HERZER Jan 13.11.1850-13.4.1903: Porovnání verzí

Z Personal
(HERZER_Jan_13.11.1850-13.4.1903)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.11.1850
 
| datum narození = 13.11.1850
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Josefov (Jaroměř)
 
| datum úmrtí = 13.4.1903
 
| datum úmrtí = 13.4.1903
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 55- Jazykovědec
+
| povolání = 55- Jazykovědec<br />61- Pedagog
−
61- Pedagog
+
−
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Jan HERZER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 548
 +
}}
 +
'''HERZER, Jan''', ''* 13. 11. 1850 Josefov (Jaroměř), † 13. 4. 1903 Praha, filolog, pedagog''
 +
 
 +
Syn soustružnického mistra Augusta H. a jeho manželky Kateřiny, roz. Kosinové. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval klasické a románské jazyky na pražské univerzitě (PhDr. 1879). Podnikl studijní cesty do Paříže a Lipska.
 +
1872/73 vyučoval na reálce v  Hustopečích (u  Brna), v  následujícím školním roce v Kroměříži a od 1876 na reálných
 +
gymnáziích v Praze (nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici). Několik let též působil jako lektor francouzštiny na
 +
pražské technice. 1885 byl jmenován přísežným tlumočníkem
 +
francouzštiny při c. k. zemském soudu v  Praze. Propagoval
 +
francouzský jazyk a literaturu. Byl autorem učebnic, slovníků
 +
i překladů uměleckých děl. Kromě francouzštiny se zabýval též
 +
němčinou a italštinou. Jeho nejvýznamnějším dílem byl ''Slovník francouzsko-český'' (1894–1896, společně s Čeňkem Iblem).
 +
Přispíval do ''Ottova slovníku naučného'', od 1882 byl editorem
 +
Francouzské bibliotéky vydávané nakladatelem F. Šimáčkem.
 +
 
 +
1875 se oženil s Annou Demelovou (* 1855), s níž měl syna
 +
Břetislava H. (* 1877), vyučeného tiskaře, a  dceru Olgu
 +
(* 1879). Manželství bylo 1885 rozvedeno. H. odešel 1901 do
 +
penze. Pohřben byl v Praze na Olšanech.
 +
 
 +
'''D:''' překlady, výběr: A. Daudet, Králové ve vyhnanství, 1882; týž, Arelatka, 1885; F. R. de Chateaubriand, Příhody posledního Abenceraga, 1882;
 +
E. Scribe, Diplomat, 1882; V. Hugo, Výbor básní, 1884; P. Mantegazza, Psychologie lásky, 1891; týž, Psychologie krásna, 1892; týž, Psychologie záliby,
 +
1892–1893; týž, Psychologie ženy, 1894 ?; F. Marryat, Kadetova dobrodružství
 +
na moři, 1894.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 11, s. 221; 28, s. 564; MSN 3, s. 164; KSN 5, s. 112; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře. Sborník příspěvků k dějinám města, V. Wolf (ed.), 1971, s. 208; https://
 +
www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000813 (stav k  29. 9. 2020);
 +
cs.wikipedia.org (stav k 29. 9. 2020).
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Josefov, N 1850–1863, sign. 71–4,
 +
fol. 4; AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Kostel sv. Štěpána, Z  1899–1907,
 +
sign.  ŠT Z13, fol. 136; AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910
 +
(1920), kart. č. 90, poř. č. 147.
 +
 
 +
Klára Andresová Skoupá
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
Řádka 16: Řádka 50:
  
 
[[Kategorie:1850]]
 
[[Kategorie:1850]]
 +
[[Kategorie:Josefov]]
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 7. 3. 2023, 16:59

Jan HERZER
Narození 13.11.1850
Místo narození Josefov (Jaroměř)
Úmrtí 13.4.1903
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 548
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47313

HERZER, Jan, * 13. 11. 1850 Josefov (Jaroměř), † 13. 4. 1903 Praha, filolog, pedagog

Syn soustružnického mistra Augusta H. a jeho manželky Kateřiny, roz. Kosinové. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové studoval klasické a románské jazyky na pražské univerzitě (PhDr. 1879). Podnikl studijní cesty do Paříže a Lipska. 1872/73 vyučoval na reálce v Hustopečích (u Brna), v následujícím školním roce v Kroměříži a od 1876 na reálných gymnáziích v Praze (nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici). Několik let též působil jako lektor francouzštiny na pražské technice. 1885 byl jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Propagoval francouzský jazyk a literaturu. Byl autorem učebnic, slovníků i překladů uměleckých děl. Kromě francouzštiny se zabýval též němčinou a italštinou. Jeho nejvýznamnějším dílem byl Slovník francouzsko-český (1894–1896, společně s Čeňkem Iblem). Přispíval do Ottova slovníku naučného, od 1882 byl editorem Francouzské bibliotéky vydávané nakladatelem F. Šimáčkem.

1875 se oženil s Annou Demelovou (* 1855), s níž měl syna Břetislava H. (* 1877), vyučeného tiskaře, a dceru Olgu (* 1879). Manželství bylo 1885 rozvedeno. H. odešel 1901 do penze. Pohřben byl v Praze na Olšanech.

D: překlady, výběr: A. Daudet, Králové ve vyhnanství, 1882; týž, Arelatka, 1885; F. R. de Chateaubriand, Příhody posledního Abenceraga, 1882; E. Scribe, Diplomat, 1882; V. Hugo, Výbor básní, 1884; P. Mantegazza, Psychologie lásky, 1891; týž, Psychologie krásna, 1892; týž, Psychologie záliby, 1892–1893; týž, Psychologie ženy, 1894 ?; F. Marryat, Kadetova dobrodružství na moři, 1894.

L: OSN 11, s. 221; 28, s. 564; MSN 3, s. 164; KSN 5, s. 112; J. Uhlíř, Významní rodáci a kulturně političtí pracovníci Jaroměře, in: Minulostí Jaroměře. Sborník příspěvků k dějinám města, V. Wolf (ed.), 1971, s. 208; https:// www.databaze-prekladu.cz/prekladatel/_000000813 (stav k 29. 9. 2020); cs.wikipedia.org (stav k 29. 9. 2020).

P: SOA, Zámrsk, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Josefov, N 1850–1863, sign. 71–4, fol. 4; AHMP, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Kostel sv. Štěpána, Z 1899–1907, sign. ŠT Z13, fol. 136; AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), kart. č. 90, poř. č. 147.

Klára Andresová Skoupá

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HERZER_Jan_13.11.1850-13.4.1903&oldid=124398“