StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HIMR Jaroslav 17.6.1917-24.9.1943

Jaroslav HIMR
Narození	17.6.1917
Místo narození	Věrovany (u Přerova)
Úmrtí	24.9.1943
Místo úmrtí	západně od Brestu (Francie)
Povolání	45- Voják nebo partyzán
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 611
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69565

HIMR, Jaroslav, * 17. 6. 1917 Věrovany (u Přerova), † 24. 9. 1943 západně od Brestu (Francie), důstojník, účastník 2. odboje

Po absolvování obchodní akademie v Prostějově studoval 1936/37 na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a stal se pilotem. Od září 1938 sloužil na stíhacích letounech Avia B-534 u 49. stíhací letky 3. leteckého pluku Generála – letce M. R. Štefánika ve Spišské Nové Vsi. Na počátku německé okupace se rozhodl odejít do exilu bojovat za svobodu své vlasti. V únoru 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Střední východ do Francie, kam dorazil 27. března 1940. Zde byl zařazen do letecké skupiny, ale vzhledem k rychlému vývoji válečných událostí se již k bojovým jednotkám nedostal. Po porážce Francie se v polovině června 1940 letecky evakuoval do Velké Británie, kde byl zařazen do RAF. Po nezbytném přeškolení na britské stíhací letouny Hurricane MkI u 6. operační výcvikové jednotky (Operational Training Unit – OTU) zasáhl v řadách britské 79. a poté 56. stíhací perutě do letecké bitvy o Anglii.

Na Hurricanech Mk IIB bojoval od 13. června 1941 u britské 601. stíhací perutě v Kentu, kde vykonával funkci velitele letky. Během předepsaného odpočinku od 15. prosince 1941 působil ve Skotsku jako instruktor u 56. OTU. Po návratu k bojovým jednotkám převzal 26. června 1942 v hodnosti squadron leader velení československé 313. stíhací perutě, přičemž k tomuto jmenování přispěla i jeho vynikající angličtina. Jako velitel se také aktivně zapojoval do bojové činnosti: 27. února 1943, kdy se jeho peruť podílela na doprovodu bombardérů Boeing B-17 a B-24 americké 8. letecké armády nad francouzský Brest, H. poškodil v leteckém souboji německý stíhací letoun Focke-Wulf Fw 190. Dne 27. srpna 1943, kdy se 313. peruť opět podílela na doprovodu amerických bombardérů, napadených německými stíhači, se mu podařilo u Calais sestřelit jeden z útočících německých Fw 190.

24. září 1943 československá peruť doprovázela bombardéry B-25 Mitchell při náletu na letiště Lanvéoc-Poulmic a základnu hydroplánů v Brestu. Došlo k souboji s útočícími těžkými německými stíhači Messerschmitt Bf 110G, který zprvu vyzníval pro československou stranu příznivě. H. zapálil a zničil jednu z německých stíhaček. V dalším boji se však Němcům podařilo jeho letoun sestřelit, tělo se nikdy nenašlo.

Za bojovou činnost H. obdržel řadu vyznamenání, z britských to byl 1943 Distinguished Flying Cross (Záslužný letecký kříž – DFC, který získal za dvě dosažená vzdušná vítězství, za zničení jedné a poškození tří lokomotiv, poškození trawleru, za likvidaci jednoho plynojemu a tří transformátorů), The 1939–45 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star a Defence Medal, z československých byl vyznamenán třikrát Československým válečným křížem 1939, dvakrát československou medailí Za chrabrost, dále československou medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí československé zahraniční armády (se štítky F a VB).

Po válce byl 1946 in memoriam povýšen na štábního kapitána a v červnu 1991 na plukovníka. Jeho jméno je uvedeno na 118. panelu Kamenné knihy britského památníku Runnymede v Surrey. Od 1991 nese jeho jméno ulice v Praze na Černém Mostě.

L: F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 97; J. Váňa, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 45; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu. Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940–1945, 1–4 (1940–1943), 1999–2002; J. Krempl, Panychida za vlastence, in: Přísně tajné! Literatura faktu, 2004, č. 2, s. 121–130; https://fcafa.com/2012/12/11/jaroslav-himr/ (stav k 24. 3. 2021).

P: VHA, Praha, kvalifikační listiny.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček