Biografický slovník
HERRMANN Joseph Gottfried 19.10.1829-31.5.1883: Porovnání verzí
(HERRMANN_Joseph_Gottfried_1829-31.5.1883) |
m (Holoubková přesunul stránku HERRMANN Gottfried Joseph 19.10.1829-31.5.1883 na HERRMANN Joseph Gottfried 19.10.1829-31.5.1883 bez založení přesměrování) |
||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Joseph Gottfried HERRMANN | | jméno = Joseph Gottfried HERRMANN | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1829 | + | | datum narození = 19.10.1829 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Staré Pavlovice (Liberec) |
| datum úmrtí = 31.5.1883 | | datum úmrtí = 31.5.1883 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Liberec |
| − | | povolání = 53- Historik | + | | povolání = 53- Historik<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />61- Pedagog |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 541 |
| + | }} | ||
| + | '''HERRMANN, Joseph Gottfried''', ''* 19. 10. 1829 Staré Pavlovice (Liberec), † 31. 5. 1883 Liberec, novinář, regionální historik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel ze selské katolické rodiny usazené nedaleko Liberce. | ||
| + | Při studiu v Litoměřicích se seznámil s budoucím litoměřickým biskupem Antonem Frindem. Přestože byl původně určen pro duchovní dráhu, rozhodl se pro pedagogické povolání. | ||
| + | Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy | ||
| + | univerzity v Praze, doktorát získal na univerzitě v Jeně. Krátce | ||
| + | vyučoval ve slezském Těšíně. V padesátých letech se vrátil do | ||
| + | Liberce. 1861–81 působil u vydavatele Heinricha T. Stiepela jako redaktor deníku ''Reichenberger Zeitung'', odkud byl pro | ||
| + | své liberální postoje propuštěn. Založil a vydával konkurenční periodikum ''Reichenberger Tagblatt'', resp. ''Abendblatt''. Svými politickými články proti sobě popouzel nejen Liberečany, | ||
| + | ale i katolickou církev, kterou soustavně kritizoval, a nakonec | ||
| + | konvertoval k protestantismu. Oženil se s Julií Richterovou | ||
| + | z Liberce, manželství zůstalo bezdětné. | ||
| + | |||
| + | Jako amatérský badatel se soustavně zajímal o historii. Analytický a kritický přístup prokázal v obsáhlé studii ''Widersprüche in Lachmann’s Kritik der Nibelunge'' (Wien 1855), v níž se jako „Rakušan“ vyjádřil k edici nejslavnějšího středověkého díla německé literatury připravené Karlem Lachmannem (''Der Nibelunge Noth mit der Klage. In der ältesten Gestalt mit den Abweichungen | ||
| + | der gemeinen Lesart'', Berlin 1826). Nejvýznamnějším H. dílem | ||
| + | se stala obsáhlá syntéza dějin města Liberec ''Geschichte der Stadt Reichenberg mit besonderer Berücksichtigung der industriellen Entwickelung'' (1860), z níž však vyšel pouze první díl dovedený do | ||
| + | 1634 (smrt majitele panství Albrechta z Valdštejna). H. v ní | ||
| + | zúročil mimořádnou znalost dobové literatury i regionálních | ||
| + | a celozemských pramenů, které podrobil pečlivé kritice. Upozornil na pokus P. Christiana Felgenhauera zasadit počátky Liberce do 10. století na základě falzifikátu, tj. údajné středověké | ||
| + | kroniky Liberecka od Urbana Modera. Zájmem o industriální | ||
| + | éru v regionu předstihl monografii o Liberci s ohledem na dějiny textilního průmyslu od profesionálního historika Hermanna | ||
| + | Hallwicha (''Reichenberg und Umgebung. Eine Ortsgeschichte mit spezieller Rücksicht auf gewerbliche Entwicklung'', 1874). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 610; Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 21, 1927, s. 137; Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg 4/1950, s. 256, 365; R. Gränzer, Reichenberg. Stadt und Land im Neißetal, Augsburg 1974. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOkA, Liberec, Kronika města Liberec I, s. 1132, 1642; řkt. f. ú. arciděkanství Liberec, Farní kronika („Denkwürdigkeiten“), sign. DA14, nedat., | ||
| + | s. 271–272. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e247628f-fa10-4a11-8cae-43a5c145a1e7 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Milan Svoboda | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 49: | ||
[[Kategorie:1829]] | [[Kategorie:1829]] | ||
| + | [[Kategorie:Staré Pavlovice]] | ||
[[Kategorie:1883]] | [[Kategorie:1883]] | ||
| + | [[Kategorie:Liberec]] | ||
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 15:53
| Joseph Gottfried HERRMANN | |
 | |
| Narození | 19.10.1829 |
|---|---|
| Místo narození | Staré Pavlovice (Liberec) |
| Úmrtí | 31.5.1883 |
| Místo úmrtí | Liberec |
| Povolání |
53- Historik 68- Redaktor nebo žurnalista 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 541 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78051 |
HERRMANN, Joseph Gottfried, * 19. 10. 1829 Staré Pavlovice (Liberec), † 31. 5. 1883 Liberec, novinář, regionální historik
Pocházel ze selské katolické rodiny usazené nedaleko Liberce. Při studiu v Litoměřicích se seznámil s budoucím litoměřickým biskupem Antonem Frindem. Přestože byl původně určen pro duchovní dráhu, rozhodl se pro pedagogické povolání. Vystudoval filozofii na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, doktorát získal na univerzitě v Jeně. Krátce vyučoval ve slezském Těšíně. V padesátých letech se vrátil do Liberce. 1861–81 působil u vydavatele Heinricha T. Stiepela jako redaktor deníku Reichenberger Zeitung, odkud byl pro své liberální postoje propuštěn. Založil a vydával konkurenční periodikum Reichenberger Tagblatt, resp. Abendblatt. Svými politickými články proti sobě popouzel nejen Liberečany, ale i katolickou církev, kterou soustavně kritizoval, a nakonec konvertoval k protestantismu. Oženil se s Julií Richterovou z Liberce, manželství zůstalo bezdětné.
Jako amatérský badatel se soustavně zajímal o historii. Analytický a kritický přístup prokázal v obsáhlé studii Widersprüche in Lachmann’s Kritik der Nibelunge (Wien 1855), v níž se jako „Rakušan“ vyjádřil k edici nejslavnějšího středověkého díla německé literatury připravené Karlem Lachmannem (Der Nibelunge Noth mit der Klage. In der ältesten Gestalt mit den Abweichungen der gemeinen Lesart, Berlin 1826). Nejvýznamnějším H. dílem se stala obsáhlá syntéza dějin města Liberec Geschichte der Stadt Reichenberg mit besonderer Berücksichtigung der industriellen Entwickelung (1860), z níž však vyšel pouze první díl dovedený do 1634 (smrt majitele panství Albrechta z Valdštejna). H. v ní zúročil mimořádnou znalost dobové literatury i regionálních a celozemských pramenů, které podrobil pečlivé kritice. Upozornil na pokus P. Christiana Felgenhauera zasadit počátky Liberce do 10. století na základě falzifikátu, tj. údajné středověké kroniky Liberecka od Urbana Modera. Zájmem o industriální éru v regionu předstihl monografii o Liberci s ohledem na dějiny textilního průmyslu od profesionálního historika Hermanna Hallwicha (Reichenberg und Umgebung. Eine Ortsgeschichte mit spezieller Rücksicht auf gewerbliche Entwicklung, 1874).
L: BL 1, s. 610; Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues 21, 1927, s. 137; Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg 4/1950, s. 256, 365; R. Gränzer, Reichenberg. Stadt und Land im Neißetal, Augsburg 1974.
P: SOkA, Liberec, Kronika města Liberec I, s. 1132, 1642; řkt. f. ú. arciděkanství Liberec, Farní kronika („Denkwürdigkeiten“), sign. DA14, nedat., s. 271–272.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Milan Svoboda
