HERRNHEISER Gustav 6.8.1890-13.5.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(HERRNHEISER_Gustav_6.8.1890-13.5.1956)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.8.1890
 
| datum narození = 6.8.1890
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 13.5.1956
 
| datum úmrtí = 13.5.1956
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Londýn
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gustav HERRNHEISER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 542
 +
}}
 +
'''HERRNHEISER, Gustav''', ''* 6. 8. 1890 Praha, † 13. 5. 1956 Londýn (Velká Británie), lékař rentgenolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z židovské rodiny, otec Isidor H. (1861–1902) byl
 +
docentem očního lékařství. Po maturitě na novoměstském
 +
gymnáziu (1908) vystudoval lékařskou fakultu německé univerzity (LF NU) v Praze (MUDr. 1914). Po promoci krátce působil v ústavu patologické anatomie. 1914–18 sloužil jako vojenský lékař; 1918 jako externí lékař 2. interní kliniky LF NU, 1920 asistent pro rentgenologii tamtéž, současně
 +
vykonával soukromou praxi. Byl spoluzakladatelem České
 +
rentgenologické společnosti (1923). Absolvoval studijní cesty po rakouských a  německých univerzitách. Při 2.  interní
 +
klinice LF NU založil 1920 rentgenologické oddělení, 1925
 +
se tam (jako první rentgenolog) habilitoval ze všeobecné
 +
rentgenologie a 1927 byl pověřen přednáškami, 1931 jmenován mimořádným neplaceným profesorem, 1938 navržen
 +
na ustanovení placeným mimořádným profesorem a vedoucím rentgenologického oddělení 2. interní kliniky. 1939 byl
 +
z rasových důvodů suspendován a odcestoval do tehdejší Palestiny. 1939 se stal vedoucím lékařem rentgenologem v nemocnici Hadassa v Tel Avivu (dnes Stát Izrael), 1942 vedoucím lékařem nemocnice krále Fuada v  egyptské Alexandrii
 +
a tamní židovské nemocnice. Od 1948 působil v Jižní Africe
 +
a Rhodesii (dnes Zimbabwe), 1952 pracoval jako lékař-konzultant pro rentgenologii v několika nemocnicích v Londýně
 +
a dalších britských městech. H. věnoval jednačtyřicet prací
 +
rentgenodiagnostice (zejména thorakodiagnostice) a  jedenáct radioterapii (vypracoval mj. základní terminologii plicní
 +
tuberkulózy, 1924). Zabýval se též experimentální medicínou a anatomií. Řadil se k čestným členům Rakouské rentgenologické společnosti.
 +
 
 +
'''D:''' Kostomediastinale Schwarten, in: Fortschritte auf dem Gebiete der Röntgenstrahlen und der Nuklearmedizin, Bd. 31, 1923, s. 165–192 (habilitační
 +
spis).
 +
 
 +
'''L:''' BLDMF, s. 91; BL 1, s. 611; British Medical Journal, 1956, s. 1303–1304;
 +
Fortschritte auf dem Gebiete der Röntgenstrahlen und der Nuklearmedizin,
 +
Bd. 85, 1956, č. 5, s. 640–641; A. Míšková, Rozhovor o nepřítomných, in:
 +
DaS 21, 1999, č. 4, s. 45–48.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v  Praze, i. č. 3,
 +
Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v  Praze (1904–1924), s. 287; fond Německá lékařská fakulta
 +
1881–1945, osobní spis, k. PN3.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/ea984282-7bd7-4d58-b64f-2382442990f0 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Petr Svobodný
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1890]]
 
[[Kategorie:1890]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 +
[[Kategorie:Londýn]]

Aktuální verze z 7. 3. 2023, 16:01

Gustav HERRNHEISER
Narození 6.8.1890
Místo narození Praha
Úmrtí 13.5.1956
Místo úmrtí Londýn
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 542
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68137

HERRNHEISER, Gustav, * 6. 8. 1890 Praha, † 13. 5. 1956 Londýn (Velká Británie), lékař rentgenolog, pedagog

Pocházel z židovské rodiny, otec Isidor H. (1861–1902) byl docentem očního lékařství. Po maturitě na novoměstském gymnáziu (1908) vystudoval lékařskou fakultu německé univerzity (LF NU) v Praze (MUDr. 1914). Po promoci krátce působil v ústavu patologické anatomie. 1914–18 sloužil jako vojenský lékař; 1918 jako externí lékař 2. interní kliniky LF NU, 1920 asistent pro rentgenologii tamtéž, současně vykonával soukromou praxi. Byl spoluzakladatelem České rentgenologické společnosti (1923). Absolvoval studijní cesty po rakouských a německých univerzitách. Při 2. interní klinice LF NU založil 1920 rentgenologické oddělení, 1925 se tam (jako první rentgenolog) habilitoval ze všeobecné rentgenologie a 1927 byl pověřen přednáškami, 1931 jmenován mimořádným neplaceným profesorem, 1938 navržen na ustanovení placeným mimořádným profesorem a vedoucím rentgenologického oddělení 2. interní kliniky. 1939 byl z rasových důvodů suspendován a odcestoval do tehdejší Palestiny. 1939 se stal vedoucím lékařem rentgenologem v nemocnici Hadassa v Tel Avivu (dnes Stát Izrael), 1942 vedoucím lékařem nemocnice krále Fuada v egyptské Alexandrii a tamní židovské nemocnice. Od 1948 působil v Jižní Africe a Rhodesii (dnes Zimbabwe), 1952 pracoval jako lékař-konzultant pro rentgenologii v několika nemocnicích v Londýně a dalších britských městech. H. věnoval jednačtyřicet prací rentgenodiagnostice (zejména thorakodiagnostice) a jedenáct radioterapii (vypracoval mj. základní terminologii plicní tuberkulózy, 1924). Zabýval se též experimentální medicínou a anatomií. Řadil se k čestným členům Rakouské rentgenologické společnosti.

D: Kostomediastinale Schwarten, in: Fortschritte auf dem Gebiete der Röntgenstrahlen und der Nuklearmedizin, Bd. 31, 1923, s. 165–192 (habilitační spis).

L: BLDMF, s. 91; BL 1, s. 611; British Medical Journal, 1956, s. 1303–1304; Fortschritte auf dem Gebiete der Röntgenstrahlen und der Nuklearmedizin, Bd. 85, 1956, č. 5, s. 640–641; A. Míšková, Rozhovor o nepřítomných, in: DaS 21, 1999, č. 4, s. 45–48.

P: Archiv UK, Praha, fond Matriky Německé univerzity v Praze, i. č. 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), s. 287; fond Německá lékařská fakulta 1881–1945, osobní spis, k. PN3.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Petr Svobodný