Biografický slovník
HERRMANN von Herrmannsdorf Johann Franz ?1748-21.3.1816: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 21.3.1816 | | datum úmrtí = 21.3.1816 | ||
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) | ||
| − | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 541-542 |
| + | }} | ||
| + | '''HERRMANN von Herrmannsdorf, Johann Franz''', ''* 1748 Vídeň (Rakousko), † 21. 3. 1816 Vídeň (Rakousko), politik, úředník, historik'' | ||
| + | |||
| + | Studoval práva zřejmě na vídeňské univerzitě. Od 1768 působil ve státní správě. V sedmdesátých letech 18. století, | ||
| + | v době selských povstání, byl úředníkem na východočeských panstvích. Jako komisař na panství Poděbrady organizoval | ||
| + | vykupování rolníků z roboty v rámci agrární reformy Franze | ||
| + | Antona Raaba. Za tuto činnost byl 1777 povýšen do dědičného šlechtického stavu s přídomkem von Herrmannsdorf podle | ||
| + | vesnice, kterou nechal v tomtéž roce nově osídlit (dnes Kolaje | ||
| + | u Poděbrad). 1778 se stal dvorním sekretářem při Česko-rakouské dvorské kanceláři ve Vídni. 1780 byl jmenován guberniálním radou v Čechách. V této funkci vynikl při regulaci daňového zatížení, za což mu Josef II. udělil 1784 dědičný titul | ||
| + | rytíře a současně dvorního rady a prvního přísedícího Českého | ||
| + | zemského gubernia. H. se zařadil mezi císařovy blízké spolupracovníky. Počátkem devadesátých let se stal členem Dvorské | ||
| + | komory ve Vídni, avšak po jejím sloučení s Česko-rakouskou | ||
| + | dvorskou kanceláří byl 1792 penzionován. | ||
| + | |||
| + | Natrvalo se usadil ve Vídni. Začal se zabývat dějinami českých | ||
| + | zemí, o něž jevil zájem už od osmdesátých let 18. století. Poté co | ||
| + | vyšla tiskem jeho první práce ''Versuch einer Biographie Carl Egons Fürsten von Fürstenberg'' (Pokus o biografii Karla Egona knížete z Fürstenbergu, Dresden 1788), vstoupil H. do Královské | ||
| + | české společnosti nauk jako řádný člen (spolu s Josefem Dobrovským, Ignácem Cornovou, Otto Steinbachem z Kranichštejna a Karlem Rafaelem Ungarem patřil k nejaktivnějším členům humanistické sekce). Po odchodu do výslužby sbíral | ||
| + | podklady k dějinám kultury a vzdělanosti v českých zemích. | ||
| + | Psal odborná pojednání v němčině, udržoval vědecké kontakty | ||
| + | (např. s moravským archivářem a historikem Janem Petrem | ||
| + | Cerronim). Pracoval na lexikonu vzdělanců českých zemí, | ||
| + | který měl doplnit podobně zaměřená slovníková díla Františka Martina Pelcla a Bohuslava Balbína. Lexikon nikdy nevyšel tiskem. Až na výjimky zůstala většina H. děl v rukopise. | ||
| + | Tyto materiály odkoupil po H. smrti František Josef hrabě | ||
| + | Šternberk, následně byl vydán spis ''Geschichte der Israeliten in Böhmen von den ältesten Zeiten bis zum Schlusse des Jahres 1813'' | ||
| + | (Dějiny Izraelitů v Čechách od nejstarších dob do konce roku 1813, Wien 1819). | ||
| + | |||
| + | H. byl zastáncem josefinismu a významnou postavou německé | ||
| + | historiografie v českých zemích. Věnoval se především dějinám | ||
| + | vzdělanosti od sklonku 17. do počátku 19. století, označovaným | ||
| + | historia litteraria či Gelehrtengeschichte. Psal i národohospodářská a politická pojednání. Jeho syn '''Johann H. von Herrmannsdorf''' (* 30. 11. 1781 Praha, † 18. 5. 1809 průsmyk Predel /Slovinsko/) byl důstojníkem ženijního sboru c. k. armády; 1809 dosáhl hodnosti hejtmana I. třídy. Padl při obraně | ||
| + | pevnosti v průsmyku Predel v Julských Alpách, kterou jako | ||
| + | velitel hájil před útokem Napoleonovy armády. Johann H. se | ||
| + | zapsal do dějin vojenství. V pevnosti, dobyté a vypálené 1809 | ||
| + | francouzskými vojáky, se nachází pomník připomínající jeho | ||
| + | smrt. V Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě je umístěna pamětní deska Johanna H. a hejtmana Friedricha Hensela, spolubojovníka, jenž zahynul stejným | ||
| + | způsobem. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 8, s. 392, 395–396 (se soupisem díla a literatury); ADB 50, | ||
| + | s. 232–233; BL 1, s. 611 (se soupisem díla a literatury); V. Smyčka, H. z H., | ||
| + | rhizomatický myslitel a kosmopolitní patriot, in: Historia litteraria v českých | ||
| + | zemích od 17. do počátku 19. století, J. Förster – O. Podavka – M. Svatoš | ||
| + | (eds.), 2015, s. 265–275; cs.wikipedia.org (stav k 23. 10. 2020); de.wikipedia. | ||
| + | org (se soupisem literatury, stav k 23. 10. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | Vojtěch Szajkó | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
Verze z 7. 3. 2023, 15:58
| Johann Franz HERRMANN von Herrmannsdorf | |
 | |
| Narození | 1748 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 21.3.1816 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 541-542 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=71761 |
HERRMANN von Herrmannsdorf, Johann Franz, * 1748 Vídeň (Rakousko), † 21. 3. 1816 Vídeň (Rakousko), politik, úředník, historik
Studoval práva zřejmě na vídeňské univerzitě. Od 1768 působil ve státní správě. V sedmdesátých letech 18. století, v době selských povstání, byl úředníkem na východočeských panstvích. Jako komisař na panství Poděbrady organizoval vykupování rolníků z roboty v rámci agrární reformy Franze Antona Raaba. Za tuto činnost byl 1777 povýšen do dědičného šlechtického stavu s přídomkem von Herrmannsdorf podle vesnice, kterou nechal v tomtéž roce nově osídlit (dnes Kolaje u Poděbrad). 1778 se stal dvorním sekretářem při Česko-rakouské dvorské kanceláři ve Vídni. 1780 byl jmenován guberniálním radou v Čechách. V této funkci vynikl při regulaci daňového zatížení, za což mu Josef II. udělil 1784 dědičný titul rytíře a současně dvorního rady a prvního přísedícího Českého zemského gubernia. H. se zařadil mezi císařovy blízké spolupracovníky. Počátkem devadesátých let se stal členem Dvorské komory ve Vídni, avšak po jejím sloučení s Česko-rakouskou dvorskou kanceláří byl 1792 penzionován.
Natrvalo se usadil ve Vídni. Začal se zabývat dějinami českých zemí, o něž jevil zájem už od osmdesátých let 18. století. Poté co vyšla tiskem jeho první práce Versuch einer Biographie Carl Egons Fürsten von Fürstenberg (Pokus o biografii Karla Egona knížete z Fürstenbergu, Dresden 1788), vstoupil H. do Královské české společnosti nauk jako řádný člen (spolu s Josefem Dobrovským, Ignácem Cornovou, Otto Steinbachem z Kranichštejna a Karlem Rafaelem Ungarem patřil k nejaktivnějším členům humanistické sekce). Po odchodu do výslužby sbíral podklady k dějinám kultury a vzdělanosti v českých zemích. Psal odborná pojednání v němčině, udržoval vědecké kontakty (např. s moravským archivářem a historikem Janem Petrem Cerronim). Pracoval na lexikonu vzdělanců českých zemí, který měl doplnit podobně zaměřená slovníková díla Františka Martina Pelcla a Bohuslava Balbína. Lexikon nikdy nevyšel tiskem. Až na výjimky zůstala většina H. děl v rukopise. Tyto materiály odkoupil po H. smrti František Josef hrabě Šternberk, následně byl vydán spis Geschichte der Israeliten in Böhmen von den ältesten Zeiten bis zum Schlusse des Jahres 1813 (Dějiny Izraelitů v Čechách od nejstarších dob do konce roku 1813, Wien 1819).
H. byl zastáncem josefinismu a významnou postavou německé historiografie v českých zemích. Věnoval se především dějinám vzdělanosti od sklonku 17. do počátku 19. století, označovaným historia litteraria či Gelehrtengeschichte. Psal i národohospodářská a politická pojednání. Jeho syn Johann H. von Herrmannsdorf (* 30. 11. 1781 Praha, † 18. 5. 1809 průsmyk Predel /Slovinsko/) byl důstojníkem ženijního sboru c. k. armády; 1809 dosáhl hodnosti hejtmana I. třídy. Padl při obraně pevnosti v průsmyku Predel v Julských Alpách, kterou jako velitel hájil před útokem Napoleonovy armády. Johann H. se zapsal do dějin vojenství. V pevnosti, dobyté a vypálené 1809 francouzskými vojáky, se nachází pomník připomínající jeho smrt. V Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě je umístěna pamětní deska Johanna H. a hejtmana Friedricha Hensela, spolubojovníka, jenž zahynul stejným způsobem.
L: Wurzbach 8, s. 392, 395–396 (se soupisem díla a literatury); ADB 50, s. 232–233; BL 1, s. 611 (se soupisem díla a literatury); V. Smyčka, H. z H., rhizomatický myslitel a kosmopolitní patriot, in: Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století, J. Förster – O. Podavka – M. Svatoš (eds.), 2015, s. 265–275; cs.wikipedia.org (stav k 23. 10. 2020); de.wikipedia. org (se soupisem literatury, stav k 23. 10. 2020).
P: LA PNP, Praha, osobní fond.
Vojtěch Szajkó
