Biografický slovník
HIERONIMUS Otto 26.7.1879-8.5.1922
| Otto HIERONiMUS | |
 | |
| Narození | 26.7.1879 |
|---|---|
| Místo narození | Kolín nad Rýnem (Německo) |
| Úmrtí | 8.5.1922 |
| Místo úmrtí | Kainbach bei Graz (Rakousko) |
| Povolání |
28- Strojař nebo elektrotechnik 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 590 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83579 |
HIERONIMUS, Otto, * 26. 7. 1879 Kolín nad Rýnem (Německo), † 8. 5. 1922 Kainbach bei Graz (Rakousko), konstruktér, automobilový závodník, průkopník letectví
H. nastoupil 1895 do učení u Karla Benze v Mannheimu, dále se vzdělával v Hildburghausenu v Durynsku. 1899 odešel k Benzovu obchodnímu zástupci Arnoldu Spitzovi do Vídně, kde začal také závodit. Od 1907 pracoval jako konstruktér v továrně Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, 1911 tam byl jmenován hlavním konstruktérem. Podílel se na vývoji cestovních i sportovních automobilů. Na vozech značky Laurin & Klement startoval na domácích i zahraničních soutěžích, vytvořil několik traťových rychlostních rekordů. Prosadil se např. v závodech Zbraslav–Jíloviště (1911), na Semmeringu v Rakousku (1908 a 1909), ve vytrvalostních Alpských jízdách (1910 a 1913), v dálkových jízdách Petrohrad–Moskva (1908) a Petrohrad–Sevastopol (1911). Zasloužil se o ocenění firmy Laurin & Klement, která 1912 získala Thurn-Taxisovu průmyslovou cenu. V Mladé Boleslavi 1909 zkonstruoval též letecký motor a stal se průkopníkem aviatiky. Po havárii svého letounu na závodišti v Chuchli v dubnu 1910 absolvoval ještě téhož roku v říjnu úspěšný dvacetisedmiminutový přelet nad okolím Mladé Boleslavi. 1911 přijal nabídku zaměstnání ve vídeňském podniku Werner & Pfleiderer, kde se věnoval stavbě leteckých motorů; až do konce 1912 zůstal současně konstrukčním poradcem továrny Laurin & Klement. Letecké motory H. konstrukce, které v monarchii patřily k prvním průmyslově vyráběným, nesly označení Hiero a používaly se v rakouských letadlech za první světové války. Od 1915 se na jejich výrobě podílela též firma Breitfeld, Daněk & spol. v pražském Karlíně. Po válce H. pracoval v rakouské zbrojovce Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft a vrátil se také k automobilovým soutěžím. Zahynul po havárii vozu Steyr při tréninku do vrchu Rieß (Štýrský Hradec), pohřben byl ve Vídni.
L: nekrolog: V. Heinz, in: Auto, květen 1922, s. 221–223 (foto); O. H. †, in: Allgemeine Automobil-Zeitung 28. 5. 1922, s. 31–32 (foto); V. Rypl, Z dějin naší vzduchoplavby, 1927, s. 143–156 (foto); R. Štechmiler – O. Peukert – D. Loučková, Naše automobily včera, 1957, passim; A. Babuška, Od Laurinky ke Škodě 1000 MB, 1967; P. Kožíšek – J. Králík, L & K – Škoda 1895–1995, 1, 1995, passim; de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 16. 1. 2020).
Ladislav Mergl
