HERYNK Antonín 9.6.1884-30.6.1942: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HERYNK Antonín 9.6.1884-8.11.1944 na HERYNK Antonín 9.6.1884-30.6.1942 bez založení přesměrování) |
|
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 7. 3. 2023, 16:30
Antonín HERYNK | |
Narození | 9.6.1884 |
---|---|
Místo narození | Butovice (Praha) |
Úmrtí | 30.6.1942 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
61- Pedagog 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 546 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47310 |
HERYNK, Antonín, * 9. 6. 1884 Butovice (Praha), † 30. 6. 1942 Praha (popraven), pedagog, publicista, osvětový pracovník, komunální politik
Absolvoval učitelský ústav v Praze. 1903–04 vyučoval na obecné škole v Ředhošti (u Libochovic), 1904–39 byl učitelem, od 1934 ředitelem chlapecké obecné školy v Roudnici nad Labem. Patřil k reprezentantům učitelského stavu na Podřipsku (člen vedení učitelské jednoty Budeč podřipská a Zemského ústředního spolku jednot učitelských v Čechách, redaktor časopisu Český učitel). 1923–38 působil v subkomisi ministerstva školství a národní osvěty pro reformu vzdělávání učitelů obecných škol. V meziválečném období organizoval osvětovou a vlastivědnou práci v regionu. Pořádal pravidelné vzdělávací cykly věnované historickým i aktuálně politickým tématům. Redigoval Vlastivědný sborník Podřipska. Byl členem Československé sociálně demokratické strany dělnické a přispíval do jejího roudnického časopisu Rudé proudy. Angažoval se v komunální politice (od 1922 člen zastupitelstva, od 1925 radní, 1929–35 první náměstek starosty a 1935–39 starosta města Roudnice nad Labem). Inicioval a prosadil postavení pomníku Jana Husa na roudnickém náměstí a vybudování Masarykova domova pro soustředěnou sociální péči ve městě. V lednu 1939 se na nátlak pravicových sil vzdal funkce starosty a v červnu byl z politických důvodů penzionován i jako ředitel školy. Za německé okupace spolupracoval s domácím protinacistickým odbojem. V době heydrichiády byl na základě udání místního vlajkaře zatčen gestapem a popraven na střelnici v Praze-Kobylisích. 1946 mu byl udělen Československý válečný kříž 1939 a 1947 byl in memoriam jmenován okresním školním inspektorem.
L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 75.
Josef Tomeš