl svazovou místní skupinu (Ortsgruppe) v Mostě. Zároveň byl členem rozhodčího soudu při organizaci Deutscher Schulverein, podporující německé školství v národnostně smíšených oblastech. Od devadesátých let 19. století byl činný v městské radě, 1910–18 vykonával funkci starosty Mostu. Za jeho působení v čele města bylo otevřeno Městské divadlo (1911) a vybudována přehrada Janov v Krušných horách (1911–14), která Most zásobovala pitnou vodou. Na počátku 20. století vstoupil do zemské a celostátní politiky. Stal se členem Svobodné (Volné) všeněmecké strany (Freialldeutsche Partei), přejmenované 1907 na Německou radikální stranu (Deutschradikale Partei). 1905 byl v doplňovacích volbách za městskou kurii zvolen poslancem českého zemského sněmu (volební obvod Most – Bílina – Horní Litvínov). Téhož roku získal také mandát v říšské radě ve Vídni (volební obvod Most), kde usedl v poslanecké frakci Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband). V zemském sněmu setrval do jeho rozpuštění 1913, ve vídeňském parlamentu až do rozpadu Rakouska-Uherska. Na sklonku první světové války odmítl vznik samostatného Československa a podpořil separatistické hnutí českých Němců. 1918–19 byl poslancem Provizorního Národního shromáždění Německého Rakouska. Současně působil v zemské vládě vzbouřenecké provincie Deutschböhmen, která úřadovala v Liberci. Po obsazení Mostu československým vojskem byl koncem listopadu 1918 zbaven úřadu starosty a krátce zadržen. V prosinci 1918 odjel do Vídně, odkud se o měsíc později vydal do Drážďan. Za podpory rakouského konzulátu zde společně s dalšími bývalými členy zemské vlády Deutschböhmen založil Pomocnou úřadovnu, která měla poskytovat pomoc Němcům opouštějícím území ČSR. Vojenský soud v Praze označil tuto činnost za zločin vojenského spolčování proti republice. Po amnestii, kterou prezident Masaryk udělil politickým a vojenským činitelům provincie Deutschböhmen, se H. v listopadu 1919 vrátil do Československa a věnoval se advokacii. Ze zdravotních i politických důvodů se již nezapojil do veřejného života a dožil v ústraní.

1892 se oženil s Albine Wolfovou, měl s ní syna Wilhelma, právníka, a dvě dcery. Bratr Moritz H. (* 1856) se věnoval podnikání. Investoval do těžby zelené hlinky pod horou Úhošť (u Kadaně) a 1895–96 vybudoval v Kadani neorenesanční rodinnou vilu.

L: ÖBL 2, s. 289–290; BL 1, s. 608; OSND 2/2, s. 1097; Lišková, s. 99; F. Freund, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisch-statistisches Handbuch (1907–1913), Wien–Leipzig 1907, s. 393; týž, Das österreichische Abgeordnetenhaus. Ein biographisches-statistisches Handbuch (1911–1917), Wien 1911; H. Dvorak, Biographisches Lexikon der Deutschen Burschenschaft. Band 1: Politiker, Teilband 2 (F–H), Heidelberg 1999, s. 309–310; cs.wikipedia.org (stav k 22. 7. 2020); de.wikipedia.org (stav k 22. 7. 2020); https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Herold_1.shtml (stav k 22. 7. 2020); P. Trojnová, Vznik Československé republiky ve světle mostecké kroniky (4. část), in: Mostecké listy 10, 2009, č. 3, s. 11; R. Petržilka, Dějiny města Mostu v datech, 2014, rejstřík; nekrolog: Deutsche Zeitung Bohemia 6. 3. 1932, s. 6.

P: SOA, Litoměřice, sbírka matrik, řkt. f. ú. Vysočany, matrika narozených 1853–1884, sign. 184/12, fol. 32; Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 1, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1882–1892), s. 183.

Zdeněk Doskočil