Biografický slovník
HINČICA Jan 29.6.1905-13.3.1982
| Jan HINČICA | |
 | |
| Narození | 29.6.1905 |
|---|---|
| Místo narození | Moravská Ostrava (Ostrava) |
| Úmrtí | 13.3.1982 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 612 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135030 |
HINČICA, Jan, * 29. 6. 1905 Moravská Ostrava (Ostrava), † 13. 3. 1982 Ostrava, malíř, grafik
Vyučil se 1919–21 malířem pokojů stejně jako jeho otec. Od 1923 byl tovaryšem. 1927–33 absolvoval speciální školu pro kreslení, malbu a grafiku Františka Kysely na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Již za studií restauroval fresky Mikoláše Alše na Rottově domě na Starém Městě pražském a vypracoval malířský generel Národního domu v Banské Bystrici. Poté spolupracoval na obnově maleb Národního divadla v Praze. Z existenčních důvodů se vrátil 1934 do Ostravy a věnoval se návrhům barevných generelů, katalogů tapet, šablon a malířských předloh pro veletrhy v Praze, Brně a Poznani (předlohy nástěnných maleb BON TON vyšly tiskem 1936). Účastnil se výstav Moravskoslezského sdružení výtvarných umělců a SČSVU v Ostravě. 1953–58 byl zaměstnancem Krajského projektového ústavu v Ostravě. Jeho dílo upoutalo širší pozornost 1958 první samostatnou výstavou. Od 1962 pravidelně vystavoval v Ostravě, Havířově, Olomouci, Brně či Valašském Meziříčí. Realizoval zakázky pro architekturu (sgrafita a keramické reliéfy v Havířově; monumentální vitráž Hvězdní lidé pro Kulturní dům Petra Bezruče v Havířově, 1963) a navrhoval politické plakáty.
H. výtvarný výraz ovlivnil kontakt kubismu s poetismem a dílo generačních souputníků (František Hudeček, František Gross, Adolf Zábranský, Josef Brož, Jiří Trnka, Zdeněk Sklenář). Charakteristická je pro něj kubizující stylizace s důrazem na kresbu. Grafiky často stavěl na kontrastu černého pozadí s barevnou kresbou. Využíval různé techniky a materiály. Proslul zejména jako grafik (cykly čtyřbarevných dřevořezů Ostrava a Hukvaldy, cykly dřevorytů O lidech a Lidé bojující, linoryty, akvatinty ad.), vytvářel kresby a malby (temperové kresby Proměny, cyklus olejů Lidé šťastní), leptané či ryté sklo, dřevěné reliéfy. H. experimenty s materiály vedly po 1970 ke korálkovým a perličkovým mozaikám (podle materiálu vyráběného jabloneckou Preciosou je nazýval rokaje či rocaillové mozaiky; vystaveny byly v Ostravě 1972, v Havířově 1974), dále ke spojení malby s reliéfem (Opava 1977, Ostrava 1980) a k vrstvené pastózní olejomalbě (Olomouc 1981).
V padesátých letech 20. století ztvárňoval výstavbu sídlišť na Ostravsku (cyklus barevných linorytů Poruba), krajinné motivy a těžbu dřeva (pro kolektivní výstavu 10 let umění na Ostravsku, 1958). Od šedesátých let představovala námět H. děl především symbolicky uchopená figura a poetizující témata (ptáci, slunce, zátiší apod.). Četné jsou jeho grafické novoročenky, ex libris a ilustrace časopisů a knih Jaroslava Pleskota, Aloise Sivka, Milana Rusinského ad. Ilustroval bibliofilsky vydávané básnické sbírky Beztížný stav, Malířská zření, Souhvězdí citu, Troje zatřesení, Úsměvy z cest, Čarokruh své manželky Drahomily Hinčicové (* 4. 6. 1925 Ostrava, † 23. 3. 1999 Ostrava) i bibliofilie Františka Lazeckého, Josefa Veselého, Jaroslava Seiferta ad., jejichž edice připravoval Leopold Čada. H. dílo je dnes zastoupeno v Galerii výtvarného umění v Ostravě, Ostravském muzeu a Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Část byla předána Fakultní nemocnici Ostrava.
L: Toman 1, s. 334; SČSVU 3, s. 150; Slezsko 1 (13), s. 38–39 (se soupisem literatury); -lj-, J. H. sedmdesátiletý, in: Ostravský kulturní zpravodaj 18, 1975, č. 6, s. 70–71; D. Hinčicová, Fakta, zážitky, odpovědi. Kroužek bibliofilů DKP Vítkovic, 1981, passim; Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, J. Ivánek – Z. Smolka (eds.), 2013, s. 319; Neklidné století. České Slezsko a Ostravsko od první světové války do listopadu 89, P. Šopák (ed.), 2015, č. H17, s. 615–617 (s fotografiemi díla); https://www.wikidata.org/wiki/Q95163644 (stav k 21. 7. 2020).
P: Slezské zemské muzeum, Opava, osobní fond (dokumenty, výstřižky, plakáty, katalogy, grafiky).
Jakub Ivánek
