Biografický slovník
HILŠER Theodor 10.4.1866-5.12.1930: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 610 |
| + | }} | ||
| + | '''HILŠER, Theodor''', ''* 10. 4. 1866 Kamenná (u Příbrami), † 5. 12. 1930 Praha, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Po nižším reálném gymnáziu studoval od 1888 na pražské AVU | ||
| + | u Františka Čermáka, Antonína Lhoty a Františka Sequense, | ||
| + | u něhož 1891 absolvoval. Studijní cesty podnikl do Německa, Francie a Nizozemska. Na rozdíl od většiny Sequensových | ||
| + | žáků se v malbě nezabýval novozákonními náměty a sakrální | ||
| + | malbou, ale téměř výlučně po vzoru staré historické malby tematikou Starého zákona, čímž se po obsahové, nikoli formální | ||
| + | stránce blížil Felixi Jeneweinovi. Jeho dílo (např. ''Sardanapal'', | ||
| + | ''Ahasver'', ''Pád Babylonu'', ''Támar'', ''Mojžíš s deskami zákona'') však | ||
| + | mělo archaický, umělecky překonaný charakter. Byl jedním | ||
| + | ze spolupracovníků Luďka Marolda na panoramatu ''Bitva u Lipan''. Méně okázalá je H. tvorba soustředěná na pozdně | ||
| + | romantická lesní zákoutí, na koloristicky pojatou krajinomalbu a stylizovanou portrétní malbu (''Podobizna mé matky'', ''Dvě podobizny'', ''Sličné dámy'', portréty pěvce J. Lva, vinohradského | ||
| + | starosty J. Prokopce, politika dr. K. Mattuše aj.). Namaloval | ||
| + | alegorické lunety pro muzeum v Chrudimi, divadelní opony | ||
| + | pro Národní dům v Přerově (1897, nedochovaná) a pro Městské divadlo v Mladé Boleslavi (1909). V mladoboleslavské zasedací síni je H. velká historická malba. Dekorativní rámec a zajímavý barevný kolorit mají zejména jeho smyslné akty. | ||
| + | Žil na Královských Vinohradech, kde byl vážen v měšťanských | ||
| + | rodinách a kde byl také pohřben. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 11, s. 293–294; 28, s. 569; Thieme–Becker 17, s. 105; Toman 1, s. 334; | ||
| + | nekrolog, in: Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci 4, 1930–31, s. 175 | ||
| + | až 176; Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 68–69; | ||
| + | https://cs.isabart.org/person/52847 (stav k 30. 3. 2020); https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6256 (stav k 30. 3. 2020). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOA, Praha, Sbírka matrik, N Třebsko 14, 1866–1875, fol. 70. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/c9682ded-b78b-40fb-8c4e-b0c944ba238d Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 10:14
| Theodor HILŠER | |
 | |
| Narození | 10.4.1866 |
|---|---|
| Místo narození | Kamenná (u Příbrami) |
| Úmrtí | 5.12.1930 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 610 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47383 |
HILŠER, Theodor, * 10. 4. 1866 Kamenná (u Příbrami), † 5. 12. 1930 Praha, malíř
Po nižším reálném gymnáziu studoval od 1888 na pražské AVU u Františka Čermáka, Antonína Lhoty a Františka Sequense, u něhož 1891 absolvoval. Studijní cesty podnikl do Německa, Francie a Nizozemska. Na rozdíl od většiny Sequensových žáků se v malbě nezabýval novozákonními náměty a sakrální malbou, ale téměř výlučně po vzoru staré historické malby tematikou Starého zákona, čímž se po obsahové, nikoli formální stránce blížil Felixi Jeneweinovi. Jeho dílo (např. Sardanapal, Ahasver, Pád Babylonu, Támar, Mojžíš s deskami zákona) však mělo archaický, umělecky překonaný charakter. Byl jedním ze spolupracovníků Luďka Marolda na panoramatu Bitva u Lipan. Méně okázalá je H. tvorba soustředěná na pozdně romantická lesní zákoutí, na koloristicky pojatou krajinomalbu a stylizovanou portrétní malbu (Podobizna mé matky, Dvě podobizny, Sličné dámy, portréty pěvce J. Lva, vinohradského starosty J. Prokopce, politika dr. K. Mattuše aj.). Namaloval alegorické lunety pro muzeum v Chrudimi, divadelní opony pro Národní dům v Přerově (1897, nedochovaná) a pro Městské divadlo v Mladé Boleslavi (1909). V mladoboleslavské zasedací síni je H. velká historická malba. Dekorativní rámec a zajímavý barevný kolorit mají zejména jeho smyslné akty. Žil na Královských Vinohradech, kde byl vážen v měšťanských rodinách a kde byl také pohřben.
L: OSN 11, s. 293–294; 28, s. 569; Thieme–Becker 17, s. 105; Toman 1, s. 334; nekrolog, in: Umění. Sborník pro českou výtvarnou práci 4, 1930–31, s. 175 až 176; Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 68–69; https://cs.isabart.org/person/52847 (stav k 30. 3. 2020); https://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=6256 (stav k 30. 3. 2020).
P: SOA, Praha, Sbírka matrik, N Třebsko 14, 1866–1875, fol. 70.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
