Biografický slovník
HIMR Jaroslav 17.6.1917-24.9.1943: Porovnání verzí
(HIMR_Jaroslav_17.6.1917-24.9.1943) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.6.1917 | | datum narození = 17.6.1917 | ||
| − | | místo narození = Věrovany | + | | místo narození = Věrovany (u Přerova) |
| datum úmrtí = 24.9.1943 | | datum úmrtí = 24.9.1943 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = západně od Brestu (Francie) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 611 |
| + | }} | ||
| + | '''HIMR, Jaroslav''', ''* 17. 6. 1917 Věrovany (u Přerova), † 24. 9. 1943 západně od Brestu (Francie), důstojník, účastník 2. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Po absolvování obchodní akademie v Prostějově studoval | ||
| + | 1936/37 na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a stal | ||
| + | se pilotem. Od září 1938 sloužil na stíhacích letounech Avia | ||
| + | B-534 u 49. stíhací letky 3. leteckého pluku Generála – letce | ||
| + | M. R. Štefánika ve Spišské Nové Vsi. Na počátku německé | ||
| + | okupace se rozhodl odejít do exilu bojovat za svobodu své vlasti. V únoru 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii | ||
| + | a Střední východ do Francie, kam dorazil 27. března 1940. | ||
| + | Zde byl zařazen do letecké skupiny, ale vzhledem k rychlému | ||
| + | vývoji válečných událostí se již k bojovým jednotkám nedostal. | ||
| + | Po porážce Francie se v polovině června 1940 letecky evakuoval do Velké Británie, kde byl zařazen do RAF. Po nezbytném | ||
| + | přeškolení na britské stíhací letouny Hurricane MkI u 6. operační výcvikové jednotky (Operational Training Unit – OTU) | ||
| + | zasáhl v řadách britské 79. a poté 56. stíhací perutě do letecké | ||
| + | bitvy o Anglii. | ||
| + | |||
| + | Na Hurricanech Mk IIB bojoval od 13. června 1941 u britské 601. stíhací perutě v Kentu, kde vykonával funkci velitele | ||
| + | letky. Během předepsaného odpočinku od 15. prosince 1941 | ||
| + | působil ve Skotsku jako instruktor u 56. OTU. Po návratu | ||
| + | k bojovým jednotkám převzal 26. června 1942 v hodnosti | ||
| + | squadron leader velení československé 313. stíhací perutě, přičemž k tomuto jmenování přispěla i jeho vynikající | ||
| + | angličtina. Jako velitel se také aktivně zapojoval do bojové činnosti: 27. února 1943, kdy se jeho peruť podílela | ||
| + | na doprovodu bombardérů Boeing B-17 a B-24 americké | ||
| + | 8. letecké armády nad francouzský Brest, H. poškodil v leteckém souboji německý stíhací letoun Focke-Wulf Fw 190. | ||
| + | Dne 27. srpna 1943, kdy se 313. peruť opět podílela na doprovodu amerických bombardérů, napadených německými | ||
| + | stíhači, se mu podařilo u Calais sestřelit jeden z útočících | ||
| + | německých Fw 190. | ||
| + | |||
| + | 24. září 1943 československá peruť doprovázela bombardéry | ||
| + | B-25 Mitchell při náletu na letiště Lanvéoc-Poulmic a základnu hydroplánů v Brestu. Došlo k souboji s útočícími | ||
| + | těžkými německými stíhači Messerschmitt Bf 110G, který | ||
| + | zprvu vyzníval pro československou stranu příznivě. H. zapálil a zničil jednu z německých stíhaček. V dalším boji se | ||
| + | však Němcům podařilo jeho letoun sestřelit, tělo se nikdy | ||
| + | nenašlo. | ||
| + | |||
| + | Za bojovou činnost H. obdržel řadu vyznamenání, z britských | ||
| + | to byl 1943 Distinguished Flying Cross (Záslužný letecký | ||
| + | kříž – DFC, který získal za dvě dosažená vzdušná vítězství, | ||
| + | za zničení jedné a poškození tří lokomotiv, poškození trawleru, za likvidaci jednoho plynojemu a tří transformátorů), | ||
| + | The 1939–45 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew | ||
| + | Europe Star a Defence Medal, z československých byl vyznamenán třikrát Československým válečným křížem 1939, | ||
| + | dvakrát československou medailí Za chrabrost, dále československou medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí československé zahraniční armády (se štítky F a VB). | ||
| + | |||
| + | Po válce byl 1946 in memoriam povýšen na štábního kapitána | ||
| + | a v červnu 1991 na plukovníka. Jeho jméno je uvedeno na | ||
| + | 118. panelu Kamenné knihy britského památníku Runnymede v Surrey. Od 1991 nese jeho jméno ulice v Praze na Černém | ||
| + | Mostě. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 97; J. Váňa, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 45; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu. Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940–1945, 1–4 | ||
| + | (1940–1943), 1999–2002; J. Krempl, Panychida za vlastence, in: Přísně tajné! | ||
| + | Literatura faktu, 2004, č. 2, s. 121–130; https://fcafa.com/2012/12/11/jaroslav-himr/ (stav k 24. 3. 2021). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' VHA, Praha, kvalifikační listiny. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/fe7e69c7-1956-4cb7-a868-b46f2d0fe7c5 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jan Němeček | ||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 10:21
| Jaroslav HIMR | |
 | |
| Narození | 17.6.1917 |
|---|---|
| Místo narození | Věrovany (u Přerova) |
| Úmrtí | 24.9.1943 |
| Místo úmrtí | západně od Brestu (Francie) |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 611 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69565 |
HIMR, Jaroslav, * 17. 6. 1917 Věrovany (u Přerova), † 24. 9. 1943 západně od Brestu (Francie), důstojník, účastník 2. odboje
Po absolvování obchodní akademie v Prostějově studoval 1936/37 na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě a stal se pilotem. Od září 1938 sloužil na stíhacích letounech Avia B-534 u 49. stíhací letky 3. leteckého pluku Generála – letce M. R. Štefánika ve Spišské Nové Vsi. Na počátku německé okupace se rozhodl odejít do exilu bojovat za svobodu své vlasti. V únoru 1940 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Střední východ do Francie, kam dorazil 27. března 1940. Zde byl zařazen do letecké skupiny, ale vzhledem k rychlému vývoji válečných událostí se již k bojovým jednotkám nedostal. Po porážce Francie se v polovině června 1940 letecky evakuoval do Velké Británie, kde byl zařazen do RAF. Po nezbytném přeškolení na britské stíhací letouny Hurricane MkI u 6. operační výcvikové jednotky (Operational Training Unit – OTU) zasáhl v řadách britské 79. a poté 56. stíhací perutě do letecké bitvy o Anglii.
Na Hurricanech Mk IIB bojoval od 13. června 1941 u britské 601. stíhací perutě v Kentu, kde vykonával funkci velitele letky. Během předepsaného odpočinku od 15. prosince 1941 působil ve Skotsku jako instruktor u 56. OTU. Po návratu k bojovým jednotkám převzal 26. června 1942 v hodnosti squadron leader velení československé 313. stíhací perutě, přičemž k tomuto jmenování přispěla i jeho vynikající angličtina. Jako velitel se také aktivně zapojoval do bojové činnosti: 27. února 1943, kdy se jeho peruť podílela na doprovodu bombardérů Boeing B-17 a B-24 americké 8. letecké armády nad francouzský Brest, H. poškodil v leteckém souboji německý stíhací letoun Focke-Wulf Fw 190. Dne 27. srpna 1943, kdy se 313. peruť opět podílela na doprovodu amerických bombardérů, napadených německými stíhači, se mu podařilo u Calais sestřelit jeden z útočících německých Fw 190.
24. září 1943 československá peruť doprovázela bombardéry B-25 Mitchell při náletu na letiště Lanvéoc-Poulmic a základnu hydroplánů v Brestu. Došlo k souboji s útočícími těžkými německými stíhači Messerschmitt Bf 110G, který zprvu vyzníval pro československou stranu příznivě. H. zapálil a zničil jednu z německých stíhaček. V dalším boji se však Němcům podařilo jeho letoun sestřelit, tělo se nikdy nenašlo.
Za bojovou činnost H. obdržel řadu vyznamenání, z britských to byl 1943 Distinguished Flying Cross (Záslužný letecký kříž – DFC, který získal za dvě dosažená vzdušná vítězství, za zničení jedné a poškození tří lokomotiv, poškození trawleru, za likvidaci jednoho plynojemu a tří transformátorů), The 1939–45 Star with Battle of Britain Clasp, Air Crew Europe Star a Defence Medal, z československých byl vyznamenán třikrát Československým válečným křížem 1939, dvakrát československou medailí Za chrabrost, dále československou medailí Za zásluhy I. stupně, Pamětní medailí československé zahraniční armády (se štítky F a VB).
Po válce byl 1946 in memoriam povýšen na štábního kapitána a v červnu 1991 na plukovníka. Jeho jméno je uvedeno na 118. panelu Kamenné knihy britského památníku Runnymede v Surrey. Od 1991 nese jeho jméno ulice v Praze na Černém Mostě.
L: F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 97; J. Váňa, Příslušníci československého letectva v RAF, 1999, s. 45; J. Rajlich, Na nebi hrdého Albionu. Válečný deník československých letců ve službách britského letectva 1940–1945, 1–4 (1940–1943), 1999–2002; J. Krempl, Panychida za vlastence, in: Přísně tajné! Literatura faktu, 2004, č. 2, s. 121–130; https://fcafa.com/2012/12/11/jaroslav-himr/ (stav k 24. 3. 2021).
P: VHA, Praha, kvalifikační listiny.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Němeček
