Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HERRING Karl Ewald Konstantin 5.8.1834-26.1.1918

{{Infobox - osoba
| jméno = Karl Ewald Konstantin HERRING
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 5.8.1834
| místo narození = Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo)
| datum úmrtí = 26.1.1918
| místo úmrtí = Lipsko (Německo)
| povolání = 15- Lékaři
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 536-537
}}
'''HERRING, Karl Ewald Konstantin''' ''(též HERING), * 5. 8. 1834 Alt-Gersdorf (u Žitavy, Německo), † 26. 1. 1918 Lipsko (Německo), lékař fyziolog, pedagog''

Lužický rodák, syn pastora. Vystudoval medicínu v  Lipsku 
(MUDr. 1860). Začal pracovat jako praktický lékař, avšak 
od studií směřoval k vědecké dráze. 1862 se na lipské fakultě habilitoval z fyziologie. Místo profesora fyziologie a lékařské fyziky získal 1865 ve Vídni na Josefinu (vysoké škole, 
kterou založil 1784 Josef II. pro výchovu vojenských lékařů 
a  chirurgů). 1870 byl povolán jako nástupce J. E. Purkyně 
na pražskou fakultu, kde mj. vybudoval fyziologický ústav ve 
Svatováclavských lázních. Kvůli svému výrazně německému 
smýšlení nesouhlasil s jazykovým rozdělením pražské univerzity; když se uskutečnilo (1882/83), byl zvolen prvním rektorem samostatné Německé univerzity. Zabýval se reformou lékařského studia, podporoval diferenciaci a specializaci oborů, např. histologie a fyziologické chemie. 1895 přijal místo 
přednosty fyziologického ústavu na lékařské fakultě v Lipsku. 
H. bibliografie čítá na šedesát titulů. Jeho přínos světové medicíně je obecně uznáván a H. bývá oprávněně považován za 
jednu z vědecky nejvýznamnějších osobností, které působily 
na pražské lékařské fakultě. Nejvíce se zabýval fyziologií nervů a smyslů, funkcí zraku, elektrofyziologií, psychofyziologií 
a fyziologií krve a dýchání. K H. žákům se řadí světově respektovaný fyziolog Henry Head, který u něj pracoval 1884–86. 
H. syn Ewald Heinrich H. (1866–1948) byl rovněž lékař.

'''D:''' výběr: Die Lehre vom binocularen Sehen, Leipzig 1868; Die Selbsterneurung der Athmung durch Nervus vagus, Wien 1868.

'''L:''' H. Lommatzsch, Die Personalbibliographien der Professoren und Dozenten 
der Anatomie, Histologie, und Pathologie, Pharmakologie und Physiologie an 
der medizinischen Fakultät der deutschen Karl-Ferdinands-Universität in Prag 
im ungefähren Zeitraum von 1880–1900, Erlangen–Nürnberg 1968, s. 102 
až 109; OSN 11, s. 170; BSPLF 1, 109–110; BLDMF, s. 90; Biographisches 
Lexikon der hervorragenden Ärzte aller Zeiten und Völker 3, A. Hirsch 
(ed.), Wien–Leipzig 1886, s. 169; Biographisches Lexikon hervorragender 
Ärzte des 19. Jahrhunderts, J. Pagel (ed.), Berlin–Wien 1901, s. 723–724; 
ÖBL 2, s. 283; E. H. Kisch, Erlebtes und Erstrebtes, Stuttgart–Berlin 1914, 
s.  74; W.  Koerting, Die Deutsche Universität in Prag. Die letzten hundert 
Jahren ihrer Medizinischen Fakultät, Bonn 1968, s. 118–119; E. Lesky, 
Die  Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, 
s. 530–533, 545–547; Prager medizinische Wochenschrift 20, 1895, s. 477; 
29, 1904, s. 401–404; Ch. Baumann, Henry Head in Evald H.’s Laboratory 
in Prag 1884–1886. An early Study on the Nervous Control of Breathing, in: 
Journal of the History of the Neurosciences 14, 2005, s. 322–333. 

Ludmila Hlaváčková



[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]

[[Kategorie:1834]]
[[Kategorie:Alt-Gersdorf]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Lipsko]]