HINGENAU Otto Bernhard Gottlieb 19.12.1818-22.5.1872: Porovnání verzí
(HINGENAU_Otto_Bernhard_Gottli_19.12.1818-22.5.1872) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Otto Bernhard | + | | jméno = Otto Bernhard Gottlieb HINGENAU |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 19.12.1818 | | datum narození = 19.12.1818 | ||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 22.5.1872 | | datum úmrtí = 22.5.1872 | ||
| místo úmrtí = Vídeň | | místo úmrtí = Vídeň | ||
− | | povolání = 11- Geolog | + | | povolání = 11- Geolog<br />61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 61- Pedagog | + | |
− | 63- Spisovatel | + | |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 612-613 |
+ | }} | ||
+ | '''HINGENAU, Otto Bernhard Gottlieb''' ''(pseud. G. Neuhain), * 19. 12. 1818 Terst (Itálie), † 22. 5. 1872 Vídeň (Rakousko), právník, báňský odborník'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny rakouského úředníka Ferdinanda Gottlieba H. (1791–1824) a Franzisky, roz. von Sprinzensteinové. | ||
+ | Maturoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, práva studoval | ||
+ | ve Vídni a v Bonnu (1840 Dr. jur.), 1840–43 navštěvoval | ||
+ | Báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Vstoupil | ||
+ | do státní báňské služby, po praxi v Kutné Hoře a ve štýrském | ||
+ | Leobenu pracoval od 1846 ve Dvorní komoře pro hornictví | ||
+ | a mincovnictví (Hofkammer für Münz- und Bergwesen) ve | ||
+ | Vídni. 1847 byl jmenován zástupcem báňského soudu v Brně, | ||
+ | 1848 předsedou moravsko-slezského zastoupení báňského | ||
+ | soudu, 1850 provizorním báňským hejtmanem pro Moravu a rakouské Slezsko, téhož roku mimořádným profesorem | ||
+ | báňského práva na univerzitě ve Vídni. Zároveň obdržel titul | ||
+ | dvorního rady. V revoluci 1848 působil jako publicista, byl | ||
+ | sice zvolen do Frankfurtského parlamentu, ale zůstal v Brně. | ||
+ | Od 1849 spolupracoval na novém báňském zákoně (v platnosti pro celou monarchii od 1854). Na univerzitě ve Vídni od 1855 přednášel národní hospodářství. 1858 byl krátce volontérem v Říšském geologickém ústavu (GRA) ve Vídni. | ||
+ | 1844 se oženil s hraběnkou Walburgou, roz. Serényiovou; | ||
+ | manželství zůstalo bezdětné. 1851 byl v Brně založen geologický spolek nesoucí jméno geologa A. G. Wernera (Werner | ||
+ | Verein zur geognostischen Durchforschung von Mähren und | ||
+ | Schlesien), který měl zajistit pro GRA geologické mapování | ||
+ | Moravy a rakouského Slezska, a tehdy již ve Vídni žijící H. byl | ||
+ | pověřen komunikací s GRA. 1852 H. vydal spis ''Uebersicht der geologischen Verhältnisse von Mähren und Schlesien'' s přehlednou mapou Moravy a rakouského Slezska 1 : 867 000. | ||
+ | H. se 1856 podílel na založení akciové společnosti Wolfsegg – | ||
+ | Traunthaler Kohlenwerks- und Eisenbahngesellschaft, která | ||
+ | zahájila těžbu v hornorakouské hnědouhelné pánvi Hausruck. | ||
+ | 1866 H. odešel do Příbrami, kde reorganizoval státní báňské | ||
+ | ředitelství. Příbramský revír v 19. století produkoval téměř | ||
+ | 90 % stříbra a olova v monarchii. Kariéru H. uzavřel jako rada na vídeňském Ministerstvu financí a referent pro hornictví | ||
+ | a hutnictví. Posuzoval historické rudní revíry (kutnohorský, | ||
+ | jihlavský, rudolfovský) a možnosti obnovení těžby. | ||
+ | |||
+ | Publikoval studie o báňském právu, geologii, průzkumu, těžbě a ekonomice rudních ložisek Jáchymov, Kraslice, Příbram, | ||
+ | o ložisku sádrovce u Opavy a hnědého uhlí na jižní Moravě, | ||
+ | o regionální geologii a stratigrafii jury až terciéru Západních | ||
+ | Karpat na území Moravy a rakouského Slezska. Z paleontologie psal o nálezu zubu chobotnatce Dinotherium giganteum | ||
+ | v neogénu u Kelčan (u Kyjova). Publikoval v časopisu ''Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen'' (ÖZBH), který | ||
+ | 1853 sám založil a celý život redigoval. Uveřejnil na tři desítky | ||
+ | prací s českou tematikou. Je také autorem sbírky romantických sonetů ''Die Macht der Frauen'' (1839) a povídky ''Der Bergmann'' z prostředí Banské Štiavnice (1844). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Beiträge zur staatswissenschaftlichen Behandlung der Montan-Industrie. 1. Bergwirtschaftslehre, 1849; Handbuch der Bergrechtskunde 1–2, | ||
+ | Wien 1852–54; Arbeiten des Mährisch-schlesischen Werner-Vereins im | ||
+ | ersten Halbjahre, in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt 2, 1851, | ||
+ | s. 151–154; Ueber die Eisen-Production im südlichen und westlichen | ||
+ | Mähren, in: ÖZBH 2, 1854, s. 338–342, 348–349 a 355–359; Beschaffenheit der Gesteine in der nächsten Umgebung von Luhačovic in Mähren, | ||
+ | in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien) 7, 1856, s. 377 | ||
+ | až 378; Die Wiederaufnahme des Bergbaues zu Kuttenberg, in: ÖZBH 9, | ||
+ | 1861, s. 179–180 a 185–187; Rechenschafts-Bericht über die Gebahrung | ||
+ | des k. k. mitgewerkschaftlichen Silber- und Bleibergbaues zu Přibram in den | ||
+ | Jahren 1867–1869, in: Verhandlungen der K. k. Geologischen Reichsanstalt, | ||
+ | 1870, s. 307–309. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Wurzbach 9, s. 35–40; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, Markrabství moravského a Vévodství | ||
+ | slezského od roku 1528 až do 1896, 1897, s. 69, 231–232; OSN 11, s. 302; | ||
+ | ÖBL 2, s. 321 (s další literaturou); NGS, s. 712; R. Kettner, Sto let od vydání | ||
+ | Foetterlovy geologické mapy Moravy a Slezska a zánik Wernerova geologického spolku v Brně, in: Čas. Min. Geol. 11, 1966, č. 1, s. 119–121; NDB 9, | ||
+ | 1972, s. 183–184; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území | ||
+ | České republiky do roku 1918, 1996, s. 23. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlašímský | ||
+ | |||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] |
Verze z 18. 3. 2023, 10:32
Otto Bernhard Gottlieb HINGENAU | |
Narození | 19.12.1818 |
---|---|
Místo narození | Terst |
Úmrtí | 22.5.1872 |
Místo úmrtí | Vídeň |
Povolání |
11- Geolog 61- Pedagog 63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 612-613 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73901 |
HINGENAU, Otto Bernhard Gottlieb (pseud. G. Neuhain), * 19. 12. 1818 Terst (Itálie), † 22. 5. 1872 Vídeň (Rakousko), právník, báňský odborník
Pocházel z rodiny rakouského úředníka Ferdinanda Gottlieba H. (1791–1824) a Franzisky, roz. von Sprinzensteinové. Maturoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, práva studoval ve Vídni a v Bonnu (1840 Dr. jur.), 1840–43 navštěvoval Báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Vstoupil do státní báňské služby, po praxi v Kutné Hoře a ve štýrském Leobenu pracoval od 1846 ve Dvorní komoře pro hornictví a mincovnictví (Hofkammer für Münz- und Bergwesen) ve Vídni. 1847 byl jmenován zástupcem báňského soudu v Brně, 1848 předsedou moravsko-slezského zastoupení báňského soudu, 1850 provizorním báňským hejtmanem pro Moravu a rakouské Slezsko, téhož roku mimořádným profesorem báňského práva na univerzitě ve Vídni. Zároveň obdržel titul dvorního rady. V revoluci 1848 působil jako publicista, byl sice zvolen do Frankfurtského parlamentu, ale zůstal v Brně. Od 1849 spolupracoval na novém báňském zákoně (v platnosti pro celou monarchii od 1854). Na univerzitě ve Vídni od 1855 přednášel národní hospodářství. 1858 byl krátce volontérem v Říšském geologickém ústavu (GRA) ve Vídni. 1844 se oženil s hraběnkou Walburgou, roz. Serényiovou; manželství zůstalo bezdětné. 1851 byl v Brně založen geologický spolek nesoucí jméno geologa A. G. Wernera (Werner Verein zur geognostischen Durchforschung von Mähren und Schlesien), který měl zajistit pro GRA geologické mapování Moravy a rakouského Slezska, a tehdy již ve Vídni žijící H. byl pověřen komunikací s GRA. 1852 H. vydal spis Uebersicht der geologischen Verhältnisse von Mähren und Schlesien s přehlednou mapou Moravy a rakouského Slezska 1 : 867 000. H. se 1856 podílel na založení akciové společnosti Wolfsegg – Traunthaler Kohlenwerks- und Eisenbahngesellschaft, která zahájila těžbu v hornorakouské hnědouhelné pánvi Hausruck. 1866 H. odešel do Příbrami, kde reorganizoval státní báňské ředitelství. Příbramský revír v 19. století produkoval téměř 90 % stříbra a olova v monarchii. Kariéru H. uzavřel jako rada na vídeňském Ministerstvu financí a referent pro hornictví a hutnictví. Posuzoval historické rudní revíry (kutnohorský, jihlavský, rudolfovský) a možnosti obnovení těžby.
Publikoval studie o báňském právu, geologii, průzkumu, těžbě a ekonomice rudních ložisek Jáchymov, Kraslice, Příbram, o ložisku sádrovce u Opavy a hnědého uhlí na jižní Moravě, o regionální geologii a stratigrafii jury až terciéru Západních Karpat na území Moravy a rakouského Slezska. Z paleontologie psal o nálezu zubu chobotnatce Dinotherium giganteum v neogénu u Kelčan (u Kyjova). Publikoval v časopisu Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen (ÖZBH), který 1853 sám založil a celý život redigoval. Uveřejnil na tři desítky prací s českou tematikou. Je také autorem sbírky romantických sonetů Die Macht der Frauen (1839) a povídky Der Bergmann z prostředí Banské Štiavnice (1844).
D: výběr: Beiträge zur staatswissenschaftlichen Behandlung der Montan-Industrie. 1. Bergwirtschaftslehre, 1849; Handbuch der Bergrechtskunde 1–2, Wien 1852–54; Arbeiten des Mährisch-schlesischen Werner-Vereins im ersten Halbjahre, in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt 2, 1851, s. 151–154; Ueber die Eisen-Production im südlichen und westlichen Mähren, in: ÖZBH 2, 1854, s. 338–342, 348–349 a 355–359; Beschaffenheit der Gesteine in der nächsten Umgebung von Luhačovic in Mähren, in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien) 7, 1856, s. 377 až 378; Die Wiederaufnahme des Bergbaues zu Kuttenberg, in: ÖZBH 9, 1861, s. 179–180 a 185–187; Rechenschafts-Bericht über die Gebahrung des k. k. mitgewerkschaftlichen Silber- und Bleibergbaues zu Přibram in den Jahren 1867–1869, in: Verhandlungen der K. k. Geologischen Reichsanstalt, 1870, s. 307–309.
L: Wurzbach 9, s. 35–40; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského od roku 1528 až do 1896, 1897, s. 69, 231–232; OSN 11, s. 302; ÖBL 2, s. 321 (s další literaturou); NGS, s. 712; R. Kettner, Sto let od vydání Foetterlovy geologické mapy Moravy a Slezska a zánik Wernerova geologického spolku v Brně, in: Čas. Min. Geol. 11, 1966, č. 1, s. 119–121; NDB 9, 1972, s. 183–184; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, s. 23.
Pavel Vlašímský