Biografický slovník
HILMAR František Matěj 23.9.1803-1.10.1881: Porovnání verzí
(HILMAR_František_Matěj_23.9.1803-1.10.1881) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.9.1803 | | datum narození = 23.9.1803 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Nová Paka |
| datum úmrtí = 1.10.1881 | | datum úmrtí = 1.10.1881 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kopidlno |
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />78- Hudební interpret |
| − | 78- Hudební interpret | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604-605 |
| + | }} | ||
| + | '''HILMAR, František Matěj''', ''* 23. 9. 1803 Nová Paka, † 1. 10. 1881 Kopidlno, hudební skladatel, hudebník, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Syn pekaře a drobného hospodáře v Nové Pace. Hudebně nadaný chlapec si osvojil hru na housle, flétnu a klavír u místního učitele obecné školy a hudebníka Víta Šádka. Snadno se však učil na další nástroje, ovládl i harfu. Jako hráč místní | ||
| + | novopacké kapely od dětství cestoval po Čechách i Evropě. | ||
| + | Svými schopnostmi a muzikálností budil pozornost majitelů | ||
| + | šlechtických a měšťanských sídel, od nichž dostával nabídky zaměstnání. Na přání kapely i rodičů se však vždy vracel | ||
| + | domů. V Kopidlně si talentovaného hudebníka všiml tamní | ||
| + | farář František Alois Vacek, který mu doporučil studium na | ||
| + | učitelském ústavu v Jičíně. H. nastoupil jako podučitel v Kopidlně, učil v nedalekém Holíně a ve Střevači. Všude současně | ||
| + | působil jako aktivní hudebník v kapelách, pro které též komponoval, ale také jako člen kostelních kůrů. Po 1838 se usadil | ||
| + | v Kopidlně, kde působil třicet pět let. Ohlas si získal zejména | ||
| + | jako skladatel taneční hudby; zkomponoval dlouhou řadu populárních polek, jež proslavily jeho jméno v Čechách i v zahraničí. Stal se spolutvůrcem tohoto tanečního žánru a jeho polky vycházely nejen v pražských vydavatelstvích Marca | ||
| + | Berry a Johanna Hoffmanna, ale rovněž ve Vídni a v Lipsku. | ||
| + | Byly populární i ve 20. století a využívaly se pro další úpravy | ||
| + | a aranže. Autor je komponoval pro různá orchestrální obsazení, často pro klavír, známy jsou však též úpravy pro smyčcové | ||
| + | kvarteto a další kombinace nástrojů dle aktuální potřeby. H. je | ||
| + | často bez dalších opisů věnoval přímo hudebníkům, takže ne | ||
| + | všechny lze doložit v autografech. Často se opisovaly a takto se | ||
| + | dochovaly v mnoha hudebních sbírkách a archivech. H. líbivá | ||
| + | taneční melodika vybízela další autory k napodobování. Obdiv | ||
| + | k H. polkám a tanečním skladbám vyslovili Bedřich Smetana | ||
| + | a Antonín Dvořák. H. se nevyhýbal ani aranžování operních | ||
| + | děl pro dechovou hudbu (G. Verdi, F. a L. Ricci). Zanechal | ||
| + | rovněž skladby duchovní; dle dochovaného repertoáru se na | ||
| + | vysoké úrovni věnoval též výchově hudebníků na chrámovém | ||
| + | kůru. Zkomponoval několik mší, duchovních písní a rekviem. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' polky, výběr: Agnes; Aloisie; Cikánská; Čím dál tím hůř; Dudácká; Eliška; | ||
| + | Esmeralda; Jiřinka; Karlovarská; Kopidlenská; Litoměřická; Milostenka; Prachovská; Vlastenka. Máj pro smyčcové septeto, 1878. Duchovní skladby: mše | ||
| + | d moll; C dur; D dur. Requiem a písně, preludia pro varhany. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Pazdírek 1, s. 393; HS 1, s. 433; OSN 11, s. 292; https://www.oxfordmusiconline.com (stav k 30. 7. 2020); V. A. Crha, F. M. H. a jeho poměr k polce, in: Dalibor 3, 1860, s. 73–107 (s bibliografií); Z. Nejedlý, B. Smetana 2, | ||
| + | 1925, s. 363–371 (se soupisem polek na s. 446); J. Straka, F. H., in: Tempo 11, 1931–1932, s. 71–72; V. Kolář, Skladby F. H., in: tamtéž, s. 331–337 | ||
| + | (se soupisem skladeb); V. Vycpálek, Stopadesáté narozeniny F. H., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 657–658 (se soupisem polek); J. Hammerbauer, | ||
| + | F. M. H. skladatel první tištěné polky, 1953; J. Straka, K jubileu F. M. H., | ||
| + | in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 871; Slovník české hudební kultury (heslo | ||
| + | Polka), 1997, s. 707–708; tresbohemes.com/2016/06/hilmar-father-of-the-polka (stav k 20. 1. 2021). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' SOkA, Jičín, osobní fond; soupisy díla: http://www.rism.info; NK ČR, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); NM – České muzeum hudby, Praha; | ||
| + | https://aleph.nkp.cz/web/berra/cze/intro.htm (stav k 20. 1. 2021). | ||
| + | |||
| + | Zuzana Petrášková | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 59: | ||
[[Kategorie:1803]] | [[Kategorie:1803]] | ||
| + | [[Kategorie:Nová Paka]] | ||
[[Kategorie:1881]] | [[Kategorie:1881]] | ||
| + | [[Kategorie:Kopidlno]] | ||
Aktuální verze z 15. 3. 2023, 21:09
| František Matěj HILMAR | |
 | |
| Narození | 23.9.1803 |
|---|---|
| Místo narození | Nová Paka |
| Úmrtí | 1.10.1881 |
| Místo úmrtí | Kopidlno |
| Povolání |
61- Pedagog 78- Hudební interpret |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 604-605 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47379 |
HILMAR, František Matěj, * 23. 9. 1803 Nová Paka, † 1. 10. 1881 Kopidlno, hudební skladatel, hudebník, pedagog
Syn pekaře a drobného hospodáře v Nové Pace. Hudebně nadaný chlapec si osvojil hru na housle, flétnu a klavír u místního učitele obecné školy a hudebníka Víta Šádka. Snadno se však učil na další nástroje, ovládl i harfu. Jako hráč místní novopacké kapely od dětství cestoval po Čechách i Evropě. Svými schopnostmi a muzikálností budil pozornost majitelů šlechtických a měšťanských sídel, od nichž dostával nabídky zaměstnání. Na přání kapely i rodičů se však vždy vracel domů. V Kopidlně si talentovaného hudebníka všiml tamní farář František Alois Vacek, který mu doporučil studium na učitelském ústavu v Jičíně. H. nastoupil jako podučitel v Kopidlně, učil v nedalekém Holíně a ve Střevači. Všude současně působil jako aktivní hudebník v kapelách, pro které též komponoval, ale také jako člen kostelních kůrů. Po 1838 se usadil v Kopidlně, kde působil třicet pět let. Ohlas si získal zejména jako skladatel taneční hudby; zkomponoval dlouhou řadu populárních polek, jež proslavily jeho jméno v Čechách i v zahraničí. Stal se spolutvůrcem tohoto tanečního žánru a jeho polky vycházely nejen v pražských vydavatelstvích Marca Berry a Johanna Hoffmanna, ale rovněž ve Vídni a v Lipsku. Byly populární i ve 20. století a využívaly se pro další úpravy a aranže. Autor je komponoval pro různá orchestrální obsazení, často pro klavír, známy jsou však též úpravy pro smyčcové kvarteto a další kombinace nástrojů dle aktuální potřeby. H. je často bez dalších opisů věnoval přímo hudebníkům, takže ne všechny lze doložit v autografech. Často se opisovaly a takto se dochovaly v mnoha hudebních sbírkách a archivech. H. líbivá taneční melodika vybízela další autory k napodobování. Obdiv k H. polkám a tanečním skladbám vyslovili Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. H. se nevyhýbal ani aranžování operních děl pro dechovou hudbu (G. Verdi, F. a L. Ricci). Zanechal rovněž skladby duchovní; dle dochovaného repertoáru se na vysoké úrovni věnoval též výchově hudebníků na chrámovém kůru. Zkomponoval několik mší, duchovních písní a rekviem.
D: polky, výběr: Agnes; Aloisie; Cikánská; Čím dál tím hůř; Dudácká; Eliška; Esmeralda; Jiřinka; Karlovarská; Kopidlenská; Litoměřická; Milostenka; Prachovská; Vlastenka. Máj pro smyčcové septeto, 1878. Duchovní skladby: mše d moll; C dur; D dur. Requiem a písně, preludia pro varhany.
L: Pazdírek 1, s. 393; HS 1, s. 433; OSN 11, s. 292; https://www.oxfordmusiconline.com (stav k 30. 7. 2020); V. A. Crha, F. M. H. a jeho poměr k polce, in: Dalibor 3, 1860, s. 73–107 (s bibliografií); Z. Nejedlý, B. Smetana 2, 1925, s. 363–371 (se soupisem polek na s. 446); J. Straka, F. H., in: Tempo 11, 1931–1932, s. 71–72; V. Kolář, Skladby F. H., in: tamtéž, s. 331–337 (se soupisem skladeb); V. Vycpálek, Stopadesáté narozeniny F. H., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 657–658 (se soupisem polek); J. Hammerbauer, F. M. H. skladatel první tištěné polky, 1953; J. Straka, K jubileu F. M. H., in: Hudební rozhledy 9, 1956, s. 871; Slovník české hudební kultury (heslo Polka), 1997, s. 707–708; tresbohemes.com/2016/06/hilmar-father-of-the-polka (stav k 20. 1. 2021).
P: SOkA, Jičín, osobní fond; soupisy díla: http://www.rism.info; NK ČR, Praha, Souborný hudební katalog (SHK); NM – České muzeum hudby, Praha; https://aleph.nkp.cz/web/berra/cze/intro.htm (stav k 20. 1. 2021).
Zuzana Petrášková
