Biografický slovník
HESS Hermann 15.2.1897-8.10.1948: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Valdice (u Jičína) | | místo úmrtí = Valdice (u Jičína) | ||
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | | povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 564-565 |
| + | }} | ||
| + | '''HESS, Hermann''', ''* 15. 2. 1897 Vrbno pod Pradědem, † 8. 10. 1948 Valdice (u Jičína), žurnalista, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn dělníka Hermanna H. a jeho ženy Berty, roz. Klanerové. | ||
| + | Vystudoval německé reálné gymnázium v Bruntále. Před první | ||
| + | světovou válkou pracoval na obecním úřadě ve Vrbně pod Pradědem jako pomocný úředník, současně se snažil prosadit jako | ||
| + | spisovatel. 1915 sloužil u 15. pěšího pluku v Opavě. V prosinci | ||
| + | 1918 uprchl do Německa, kde se angažoval v záškodnické činnosti proti ČSR. Přispíval do časopisu ''Sudetenländische Mitteilungen'' a německých novin ''Schlesische Zeitung'', ''Oberschlesische Zeitung a Neisser Tagblatt''. Své texty zasílal také do německého | ||
| + | tisku v ČSR (např. ''Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen a Mährisch-Schlesische Presse''). 1920 se přestěhoval do Frýdku, | ||
| + | kde od 1921 zastával funkci tajemníka Německé nacionální | ||
| + | strany (Deutsche Nationalpartei – DNP) a odpovědného redaktora listu ''Deutsche Volkswehr''. Po vyhlášení částečné mobilizace československé armády v říjnu 1921 odjel H. do Horního | ||
| + | Slezska organizovat vojenské jednotky, jež měly vpadnout do | ||
| + | ČSR. 1918–38 byl šestkrát soudně trestán za protistátní činnost. 1925 se oženil s Bertou, roz. Lehnertovou. Dcera Inge, | ||
| + | provd. Zolleová, žila po druhé světové válce v Rakousku. | ||
| + | |||
| + | Napsal román na pokračování ''Geknechtetes Volk'' (Porobený | ||
| + | národ) v národnostně nesnášenlivém duchu. 1925–33 redigoval v Moravské Ostravě radikální německé listy ''Deutsche Volkswehr'', ''Oderberger Zeitung'', ''Teschner Anzeiger'' a ''Wagstädter Bezirkszeitung'', v říjnu 1933 úředně zastavené. 1935 začal vydávat ''Deutsche Beskiden Zeitung'', tiskový orgán Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei – SdP) v Českém Těšíně. | ||
| + | Spolupracoval na vydávání periodika ''Volkswart'', 1937–38 vydával ve Frýdku ''Troppauer Zeitung'' a ''Neue Troppauer Zeitung''. | ||
| + | Československá vojenská rozvědka vedla H. na seznamu osob | ||
| + | podezřelých ze spolupráce s některou německou zpravodajskou službou (Sicherheitsdienst – SD, gestapo, Abwehr). 1938 | ||
| + | vstoupil do NSDAP, od října byl redaktorem listu ''Sudetendeutsches Tagblatt'' v Krnově a po vstupu německých vojsk do | ||
| + | Moravské Ostravy v březnu 1939 se stal redaktorem deníku | ||
| + | Morgenzeitung (během druhé světové války ''Mährisch-schlesische Landeszeitung''). 1943 byl jmenován zastupujícím šéfredaktorem deníku a navržen k vyznamenání válečným křížem. | ||
| + | |||
| + | V červnu 1945 byl zatčen a 1946 jej lidový soud v Ostravě | ||
| + | odsoudil k dvaceti letům vězení za zločin proti státu podle | ||
| + | tzv. velkého retribučního dekretu. Zemřel ve valdické věznici. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' BL 1, s. 617; Slezsko, Supplementum 3, s. 59–60 (se soupisem díla a literatury); M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR, 2016, | ||
| + | s. 423–426 (se soupisem pramenů a literatury). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA, Praha, fond Správa Sboru nápravné výchovy, osobní spis. | ||
| + | |||
| + | Michael Rataj | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 18:27
| Hermann HESS | |
 | |
| Narození | 15.2.1897 |
|---|---|
| Místo narození | Vrbno pod Pradědem |
| Úmrtí | 8.10.1948 |
| Místo úmrtí | Valdice (u Jičína) |
| Povolání | 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 564-565 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=78156 |
HESS, Hermann, * 15. 2. 1897 Vrbno pod Pradědem, † 8. 10. 1948 Valdice (u Jičína), žurnalista, spisovatel
Syn dělníka Hermanna H. a jeho ženy Berty, roz. Klanerové. Vystudoval německé reálné gymnázium v Bruntále. Před první světovou válkou pracoval na obecním úřadě ve Vrbně pod Pradědem jako pomocný úředník, současně se snažil prosadit jako spisovatel. 1915 sloužil u 15. pěšího pluku v Opavě. V prosinci 1918 uprchl do Německa, kde se angažoval v záškodnické činnosti proti ČSR. Přispíval do časopisu Sudetenländische Mitteilungen a německých novin Schlesische Zeitung, Oberschlesische Zeitung a Neisser Tagblatt. Své texty zasílal také do německého tisku v ČSR (např. Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen a Mährisch-Schlesische Presse). 1920 se přestěhoval do Frýdku, kde od 1921 zastával funkci tajemníka Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei – DNP) a odpovědného redaktora listu Deutsche Volkswehr. Po vyhlášení částečné mobilizace československé armády v říjnu 1921 odjel H. do Horního Slezska organizovat vojenské jednotky, jež měly vpadnout do ČSR. 1918–38 byl šestkrát soudně trestán za protistátní činnost. 1925 se oženil s Bertou, roz. Lehnertovou. Dcera Inge, provd. Zolleová, žila po druhé světové válce v Rakousku.
Napsal román na pokračování Geknechtetes Volk (Porobený národ) v národnostně nesnášenlivém duchu. 1925–33 redigoval v Moravské Ostravě radikální německé listy Deutsche Volkswehr, Oderberger Zeitung, Teschner Anzeiger a Wagstädter Bezirkszeitung, v říjnu 1933 úředně zastavené. 1935 začal vydávat Deutsche Beskiden Zeitung, tiskový orgán Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei – SdP) v Českém Těšíně. Spolupracoval na vydávání periodika Volkswart, 1937–38 vydával ve Frýdku Troppauer Zeitung a Neue Troppauer Zeitung. Československá vojenská rozvědka vedla H. na seznamu osob podezřelých ze spolupráce s některou německou zpravodajskou službou (Sicherheitsdienst – SD, gestapo, Abwehr). 1938 vstoupil do NSDAP, od října byl redaktorem listu Sudetendeutsches Tagblatt v Krnově a po vstupu německých vojsk do Moravské Ostravy v březnu 1939 se stal redaktorem deníku Morgenzeitung (během druhé světové války Mährisch-schlesische Landeszeitung). 1943 byl jmenován zastupujícím šéfredaktorem deníku a navržen k vyznamenání válečným křížem.
V červnu 1945 byl zatčen a 1946 jej lidový soud v Ostravě odsoudil k dvaceti letům vězení za zločin proti státu podle tzv. velkého retribučního dekretu. Zemřel ve valdické věznici.
L: BL 1, s. 617; Slezsko, Supplementum 3, s. 59–60 (se soupisem díla a literatury); M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR, 2016, s. 423–426 (se soupisem pramenů a literatury).
P: NA, Praha, fond Správa Sboru nápravné výchovy, osobní spis.
Michael Rataj
