Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HERRING Johann Paulus 14.2.1758-15.1.1836

{{Infobox - osoba
| jméno = Johann Paulus HERRING
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 14.2.1758
| místo narození = Tennenlohe (č. o. Erlangen, Německo)
| datum úmrtí = 15.1.1836
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby<br />20- Finančník nebo pojišťovák<br />26- Bánský odborník nebo energetik<br />33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 535-536
}}
'''HERRING, Johann Paulus''', ''* 14. 2. 1758 Tennenlohe (č. o. Erlangen, Německo), † 15. 1. 1836 Brno, velkoobchodník, bankéř, průmyslový podnikatel''

Pocházel z evangelické rodiny bavorského obchodníka s moukou, sedláka a  hostinského Georga Pauluse H. (1720–1769) 
a Kathariny, roz. Höraufové (1724–1771). Vyučil se obchodníkem u norimberské firmy Mayer & Sohn. Od 1776 pracoval 
pro tamní Wollrabův, resp. Herzogenrathův obchodní dům, 
navštěvoval trhy v  Mikulově, na Starém Brně a  v  Brně. Od 
1780 pracoval pro filiálku v Brně a provozoval vlastní obchod. 

Osamostatnil se a od 1789 podnikal především s koloniálním 
zbožím. 1789–91 se podílel na transakcích se státními dluhopisy a 1791 zřídil samostatný velkoobchod a v Brně ovládl obchod spolu s domem Herzogenrath-Greisinger. 1793 se dvěma obchodníky získal koncesi k vedení Moravské úvěrní banky na 
patnáct let, s privilegiem bylo spojeno vydávání úředního listu 
''Brünner Zeitung'' (1811 přešlo na moravské stavy). 1794 založil 
s Johannem Karlem Endsmannem a Josefem Vincenzem Müllerem vlnařskou manufakturu v Křižanově (u Velkého Meziříčí), 
dále podnik na zpracovávání kůží. Od 1793 si také pronajal brněnskou barvírnu látek, a to se strojním a vlnařským podnikatelem Jakobem Friedrichem Schöllem. 1795 získal dům U Zlaté lodi (nyní nám. Svobody č. 8, tzv. Herringův palác), který sloužil jako reprezentační rodinné sídlo a obchodní ústředí.

Na přelomu 18. a 19. století H. zásadně ovlivnil svými penězi 
a projekty počátky industrializace Brna. 1796 vstoupil do unikátní společnosti pro stavbu přádelních strojů na vlnu (Verein 
zur Anlage einer Wollen-Maschinen-Spinnerei nach englischer 
Art), která 1804 představila nejstarší přádelní stroj na vlnu vyrobený v Brně díky plánům, které v Londýně tajně pořídili 
starohrabě Hugo Salm-Reifferscheidt a Vincenz Petke, jejichž 
cestu H. uhradil. Salmovi vedl účetnictví, působil také v dolování kamenného uhlí, 1802 získal oprávnění k těžbě uhlí a kamenečných břidlic na rosickém panství a 1803 založil důlní společnost Ritter Herring & Co. v Božím Požehnání (dnes Zastávka /u Brna/), která se proměnila v největší těžařskou firmu 
v celém rosicko-oslavanském revíru poté, co postupně ovládla 
konkurenční podniky. 1811 poskytl Johannu Schickerovi úvěr 
na založení továrny na výrobu kočárů v Králově Poli (Brno), 
první svého druhu v českých zemích.

V době napoleonských válek se H. podílel na armádních dodávkách. 1805 se dohodl na odkupu erárního zboží, které tím 
ochránil před konfiskacemi, a 1809, kdy byl Francouzi nařízen prodej ovčáren a zásob vlny a obilí na císařském panství 
Hodonín, se prohlásil za jejich majitele a odvedl předepsanou 
kontribuci, ačkoliv mohl být uvězněn či popraven. Za to mu 
císař František I. propůjčil 1810 Malý kříž Leopoldova řádu. 
1816  obdržel inkolát pro Čechy a  Moravu a  stal se členem 
c. k. moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodovědy a vlastivědy v Brně (K. k. mährisch-schlesische Gesellschaft 
zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn). Pro ni odkoupil kabinet Herzogenrathova syna, 
vybavený fyzikálními přístroji a později umístěný ve zdejším 
Františkově muzeu. Byl rovněž prvním představeným evangelické obce v Brně, podporoval její školy a kostely a stal se členem Humanitní společnosti (1802–04).

Část získaného kapitálu uložil do nemovitostí. Od Kouniců 
1815 koupil statek Nezdenice (u  Uherského Brodu) a  dal 
tamní zámek přestavět v klasicistním stylu. 1824 tento majetek prodal hraběti Alexandru Mottetovi a v dražbě odkoupil 
z erárního studijního fondu statek Habrovany na Vyškovsku 
a ze zámku učinil po klasicistní přestavbě své letní sídlo.

H. manželkou byla od 1795 katolička Franziska Anna Susanna 
Josefa, dcera Karla Ungera, měšťana a obuvníka v Brně, vdova po obchodníkovi a H. společníkovi J. V. Müllerovi. Manželství zůstalo bezdětné. Po smrti svého synovce Andrease H. 
(1778–1824) vychovával a  adoptoval jeho syna Ernsta Johanna H. a dceru Franzisku H., což Moravskoslezské zemské 
gubernium 1836 potvrdilo bez nároku na užívání rytířského 
titulu.

'''L:''' Mährisch-ständische Brünner Zeitung 20. 1. 1836, s. 90,  6. 2. 1836, 
s.  163–164 (nekrolog); Wurzbach 8, s. 399‒401; NDB 8, s. 684–685; 
BL 1, s. 608‒609; ÖBL 2, s. 290; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich 
podniky 1764–1948, 2013, s. 156–157; G. Deutsch, Adelsverleihungen an 
Industrielle und Kaufleute in Mähren und Schlesien, 1884, s. 8; P. Mašek, 
Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti 1, 2008, s. 353; Almanach českých šlechtických a  rytířských rodů, 
2016, s. 151; G. Trautenberger, Die Chronik der Landeshauptstadt Brünn 4, 
1897, s. 127, 174–175, 200, 210, 215, 233; J. Janák, Počátky strojního předení 
vlny v brněnském soukenictví, in: SPFFBU C 28, 1981, s. 116–122; M. Matěj – J. Klát – J. Plchová – J. Kyselák, Kulturní památky rosicko-oslavanské 
průmyslové aglomerace, 2012, s. 86, 102; M. Flodrová, Dům U Zlaté lodi, 
in: Brno očima Mileny Flodrové, 2015, s. 204–208; Dějiny Brna 4. Modernizace města 1790–1918, L. Fasora – J. Malíř (eds.), 2020, s. 89, 254, 282.

'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, matrika oddaných a  zemřelých 
č. 17 832, s. 182, matrika oddaných a zemřelých č. 17 833, s. 81; fond F 50 
Velkostatek Habrovany–Hlubočany, kart. 64, sign. 32.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a9241a0a-e551-42b6-bac3-9e95a4884a1d Bibliografie dějin Českých zemí]

Aleš Vyskočil


[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]]
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
[[Kategorie:22- Odborník živočišné výroby]]
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]]
[[Kategorie:26- Bánský odborník nebo energetik]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]

[[Kategorie:1758]]
[[Kategorie:Tennenlohe]]
[[Kategorie:1836]]
[[Kategorie:Brno]]