HILLER Jan 2.1.1903-23.9.1969: Porovnání verzí
(HILLER_Jan_1.2.1903-23.9.1969) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.2.1903 | | datum narození = 1.2.1903 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kroměříž |
| datum úmrtí = 23.9.1969 | | datum úmrtí = 23.9.1969 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 17- Veterinář | + | | povolání = 17- Veterinář<br />39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče |
− | 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604 |
+ | }} | ||
+ | '''HILLER, Jan''', ''* 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik'' | ||
+ | |||
+ | Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H. | ||
+ | (1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole | ||
+ | zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci ''O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy'' (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice | ||
+ | prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával | ||
+ | funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních | ||
+ | lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63). | ||
+ | Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního | ||
+ | veterinárního ústavu v Praze. | ||
+ | |||
+ | H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství, | ||
+ | 1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro | ||
+ | ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti | ||
+ | pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě | ||
+ | časopisu ''Veterinární medicína''. Stal se také funkcionářem | ||
+ | Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948 | ||
+ | koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař, | ||
+ | zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj | ||
+ | veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50, | ||
+ | 54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu | ||
+ | 1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení | ||
+ | v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H., | ||
+ | in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný, Marta Třísková | ||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
Řádka 16: | Řádka 47: | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
+ | [[Kategorie:Kroměříž]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 15. 3. 2023, 21:04
Jan HILLER | |
Narození | 1.2.1903 |
---|---|
Místo narození | Kroměříž |
Úmrtí | 23.9.1969 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
17- Veterinář 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77638 |
HILLER, Jan, * 2. 1. 1903 Kroměříž, † 23. 9. 1969 Praha, veterinář, veterinární hygienik
Syn gymnazijního profesora a sokolského pracovníka Jana H. (1878–1927). Po maturitě od 1921 studoval na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně, 1926 obdržel zvěrolékařský diplom, obhájil rigorózní práci O činnosti dýchací a srdeční larev žabích během metamorfosy (1927 MVDr.). Na škole zůstal jako asistent fyziologického ústavu. 1929 byl zařazen jako čekatel do zdravotního oddělení ústředních jatek v Praze, později vedl jejich veterinárně-zdravotní oddělení. 1942 se stal řídícím veterinárním lékařem, a to na vepřové porážce, laboratorního vyšetřování masa na přítomnost trichinel (trichineloskopie) a stanice prohlídky cizozemského masného zboží. 1945–46 vykonával funkci ředitele jatek a současně se staral o projekt na výstavbu nového velkého provozu v Praze-Malešicích, poté pracoval ve veterinární správě ministerstva zemědělství. 1957 byl v Pardubicích zřízen Seminář pro doškolování veterinárních lékařů a H. byl jmenován jeho prvním ředitelem (1957–63). Výuka probíhala kromě Pardubic též v Brně, Košicích i v Dukovanech; 1963 byl seminář začleněn do Ústředního státního veterinárního ústavu v Praze.
H. byl členem Společnosti pro hygienu a sociální lékařství, 1945–48 náměstkem předsedy Zvěrolékařské komory pro ČSR, předsedal veterinární sekci Československé společnosti pro dějiny věd a techniky, 1956–58 zasedal v redakční radě časopisu Veterinární medicína. Stal se také funkcionářem Československé obce sokolské a při všesokolském sletu 1948 koordinoval záležitosti zásobování, stravování a hygieny potravin.
D: Hygiena cysticerkosy masa a následné teniasy lidí, in: Praktický lékař, zvl. ot. 1941; Choroby z potravin, 1941 (s kol.); Vliv sovětské vědy na vývoj veterinárního lékařství v ČSR, in: Věstník Československé akademie zemědělských věd 4, 1957, s. 513–517.
L: F. Loubal, Sto let veterinární služby hlavního města Prahy, 1968, s. 49–50, 54, 57, 60, 62, 68; L. Cuřínová – J. Folta – L. Nový, Věda v Československu 1945–1960, 1982, s. 211–212; R. Böhm, 75 let vysokého veterinárního učení v Brně 1918–1993, 1993, s. 323; týž, Nedožité devadesátiny MVDr. J. H., in: Veterinářství 43, 1993, č. 1, s. 39.
Gustav Novotný, Marta Třísková