HILGERT Ludvík 24.9.1895-29.8.1967: Porovnání verzí
(HILGERT_Ludvík_24.9.1895-29.8.1967) |
|||
Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
− | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 600 |
+ | }} | ||
+ | '''HILGERT, Ludvík''', ''* 24. 9. 1895 Kyjov, † 29. 8. 1967 Praha, architekt'' | ||
+ | |||
+ | Syn sklářského dělníka. Absolvoval obecnou školu a nižší gymnázium v Kyjově. Dva roky se učil zedníkem. 1915 odešel na | ||
+ | Vyšší průmyslovou školu do Prahy, kde maturoval 1917. Poté | ||
+ | nastoupil do ateliéru prof. Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, studium dokončil 1921. Byl zaměstnán v kanceláři Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Od 1924 působil jako samostatný projektant. Jeho první stavby se | ||
+ | nesly v duchu konstruktivismu. Ve třicátých letech 20. století | ||
+ | projektoval vily a veřejné budovy ve funkcionalistickém stylu, | ||
+ | po druhé světové válce zejména školní budovy. | ||
+ | |||
+ | H. tvorbu lze najít na Slovácku, Valašsku, Českomoravské | ||
+ | vrchovině a v Praze. Podle jeho návrhu byl postaven rodinný dům s lékárnou PhMr. Otakara Svačiny v Kyjově (1928), | ||
+ | pražské dvojdomy (čp. 476 a 477 v ul. U Tenisu v Košířích, | ||
+ | 1929; čp. 470 v ul. U Dubu v Braníku, 1930) a vila továrníka Gustava Jaroška v obci Dalečín na Českomoravské vrchovině (1937–39). V domě, který byl postaven v Braníku, měl H. vlastní byt. Nejcennější realizace se nacházejí ve Vsetíně, | ||
+ | kde navrhl např. budovy Městské spořitelny (s Antonínem | ||
+ | Tenzerem, 1937–38) a Obchodního domu Rodinger (1938). | ||
+ | H. styl je zařazován do tzv. emocionálního funkcionalismu, | ||
+ | jenž se vyznačoval doplňováním funkcionalistických staveb romantizujícími detaily. 2010 získal in memoriam čestné občanství města Kyjova. S manželkou Olgou, roz. Hromádkovou, | ||
+ | měl syny Jaroslava a Ivana. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Okresní úřad, Vsetín, 1936; Dům pro chudé, Hovězí, 1941; Vinárna a kavárna, Valašské Klobouky, 1942; Jesle a mateřská škola, Vsetín, ul. Kobzáňova čp. 1537, 1950; Národní škola, Velké Karlovice, 1952. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/2, s. 1121; MSN 3, s. 186; Toman 1, s. 334; SČSVU 3, s. 147; | ||
+ | Tomeš 1, s. 458; Architekti, s. 235 (se soupisem literatury); K. Prager, Jesle | ||
+ | a mateřská škola ve Vsetíně, in: Architektura ČSR 16, 1957, č. 7, s. 345–346; | ||
+ | Z. Lukeš, Poetická architektura L. H., in: Československý architekt 32, 1986, | ||
+ | č. 6, s. 7–9; V. Šlapeta a kol., Slavné vily Zlínského kraje, 2008, s. 126–127 | ||
+ | (s fotografiemi H. staveb, stav k 21. 5. 2020); https://www.prostor-ad.cz/hilgert/hilgert.htm (se soupisem díla a fotografií, stav k 21. 5. 2020). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA, Brno, fond E67 Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Kyjov, sign. | ||
+ | 5507, 1890–1905, fol. 160; NG, Praha, Sbírka architektury, pozůstalost L. H. | ||
+ | |||
+ | Pavel Mašláň | ||
+ | |||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] |
Aktuální verze z 12. 3. 2023, 12:36
Ludvík HILGERT | |
Narození | 24.9.1895 |
---|---|
Místo narození | Kyjov |
Úmrtí | 29.8.1967 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 600 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47373 |
HILGERT, Ludvík, * 24. 9. 1895 Kyjov, † 29. 8. 1967 Praha, architekt
Syn sklářského dělníka. Absolvoval obecnou školu a nižší gymnázium v Kyjově. Dva roky se učil zedníkem. 1915 odešel na Vyšší průmyslovou školu do Prahy, kde maturoval 1917. Poté nastoupil do ateliéru prof. Josipa Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, studium dokončil 1921. Byl zaměstnán v kanceláři Státní regulační komise pro Prahu a okolí. Od 1924 působil jako samostatný projektant. Jeho první stavby se nesly v duchu konstruktivismu. Ve třicátých letech 20. století projektoval vily a veřejné budovy ve funkcionalistickém stylu, po druhé světové válce zejména školní budovy.
H. tvorbu lze najít na Slovácku, Valašsku, Českomoravské vrchovině a v Praze. Podle jeho návrhu byl postaven rodinný dům s lékárnou PhMr. Otakara Svačiny v Kyjově (1928), pražské dvojdomy (čp. 476 a 477 v ul. U Tenisu v Košířích, 1929; čp. 470 v ul. U Dubu v Braníku, 1930) a vila továrníka Gustava Jaroška v obci Dalečín na Českomoravské vrchovině (1937–39). V domě, který byl postaven v Braníku, měl H. vlastní byt. Nejcennější realizace se nacházejí ve Vsetíně, kde navrhl např. budovy Městské spořitelny (s Antonínem Tenzerem, 1937–38) a Obchodního domu Rodinger (1938). H. styl je zařazován do tzv. emocionálního funkcionalismu, jenž se vyznačoval doplňováním funkcionalistických staveb romantizujícími detaily. 2010 získal in memoriam čestné občanství města Kyjova. S manželkou Olgou, roz. Hromádkovou, měl syny Jaroslava a Ivana.
D: výběr: Okresní úřad, Vsetín, 1936; Dům pro chudé, Hovězí, 1941; Vinárna a kavárna, Valašské Klobouky, 1942; Jesle a mateřská škola, Vsetín, ul. Kobzáňova čp. 1537, 1950; Národní škola, Velké Karlovice, 1952.
L: OSND 2/2, s. 1121; MSN 3, s. 186; Toman 1, s. 334; SČSVU 3, s. 147; Tomeš 1, s. 458; Architekti, s. 235 (se soupisem literatury); K. Prager, Jesle a mateřská škola ve Vsetíně, in: Architektura ČSR 16, 1957, č. 7, s. 345–346; Z. Lukeš, Poetická architektura L. H., in: Československý architekt 32, 1986, č. 6, s. 7–9; V. Šlapeta a kol., Slavné vily Zlínského kraje, 2008, s. 126–127 (s fotografiemi H. staveb, stav k 21. 5. 2020); https://www.prostor-ad.cz/hilgert/hilgert.htm (se soupisem díla a fotografií, stav k 21. 5. 2020).
P: MZA, Brno, fond E67 Sbírka matrik, matrika nar. řkt. f. ú. Kyjov, sign. 5507, 1890–1905, fol. 160; NG, Praha, Sbírka architektury, pozůstalost L. H.
Pavel Mašláň