HINGENAU Otto Bernhard Gottlieb 19.12.1818-22.5.1872: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 3. 2023, 10:35

Otto Bernhard Gottlieb HINGENAU
Narození	19.12.1818
Místo narození	Terst
Úmrtí	22.5.1872
Místo úmrtí	Vídeň
Povolání	11- Geolog 61- Pedagog 63- Spisovatel 68- Redaktor nebo žurnalista
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 612-613
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=73901

HINGENAU, Otto Bernhard Gottlieb (pseud. G. Neuhain), * 19. 12. 1818 Terst (Itálie), † 22. 5. 1872 Vídeň (Rakousko), právník, báňský odborník

Pocházel z rodiny rakouského úředníka Ferdinanda Gottlieba H. (1791–1824) a Franzisky, roz. von Sprinzensteinové. Maturoval na gymnáziu ve Štýrském Hradci, práva studoval ve Vídni a v Bonnu (1840 Dr. jur.), 1840–43 navštěvoval Báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Vstoupil do státní báňské služby, po praxi v Kutné Hoře a ve štýrském Leobenu pracoval od 1846 ve Dvorní komoře pro hornictví a mincovnictví (Hofkammer für Münz- und Bergwesen) ve Vídni. 1847 byl jmenován zástupcem báňského soudu v Brně, 1848 předsedou moravsko-slezského zastoupení báňského soudu, 1850 provizorním báňským hejtmanem pro Moravu a rakouské Slezsko, téhož roku mimořádným profesorem báňského práva na univerzitě ve Vídni. Zároveň obdržel titul dvorního rady. V revoluci 1848 působil jako publicista, byl sice zvolen do Frankfurtského parlamentu, ale zůstal v Brně. Od 1849 spolupracoval na novém báňském zákoně (v platnosti pro celou monarchii od 1854). Na univerzitě ve Vídni od 1855 přednášel národní hospodářství. 1858 byl krátce volontérem v Říšském geologickém ústavu (GRA) ve Vídni. 1844 se oženil s hraběnkou Walburgou, roz. Serényiovou; manželství zůstalo bezdětné. 1851 byl v Brně založen geologický spolek nesoucí jméno geologa A. G. Wernera (Werner Verein zur geognostischen Durchforschung von Mähren und Schlesien), který měl zajistit pro GRA geologické mapování Moravy a rakouského Slezska, a tehdy již ve Vídni žijící H. byl pověřen komunikací s GRA. 1852 H. vydal spis Uebersicht der geologischen Verhältnisse von Mähren und Schlesien s přehlednou mapou Moravy a rakouského Slezska 1 : 867 000. H. se 1856 podílel na založení akciové společnosti Wolfsegg – Traunthaler Kohlenwerks- und Eisenbahngesellschaft, která zahájila těžbu v hornorakouské hnědouhelné pánvi Hausruck. 1866 H. odešel do Příbrami, kde reorganizoval státní báňské ředitelství. Příbramský revír v 19. století produkoval téměř 90 % stříbra a olova v monarchii. Kariéru H. uzavřel jako rada na vídeňském Ministerstvu financí a referent pro hornictví a hutnictví. Posuzoval historické rudní revíry (kutnohorský, jihlavský, rudolfovský) a možnosti obnovení těžby.

Publikoval studie o báňském právu, geologii, průzkumu, těžbě a ekonomice rudních ložisek Jáchymov, Kraslice, Příbram, o ložisku sádrovce u Opavy a hnědého uhlí na jižní Moravě, o regionální geologii a stratigrafii jury až terciéru Západních Karpat na území Moravy a rakouského Slezska. Z paleontologie psal o nálezu zubu chobotnatce Dinotherium giganteum v neogénu u Kelčan (u Kyjova). Publikoval v časopisu Oesterreichische Zeitschrift für Berg- und Hüttenwesen (ÖZBH), který 1853 sám založil a celý život redigoval. Uveřejnil na tři desítky prací s českou tematikou. Je také autorem sbírky romantických sonetů Die Macht der Frauen (1839) a povídky Der Bergmann z prostředí Banské Štiavnice (1844).

D: výběr: Beiträge zur staatswissenschaftlichen Behandlung der Montan-Industrie. 1. Bergwirtschaftslehre, 1849; Handbuch der Bergrechtskunde 1–2, Wien 1852–54; Arbeiten des Mährisch-schlesischen Werner-Vereins im ersten Halbjahre, in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt 2, 1851, s. 151–154; Ueber die Eisen-Production im südlichen und westlichen Mähren, in: ÖZBH 2, 1854, s. 338–342, 348–349 a 355–359; Beschaffenheit der Gesteine in der nächsten Umgebung von Luhačovic in Mähren, in: Jahrbuch der K. k. Geologischen Reichsanstalt (Wien) 7, 1856, s. 377 až 378; Die Wiederaufnahme des Bergbaues zu Kuttenberg, in: ÖZBH 9, 1861, s. 179–180 a 185–187; Rechenschafts-Bericht über die Gebahrung des k. k. mitgewerkschaftlichen Silber- und Bleibergbaues zu Přibram in den Jahren 1867–1869, in: Verhandlungen der K. k. Geologischen Reichsanstalt, 1870, s. 307–309.

L: Wurzbach 9, s. 35–40; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého, Markrabství moravského a Vévodství slezského od roku 1528 až do 1896, 1897, s. 69, 231–232; OSN 11, s. 302; ÖBL 2, s. 321 (s další literaturou); NGS, s. 712; R. Kettner, Sto let od vydání Foetterlovy geologické mapy Moravy a Slezska a zánik Wernerova geologického spolku v Brně, in: Čas. Min. Geol. 11, 1966, č. 1, s. 119–121; NDB 9, 1972, s. 183–184; J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, s. 23.

Pavel Vlašímský