Biografický slovník
HERZIG Josef 6.11.1776-6.1.1844
| Josef HERZIG | |
 | |
| Narození | 6.11.1776 |
|---|---|
| Místo narození | Liberec |
| Úmrtí | 6.1.1844 |
| Místo úmrtí | Nový Svět (č. o. Jablonec nad Nisou) |
| Povolání | 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 549-550 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=72531 |
HERZIG, Josef, * 6. 11. 1776 Liberec, † 6. 1. 1844 Nový Svět (č. o. Jablonec nad Nisou), podnikatel
Syn tkalce plátna Johanna Friedricha H. patřil mezi osobnosti zakladatelské generace textilních průmyslníků Liberecka. Vyučil se stejnému řemeslu jako jeho otec a zpočátku se soustředil na plátenictví. Obchodoval s přízí a plátnem, přičemž zaměstnával řadu domácích tkalců. Plátenictví ale bylo postupně vytlačováno bavlnářskou výrobou, jejíž produkce přivedla v následujících desetiletích na trh tkaninu určenou pro masovou spotřebu obyvatelstva v českých zemích i v habsburské monarchii. H. se tomuto trendu přizpůsobil a stal se jedním z nejvýznamnějších podnikatelů v bavlnářství, kteří postupně zaváděli do výroby stroje i nové technologie, a tím podněcovali průmyslový rozvoj země. V Liberci, kde žil s rodinou, provozoval tkalcovnu bavlny a zároveň zde a v okolních obcích působil jako faktor a zaměstnával přes pět set domácích výrobců. V této souvislosti byl označován za „otce chudého horského lidu“. Současně začal obchodovat s Itálií a Švýcarskem. 1817 vybudoval první přádelnu bavlny v Lukášově (dnes č. o. Jablonec n. N.), pro niž získal stroje ze Saské Kamenice. Možnosti rozvoje tohoto podniku narážely na omezené množství vodní síly, proto H. 1825 koupil od J. Lorenze továrnu ve Mšeně nad Nisou (dnes č. o. Jablonec n. N.), vybudovanou v závěru 18. století. Objekt významně rozšířil. 1828 zde zřídil přádelnu bavlny, barvírnu příze a také strojírenskou dílnu. Barvírna patřila k největším závodům svého druhu v rakouské monarchii. Strojírna vyráběla zařízení pro vlastní podnik a zároveň přispívala k rychlé modernizaci předení bavlny v regionu. 1842 byl ve Mšeně nad Nisou instalován parní pohon, nahrazující nedostatek vodní energie. Na budování podniku se již podílel nejstarší syn Karl H. (1803–1849), který se 1824 stal otcovým společníkem. Později do vedení podniku vstoupili také mladší potomci Ferdinand, Anton a Louis. Firma Josef H. a synové se výrazně rozrostla 1831–32, kdy v obci Nový Svět (dnes č. o. Jablonec n. N.) majitelé postavili rozsáhlou pětipodlažní budovu, v níž sídlila přádelna a tkalcovna bavlny. V ní se 1836 objevil spřádací stroj (selfaktor), jeden z prvních v monarchii, a také mechanický tkalcovský stav. O kvalitě a významu H. firmy svědčil její podíl na průmyslové výstavě v Praze 1829, které se tehdy zúčastnila s dalšími třemi libereckými podniky. Získala zde bronzovou medaili za barvenou bavlněnou přízi. Oceněna byla i na pražských výstavách 1831 a 1836. Firma patřila mezi zakládající členy Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách.
H. se řadil k podnikatelům, kteří chápali důležitost vzdělání pro další průmyslový a hospodářský rozvoj. Svým synům Karlovi (1803–1849) a Wilhelmovi (1812–1894) proto umožnil studovat. I po H. smrti se firma rozšiřovala a v padesátých letech provozovala také tkalcovny ve Smržovce a v Šumburku nad Desnou (č. o. Tanvald). Finanční potíže 1859 se podařilo překonat, krize bavlnářství 1864 však vedla k zániku společné firmy. Příslušníci rodiny, provázaní sňatky s rodinou Priebschových, se posléze objevovali jako spolumajitelé podniků na Jablonecku.
L: D. B., Dem Verdienste seine Kronen, in: Prager Zeitung 1. 3. 1844; A. Anschiringer, Album der Industrie des Reichenberger Handelskammer-Bezirks, 1858–1862, 1, s. 81, 2, s. 28; H. Hallwich, Reichenberg und Umgebung, Eine Ortsgeschichte mit spezieller Rücksicht auf gewerbliche Entwicklung, 1874, s. 513; A. Lilie, Der politische Bezirk Gablonz, 1895, s. 215–216, 379, 416–418; A. F. Ressel, Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land, 1903–1904, 1, s. 295, 518; 2, s. 716; V. Lug, Reichenberg, in: Heimatkunde des Kreises Reichenberg, Sudetenland. Reihe IV., Heft 3, 1940, s. 311–312; Myška 1, s. 170–171.
P: SOkA, Liberec, fond Rodinný archiv Herzigových a Priebschových 1787–1876, NAD 859.
Miloslava Melanová
