Biografický slovník
HERZFELDE Wieland 11.4.1896-23.11.1988
| Wieland HERZFELDE | |
 | |
| Narození | 11.4.1896 |
|---|---|
| Místo narození | Weggis (Švýcarsko) |
| Úmrtí | 23.11.1988 |
| Místo úmrtí | Berlín (Německo) |
| Povolání |
63- Spisovatel 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 548 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=141711 |
HERZFELDE, Wieland (vl. jm. HERZFELD), * 11. 4. 1896 Weggis (Švýcarsko), † 23. 11. 1988 Berlín (Německo), novinář, nakladatel, spisovatel, esejista
Otec Franz H. (1862–1908) byl německý anarchistický spisovatel, publikující pod pseudonymem F. Held, matka Alice H., roz. Stolzenbergová (1867–1911), původně textilní dělnice, byla aktivní v anarchistických organizacích. H. bratr byl výtvarník John Heartfield (1891–1968). H. se narodil ve švýcarském exilu, kam se rodina uchýlila po otcově odsouzení pro rouhání. Po nesoustavných studiích H. spoluzakládal v Berlíně umělecké hnutí Dada, později vstoupil do Svazu proletářsko-revolučních spisovatelů. Po zkušenostech z fronty první světové války, do níž narukoval jako dobrovolník, se 1919 stal zakládajícím členem Komunistické strany Německa. Vydával a řídil několik levicových časopisů, např. Neue Jugend (1916–17), a po založení komunistické strany Die Pleite (1919–23). V Berlíně od 1916 provozoval nakladatelství Malik, které ze skromných počátků záhy přešlo v komunistické, vyhraněně antinacistické pozice. Propagovalo mladé proletářské literáty, sovětskou literaturu a světovou socialistickou prózu. Ihned po Hitlerově nástupu k moci H. uprchl a převedl nakladatelství do Prahy; stalo se střediskem socialistické a komunistické německé a židovské inteligence v exilu, jeho vydavatelská činnost byla rozsáhlá a reprezentativní. 1933–35 H. vydával ve svém bytě v Konviktské ulici s bratrem, manželkou (sestrou pražského německého spisovatele Franze Carla Weisskopfa), spisovateli Annou Seghersovou a Oscarem M. Grafem literární měsíčník Neue Deutsche Blätter. Své vzpomínky na Prahu popsal v textu Erfahrungen im Exil zu Prag 1933–1938. Spoluorganizoval jednotnou protifašistickou frontu německých exulantů, byl členem Klubu Bertolta Brechta, Klubu Thomase Manna, Ligy pro lidská práva a Výboru za osvobození nositele Nobelovy ceny Carla von Ossietzkého. Jako delegát německého exilu se účastnil prvního sjezdu sovětských spisovatelů (1934) a pražského 16. sjezdu PEN-klubu (1938). Roku 1938 odjel do Švýcarska, v květnu 1939 do USA, kde založil nakladatelství Aurora, orientované hlavně na podporu Sovětského svazu. Od 1949 byl profesorem sociologie literatury na univerzitě v Lipsku, stal se členem východoněmecké Akademie umění a držitelem vysokých státních ocenění. Své eseje, recenze a kritiky publikoval v knize Zur Sache geschrieben und gesprochen zwischen 18 und 80 (Berlin–Weimar 1976), vydal monografii o svém bratru Johnovi (1962, rozšířeno 1971) a dvě sbírky poezie Im Gehen geschrieben (Berlin 1956) a Blau und rot (Leipzig 1971). Jeho vrcholné literární dílo je autobiografie Immergrün (Berlin 1949, rozšířeno 1958, česky pod názvem Paměti veselého sirotka, 1978).
L: Slovník spisovatelů německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských, 1987, s. 330; J. Veselý a kol., Azyl v Československu 1933–1938, 1983, s. 150–153; Weltfreunde. Konferenz über die Prager deutsche Literatur, E. Goldstücker a kol. (eds.), 1967, rejstřík, zvl. s. 373–378 (s textem Erfahrungen im Exil zu Prag 1933–1938); de.wikipedia.org (s další literaturou a bibliografií, stav k 6. 4. 2020). K Johnu Heartfieldovi: T. Donné, Pobyt Johna Heartfielda v Československu 1933–1938, 2014 (magisterská diplomová práce, FF UK, Praha).
Martin Kučera
