Biografický slovník
HERZOG Jan 4.6.1820-24.3.1886: Porovnání verzí
(HERZOG_Jan_4.6.1820-24.3.1886) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.6.1820 | | datum narození = 4.6.1820 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Božkov (Plzeň) |
| datum úmrtí = 24.3.1886 | | datum úmrtí = 24.3.1886 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Plzeň |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 553 |
| + | }} | ||
| + | '''HERZOG, Jan''', ''* 4. 6. 1820 Božkov (Plzeň), † 24. 3. 1886 Plzeň, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Už v dětství H. osvědčil výtvarné nadání, a proto byl 1838 vyslán | ||
| + | na pražskou AVU, kde do 1842 studoval u Christiana Rubena, | ||
| + | ale absolutorium nesložil a několik následujících let pracoval | ||
| + | v Praze, kde se prosadil jako zručný portrétista biedermeierského stylu. 1848 se účastnil svatodušních bojů na barikádách | ||
| + | a po jejich porážce se přestěhoval do Plzně. V celém kraji se stal | ||
| + | nejzaměstnávanějším malířem sakrálních obrazů; stylově náležel | ||
| + | k nazarénské škole. Ve městě vyzdobil kostely sv. Bartoloměje, | ||
| + | sv. Anny, sv. Jiří a kostel františkánů, na Plzeňsku pracoval v kostelích v Neurazech, Vrčeni, Nezamyslicích, Velharticích, Zbynicích a Plané, nástropní malby vytvořil v Jezné. Vymaloval také | ||
| + | kostel v jihočeské Bechyni. Byl autorem téměř šesti set velkoformátových deskových obrazů. V jihozápadních Čechách vytvořil na čtyřicet čtyři křížových cest, některé podle předloh Josefa | ||
| + | Führicha, mnohé z nich se však nedochovaly; k nejznámějším | ||
| + | se řadila křížová cesta pro kostel františkánů v Plzni (1860), | ||
| + | na které se podíleli také významní místní umělečtí řemeslníci. | ||
| + | Výjimečně a s menším zdarem se H. pokusil o panorama města (''Pohled na Plzeň''), zato však byl vyhledávaným portrétistou | ||
| + | plzeňských měšťanů a jejich rodin. | ||
| + | |||
| + | Jeho manželkou se 1843 stala Dorota, vnučka selského buditele | ||
| + | Františka Jana Vaváka. Syn Mons. František H. (1844–1929) | ||
| + | byl papežským komořím, arcibiskupským radou a seniorátním | ||
| + | kaplanem v Plzni. Dcera Anna (1848–1913) zůstala s rodiči, | ||
| + | vedla domácnost a stala se asistentkou v otcově ateliéru. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' L. Lábek, O plzeňském malíři J. H., in: Plzeňsko 1, 1919, č. 4 (monotematické číslo); Toman 1, s. 327; Thieme–Becker 16, s. 570; BL 1, s. 615–616; https://encyklopedie.plzen.eu (stav k 15. 4. 2020); https://ma.mzm.cz/arl-muz/en/detail-muz_us_auth-0058997-Herzog-Jan-18201886 (stav k 15. 4. 2020); | ||
| + | https://cs.isabart.org/person/53116 (stav k 15. 4. 2020). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1820]] | [[Kategorie:1820]] | ||
| + | [[Kategorie:Božkov]] | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
| + | [[Kategorie:Plzeň]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 09:53
| Jan HERZOG | |
 | |
| Narození | 4.6.1820 |
|---|---|
| Místo narození | Božkov (Plzeň) |
| Úmrtí | 24.3.1886 |
| Místo úmrtí | Plzeň |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 553 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=60109 |
HERZOG, Jan, * 4. 6. 1820 Božkov (Plzeň), † 24. 3. 1886 Plzeň, malíř
Už v dětství H. osvědčil výtvarné nadání, a proto byl 1838 vyslán na pražskou AVU, kde do 1842 studoval u Christiana Rubena, ale absolutorium nesložil a několik následujících let pracoval v Praze, kde se prosadil jako zručný portrétista biedermeierského stylu. 1848 se účastnil svatodušních bojů na barikádách a po jejich porážce se přestěhoval do Plzně. V celém kraji se stal nejzaměstnávanějším malířem sakrálních obrazů; stylově náležel k nazarénské škole. Ve městě vyzdobil kostely sv. Bartoloměje, sv. Anny, sv. Jiří a kostel františkánů, na Plzeňsku pracoval v kostelích v Neurazech, Vrčeni, Nezamyslicích, Velharticích, Zbynicích a Plané, nástropní malby vytvořil v Jezné. Vymaloval také kostel v jihočeské Bechyni. Byl autorem téměř šesti set velkoformátových deskových obrazů. V jihozápadních Čechách vytvořil na čtyřicet čtyři křížových cest, některé podle předloh Josefa Führicha, mnohé z nich se však nedochovaly; k nejznámějším se řadila křížová cesta pro kostel františkánů v Plzni (1860), na které se podíleli také významní místní umělečtí řemeslníci. Výjimečně a s menším zdarem se H. pokusil o panorama města (Pohled na Plzeň), zato však byl vyhledávaným portrétistou plzeňských měšťanů a jejich rodin.
Jeho manželkou se 1843 stala Dorota, vnučka selského buditele Františka Jana Vaváka. Syn Mons. František H. (1844–1929) byl papežským komořím, arcibiskupským radou a seniorátním kaplanem v Plzni. Dcera Anna (1848–1913) zůstala s rodiči, vedla domácnost a stala se asistentkou v otcově ateliéru.
L: L. Lábek, O plzeňském malíři J. H., in: Plzeňsko 1, 1919, č. 4 (monotematické číslo); Toman 1, s. 327; Thieme–Becker 16, s. 570; BL 1, s. 615–616; https://encyklopedie.plzen.eu (stav k 15. 4. 2020); https://ma.mzm.cz/arl-muz/en/detail-muz_us_auth-0058997-Herzog-Jan-18201886 (stav k 15. 4. 2020); https://cs.isabart.org/person/53116 (stav k 15. 4. 2020).
Martin Kučera
