Biografický slovník
HESS z Hesic Johann Fridrich ?1630-?.6.1673: Porovnání verzí
(HESS_z_Hesíc_Johann_Friedrich_1630-1673) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Johann | + | | jméno = Johann Fridrich HESS z Hesic |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1630 | + | | datum narození = ?1630 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Most |
| − | | datum úmrtí = 1673 | + | | datum úmrtí = ?.6.1673 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 566 |
| + | }} | ||
| + | '''HESS z Hesic, Johann Fridrich''' ''(též HÖS, HÖSS, HASS, HESSE, Jan Bedřich), * ? 1630 Most, † ? 6. 1673 malíř, ilustrátor'' | ||
| + | |||
| + | Poprvé je doložen až 1641; 1650 získal měšťanství na Malé | ||
| + | Straně v Praze. Vyučil se u Mathiase Mayera, nechtěl vstoupit do malířského cechu s tím, že je „svobodný dvorský malíř“. 1652 byl přesto přijat do staroměstsko-malostranského | ||
| + | malířského cechu poté, co u malíře Ulricha Musche odevzdal | ||
| + | mistrovský kus. Dvorním malířem skutečně byl, jak vyplývá | ||
| + | ze žádosti Filipa Mazance o totéž místo, v níž uvádí, že byl | ||
| + | jeho učitelem a předchůdcem. Jako dvorní malíř se od 1666 | ||
| + | také objevuje ve starší literatuře – údajně měl na starost restaurování obrazů v „Kunstkammer“. Jeho dílo se kompozičně | ||
| + | inspirovalo Karlem Škrétou, manýrou odpovídalo Antonínu | ||
| + | Stevensovi. H. se připisuje hlavní oltářní obraz kostela sv. Jiljí na Starém Městě pražském ''Ustavení dominikánského řádu s ukřižovaným Kristem, P. Marií a dominikánskými světci'', dále dnes ztracené obrazy ''Sv. Tomáše'', ''Sv. Václava'', ''Bolestné Panny Marie'' v kostele sv. Mikuláše slovanských benediktinů na Starém Městě pražském. Nezachoval se ani obraz P. Marie, | ||
| + | sv. Josefa a Ježíška, který dekoroval nástavec hlavního oltáře | ||
| + | Chrámu sv. Víta na Hradčanech. Současně byl H. doložen | ||
| + | jako autor předloh k frontispisům Daniela Wussina. Nacházejí | ||
| + | se v některých dvousvazkových exemplářích publikace ''Domus sapientiae'', kterou napsal Joannes Duns Scotus a vyšla v Praze 1663; dále v díle ''Annus Joannis seu Commentarius dierum eorum, qui in Martyrologiis ... Sancti vel Beati Joanni alicuius Nomine sunt insignes'' od Jána Nadásiho, jež vyšlo v Praze o rok | ||
| + | později. Frontispisy jsou signovány „I. F. Hess del.“. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Dlabač 1, sl. 618; Wurzbach 8, s. 425; Thieme–Becker 16, s. 584; RSN 3, | ||
| + | s. 771; OSN 11, s. 226–227; Toman 1, s. 328; M. Šroněk, Pražští malíři | ||
| + | 1600–1656. Mistři, tovaryši, učedníci a štolíři v Knize staroměstského malířského cechu. Biografický slovník, 1997, s. 53–55; NEČVUD, s. 281; Voit, | ||
| + | s. 352; Š. Vácha – R. Heisslerová, Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín | ||
| + | Stevens, Jan Bedřich H., Matěj Zimprecht, 2017, s. 115–143. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a8d1ce77-8c5f-407d-9964-a91a64b0109e Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlček | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1630]] | [[Kategorie:1630]] | ||
| + | [[Kategorie:Most]] | ||
[[Kategorie:1673]] | [[Kategorie:1673]] | ||
Verze z 8. 3. 2023, 18:44
| Johann Fridrich HESS z Hesic | |
 | |
| Narození | ?1630 |
|---|---|
| Místo narození | Most |
| Úmrtí | ?.6.1673 |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 566 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47332 |
HESS z Hesic, Johann Fridrich (též HÖS, HÖSS, HASS, HESSE, Jan Bedřich), * ? 1630 Most, † ? 6. 1673 malíř, ilustrátor
Poprvé je doložen až 1641; 1650 získal měšťanství na Malé Straně v Praze. Vyučil se u Mathiase Mayera, nechtěl vstoupit do malířského cechu s tím, že je „svobodný dvorský malíř“. 1652 byl přesto přijat do staroměstsko-malostranského malířského cechu poté, co u malíře Ulricha Musche odevzdal mistrovský kus. Dvorním malířem skutečně byl, jak vyplývá ze žádosti Filipa Mazance o totéž místo, v níž uvádí, že byl jeho učitelem a předchůdcem. Jako dvorní malíř se od 1666 také objevuje ve starší literatuře – údajně měl na starost restaurování obrazů v „Kunstkammer“. Jeho dílo se kompozičně inspirovalo Karlem Škrétou, manýrou odpovídalo Antonínu Stevensovi. H. se připisuje hlavní oltářní obraz kostela sv. Jiljí na Starém Městě pražském Ustavení dominikánského řádu s ukřižovaným Kristem, P. Marií a dominikánskými světci, dále dnes ztracené obrazy Sv. Tomáše, Sv. Václava, Bolestné Panny Marie v kostele sv. Mikuláše slovanských benediktinů na Starém Městě pražském. Nezachoval se ani obraz P. Marie, sv. Josefa a Ježíška, který dekoroval nástavec hlavního oltáře Chrámu sv. Víta na Hradčanech. Současně byl H. doložen jako autor předloh k frontispisům Daniela Wussina. Nacházejí se v některých dvousvazkových exemplářích publikace Domus sapientiae, kterou napsal Joannes Duns Scotus a vyšla v Praze 1663; dále v díle Annus Joannis seu Commentarius dierum eorum, qui in Martyrologiis ... Sancti vel Beati Joanni alicuius Nomine sunt insignes od Jána Nadásiho, jež vyšlo v Praze o rok později. Frontispisy jsou signovány „I. F. Hess del.“.
L: Dlabač 1, sl. 618; Wurzbach 8, s. 425; Thieme–Becker 16, s. 584; RSN 3, s. 771; OSN 11, s. 226–227; Toman 1, s. 328; M. Šroněk, Pražští malíři 1600–1656. Mistři, tovaryši, učedníci a štolíři v Knize staroměstského malířského cechu. Biografický slovník, 1997, s. 53–55; NEČVUD, s. 281; Voit, s. 352; Š. Vácha – R. Heisslerová, Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich H., Matěj Zimprecht, 2017, s. 115–143.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček
