HILLER Jan 2.1.1903-23.9.1969: Porovnání verzí

Z Personal
(HILLER_Jan_1.2.1903-23.9.1969)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 1.2.1903
 
| datum narození = 1.2.1903
| místo narození =  
+
| místo narození = Kroměříž
 
| datum úmrtí = 23.9.1969
 
| datum úmrtí = 23.9.1969
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 17- Veterinář
+
| povolání = 17- Veterinář<br />39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan HILLER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604
 +
}}
 +
'''HILLER, Jan''', ''* 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik''
 +
 
 +
Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H.
 +
(1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole
 +
zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci ''O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy'' (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice
 +
prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával
 +
funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních
 +
lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63).
 +
Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního
 +
veterinárního ústavu v Praze.
 +
 
 +
H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství,
 +
1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro
 +
ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti
 +
pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě
 +
časopisu ''Veterinární medicína''. Stal se také funkcionářem
 +
Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948
 +
koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin.
 +
 
 +
'''D:''' Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař,
 +
zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj
 +
veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517.
 +
 
 +
'''L:''' F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50,
 +
54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu
 +
1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení
 +
v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H.,
 +
in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39.
 +
 
 +
Gustav Novotný, Marta Třísková
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
Řádka 16: Řádka 47:
  
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 +
[[Kategorie:Kroměříž]]
 
[[Kategorie:1969]]
 
[[Kategorie:1969]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 15. 3. 2023, 21:04

Jan HILLER
Narození 1.2.1903
Místo narození Kroměříž
Úmrtí 23.9.1969
Místo úmrtí Praha
Povolání 17- Veterinář
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77638

HILLER, Jan, * 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik

Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H. (1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63). Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního veterinárního ústavu v Praze.

H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství, 1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě časopisu Veterinární medicína. Stal se také funkcionářem Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948 koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin.

D: Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař, zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517.

L: F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50, 54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu 1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H., in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39.

Gustav Novotný, Marta Třísková