HILGARTNER rodina tiskařů

Z Personal
HILGARTNER, rodina tiskařů
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 598-599
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69656

HILGARTNER, rodina tiskařů v Jindřichově Hradci

Zakladatel tiskařského rodu František Petr H. (1710–1750) se narodil do měšťanské rodiny na Novém Městě pražském. Vyučil se v Příbrami u tiskaře Antonína Jana Felixe Pilecia. 1731 se oženil s Annou Magdalénou, roz. Prachinovou († 1753?), dcerou z prvního manželství H. principálky Anežky Doroty Pileciové, která ho 1732–36 zaměstnávala jako faktora tiskárny. 1737 zakoupil jindřichohradeckou dílnu dolnorakouského tiskaře Franze Antona Schönsteina (činná od 1734) a provozoval ji patrně do 1747. Tchyně Pileciová mu později prodala svou skladovanou knižní produkci, zatímco její druhý zeť, František Augustin Höchenberger, převzal příbramskou tiskárnu.

Po smrti Františka Petra H. vdova pověřila Jiřího Tomáše Ritschela vedením podniku tak, aby ho její syn Ignác Vojtěch H. († 1795) mohl později převzít, k čemuž došlo 1759. Ignác Vojtěch tiskárnu vedl asi do 1787. Zřejmě v souvislosti se založením budějovické diecéze zřídil filiálku v Českých Budějovicích (jako faktor v ní působil Jan František Žďarsa), kterou 1789 zakoupil Jan Josef Diesbach. Na základě svých veřejných aktivit se Ignác Vojtěch H. stal jindřichohradeckým radním a rychtářem. Tiskárnu později pronajímal, protože neměl nástupce. Jeho syn, právník Josef H. (1763 – po 1811), byl od 1790 českým zemským advokátem, vlastnil několik panství (Nová Včelnice, Vranov nad Dyjí, Stráž nad Nežárkou) a získal titul rytíř z Lilienbornu. Ignác Vojtěch H. zemřel na svém vranovském statku. Po jeho smrti provozovali dílnu „Hilgartnerovští dědicové“; prodali ji 1797 Josefu Janu Landfrasovi, který se ve firmě vyučil knihařství a tiskařství.

H. dílna tiskla převážně české texty, v menší míře však i německou a latinskou produkci. Díky Hilgartnerům se stal Jindřichův Hradec prominentním vydavatelským centrem zejména českých i německých kalendářů, knížek lidového čtení (např. Dwě Kronyky Prwnj O Sstylfrydowi, Knjžeti a Pánu Cžeským), kramářských a náboženských písní (např. Pjseň Nowě složená k Pannje Maryi Cellenské) a lidových modlitebních knížek (např. Zlatý Nebeklíč, Nebeský budíček), z nichž většina vyšla v četných vydáních. Firma, jejímž pražským komisionářem byl Johann Michael Samm, disponovala distribuční sítí nejen v českých, ale i v rakouských zemích až k uherským hranicím.

L: KSN 5, s. 128–129; K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, 1966, s. 116; LČL 2/1, s. 180–181; Voit, s. 353–354; F. Teplý, Z lidové četby konce XVIII. století a první polovice XIX. století, in: Časopis pro dějiny venkova, 1930, s. 232–246; K. Pletzer, Jindřichohradečtí tiskaři Hilgartnerové, in: Výběr. Časopis pro vlastivědu jižních Čech 34, 1997, č. 3, s. 178–190; C. Mádlová – M. Wögerbauer – P. Píša, Na cestě k „výborně zřízenému knihkupectví“. Protagonisté, podniky a sítě knižního trhu v Čechách (1749–1848), 2019, s. 133–141; tíž, Buchwesen in Böhmen. Kommentiertes Verzeichnis der Drucker, Buchhändler, Buchbinder, Kupfer- und Steindrucker, Wiesbaden 2019, s. 105–106, 303–304.

P: NA, Praha, fond České gubernium-publicum 1786–1795, fasc. 115/28, karton 2355; Österreichisches Staatsarchiv, Wien, Finanz- und Hofkammerarchiv, Neue Hofkammer, Kommerz, Böhmen 1769–1813, fasc. 106 (rote Nr. 901)/85 ex Junio 1773, karton 1445.

Michael Wögerbauer