Verze z 25. 3. 2023, 11:09, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HILBERT Jaro 24.7.1897-1.3.1995

Z Personal
Jaro HILBERT
Narození 24.7.1897
Místo narození Krško (Slovinsko)
Úmrtí 1.3.1995
Místo úmrtí Ville-d’Avray (Paříž, Francie)
Jiná jména Jaromír
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 594
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=143590

HILBERT, Jaro (též Jaromír), * 24. 7. 1897 Krško (Slovinsko), † 1. 3. 1995 Ville-d’Avray (Paříž, Francie), malíř, kreslíř

Páté z devíti dětí projektanta dopravních staveb Ing. Julia H. Jeho prastrýcem byl akademický malíř Josef H. (1821 až 1897), babičkou portrétistka Karolina Hilbertová-Reifová (1839–1897), strýci dramatik a divadelní kritik Jaroslav H. (1871–1936) a architekt Kamil H. (1869–1933). Otec pracoval na území dnešního Slovinska; rodina se brzy přestěhovala do Lublaně, kde byl otec jmenován vrchním inženýrem Státního stavebního úřadu. Po maturitě na lublaňském reálném gymnáziu H. narukoval, za první světové války 1916–18 sloužil na balkánské frontě. Otec si přál, aby H. v Lublani studoval architekturu, ten se však 1919 rozhodl odejít bez finančních prostředků do Prahy, kde byl přijat na AVU do ateliéru profesora Franze Thieleho, německého malíře z Čech (absolvoval 1925). První výstavu uspořádal v Lublani, po smrti otce (1926) odcestoval do Egypta, kde 1927–62 vedl malířský ateliér na Akademii umění v Káhiře, od 1931 byl jejím ředitelem, 1939 obdržel za zásluhy o moderní egyptské umění vyznamenání. V Egyptě si vytvořil vlastní syntetický styl, v němž propojil biblickou spiritualitu, umění starého arabského Orientu a koptské křesťanství. Jeho malířské dílo je samostatným směrem magického realismu. Vynikl mystickými obrazy z Palestiny, luminismem při zobrazování egyptské pouště a středozemního pobřeží. K H. vrcholným dílům se řadí malířská výzdoba koptského chrámu ve městě Bardanuha v Horním Egyptě (1959) a mešity ve středomořském Marsa Matruh (1960). Za druhé světové války H. paleta potemněla. 1962 se trvale uchýlil do Francie do obce Ville d’Avray (dnes předměstí Paříže) spojené s Camillem Corotem. Až do smrti se věnoval vedle spirituálních námětů, za něž je v současnosti nejvíce ceněn, krajinomalbě. Krajinu a mystická vidění zachycoval i kresbou. Ve Francii uspořádal dvacítku výstav, v Praze vystavoval dvakrát.

L: Toman 1, s. 332; SČSVU 3, s. 147; É. De Bongnie – R. Barret, J. H. 60 années de peinture, b.m. 1977; https://cs.isabart.org/person/35304 (stav k 24. 3. 2020).

Martin Kučera