Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HIERNLE František Ondřej 4.12.1726-?1773

{{Infobox - osoba
| jméno = František Ondřej HIERNLE
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 4.12.1726
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1773
| místo úmrtí = Kroměříž
| povolání = 75- Sochař nebo medailér
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 588-589
}}
'''HIERNLE, František Ondřej''' ''(též HIRNLE), * 4. 12. 1726 Praha, † 1773 Kroměříž, sochař, štukatér''

Syn Karla Josefa H. (asi 1693–1748), v jehož dílně se učil základům sochařského řemesla. Od 1752 studoval na vídeňské 
Akademii u Balthazara Ferdinanda Molla, který ho seznámil s tvorbou sochaře Georga Raphaela Donnera. Po krátkém 
působení ve Fulneku (výzdoba hlavního oltáře a kazatelny, 
figurální plastiky na bočních oltářích kostela Nejsvětější Trojice s klášterem augustiniánů kanovníků, vysvěcen 1760) a na 
dalších místech střední Moravy (Lipník nad Bečvou, Dub nad 
Moravou aj.) se 1759 usadil v Kroměříži, kde od 1768 vlastnil 
dům čp. 143 na hlavním náměstí. Založil sochařskou a štukatérskou dílnu, která úspěšně získávala zakázky především z církevních kruhů. V Kroměříži mu byla svěřena např. sochařská 
výzdoba kostela sv. Jana Křtitele a piaristického konventu ze 
začátku šedesátých let 18. století, dřevořezby na oltáři Čtrnácti svatých pomocníků ve farním kostele Nanebevzetí P. Marie nebo figurální a ornamentální štuková výzdoba Lenního 
(Manského) sálu v arcibiskupském zámku. Jedním z jeho nejvýznamnějších děl byl náhrobek biskupa Leopolda Bedřicha 
Egkha v kapli P. Marie Bolestné kolegiátního kostela sv. Mořice (1764) s klečící postavou klerika v životní velikosti odlitou 
z cínu. H. bývají připisovány i dvě dekorativní figury v lékárně 
U Zlatého lva v Kroměříži. Ve druhé polovině šedesátých let 
byl činný rovněž v Uherském Hradišti, kde vytvořil po dvou 
sochách ve dvou kaplích. Často mu byly zadávány sochařské 
a štukatérské práce ve venkovských kostelech, např. v Morkovicích, Kojetíně nebo v Chropyni. 1762–72 kompletně 
vyzdobil pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího v Kostelci 
na Hané. Hlavní oltář sv. Jakuba Většího, boční oltáře, sochy 
v nikách mezi oltáři a částečně snad i křtitelnice a kazatelna, 
na nichž se sochařem Janem Schubertem pracoval téměř deset 
let, byly jeho posledním velkým dílem.

Jeho syn František Antonín H. (8. 8. 1759 /datum křtu/ Kroměříž) byl kmotřencem malíře Franze Antona Maulpertsche.

'''D:''' sousoší Zjevení sv. Terezy sv. Josefu Kalasanskému, brána do areálu bývalé 
piaristické koleje, Lipník nad Bečvou, Piaristická ul., 1757; sochy andělů na 
oltáři Anděla Strážce, sochy sv. Floriána a sv. Isidora na oltáři sv. Vendelína, 
sochy troubícího anděla a andílků na kazatelně, poutní kostel Očišťování 
P. Marie, Dub nad Moravou (u Olomouce), 50. a 60. léta 18. stol.; sochy 
adorujících andělů, kostel sv. Jana Křtitele, Dub nad Moravou, místní část 
Charváty, 50. a 60. léta 18. stol.; štuková výzdoba hlavního oltáře, farní kostel 
sv. Bartoloměje, Klenovice na Hané (u Prostějova), 60. léta 18. stol.; štuková 
výzdoba, farní kostel sv. Maří Magdalény, Němčice nad Hanou (u Prostějova), 
60. léta 18. stol.; štuková výzdoba bočních oltářů, farní kostel Nanebevzetí 
P. Marie, Horní Moštěnice (u Přerova), 60. léta 18. stol. (dílna); štuková výzdoba bočních oltářů, farní kostel sv. Václava, Hulín (u Kroměříže), 60. léta 18. stol. (dílna); sochy sv. Uršuly a sv. Kateřiny Sienské, kaple sv. Anny, farní 
kostel sv. Františka Xaverského, Uherské Hradiště, 2. pol. 60. let 18. stol.; sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Petra z Alcantary, kaple Andělů strážných, tamtéž, 2. pol. 60. let 18. stol.; štuková výzdoba hlavního oltáře, farní kostel 
Nanebevzetí P. Marie, Kojetín, kolem 1767; sochařská výzdoba, kostel sv. Jana 
Křtitele, Morkovice, Morkovice-Slížany (u Kroměříže), 60.–70. léta 18. stol.; 
štuková výzdoba, farní kostel sv. Jiljí, Chropyně (u Kroměříže).

'''L:'''Toman 1, s. 331; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, s. 426–427, 
456–457, 526, 570, 587; 2, s. 139, 153, 179, 225–226, 243, 359, 603, 660; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 107–109, 111, 174, 435, 440, 445, 529; M. Neckařová, Oltáře kostela 
sv. Jakuba Většího v Kostelci na Hané, 2012 (bakalářská práce, FF UP, Olomouc).

Lenka Kudělková


[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]

[[Kategorie:1726]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1773]]
[[Kategorie:Kroměříž]]