HIPMAN Karel František 3.3.1867-14.7.1914: Porovnání verzí

Z Personal
(HIPMAN_Karel_František_3.3.1867-14.8.1914)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.3.1867
 
| datum narození = 3.3.1867
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 14.8.1914
+
| datum úmrtí = 14.7.1914
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel František HIPMAN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 614
 +
}}
 +
'''HIPMAN, Karel František''' ''(vl. jm. Hippmann), * 3. 3. 1867 Praha, † 14. 7. 1914 Praha, vydavatel, fotograf, publicista''
 +
 
 +
Syn tiskaře původem ze Slaného Josefa H. (1827–1903) a Josefy, roz. Fritschkové. Otec založil 1895 Dělnickou tiskárnu,
 +
později přejmenovanou na Grafia. H. absolvoval nižší gymnázium v rodišti a dvouletou obchodní školu, nastoupil jako
 +
písař, později pracoval v brněnské továrně na laky. V polovině devadesátých let 19. století měl v Praze dva železářské obchody, které 1895 prodal, aby z jejich výnosu mohl vydávat vlastní zpravodajské periodikum. Od 1897 žil nějaký čas ve
 +
Švýcarsku, odkud přispíval do ''Národních listů'', články signoval
 +
Charles Hipman. Od 1904 vydával první český fotograficko-reportážní čtrnáctideník ''Český svět'', od 1905 týdeník, jehož
 +
byl jediným nakladatelem i  redaktorem. Periodikum dosáhlo výjimečného nákladu sedm tisíc výtisků. Časopis vynikal
 +
mimořádnou grafickou úrovní, převažoval fotografický obrazový materiál s  minimem doplňujícího textu. Sám si kreslil
 +
i  záhlaví. Po 1904 v  něm publikoval množství anonymních
 +
textů, uveřejňoval vlastní snímky, někdy signované a soustředěné především na všední každodennost. Stal se tak jedním
 +
z předchůdců reportážních fotografů. V důsledku onemocnění
 +
1913 připravil poslední číslo, ve vydávání pokračoval karlínský nakladatel Emil Šolc. H. se prosadil také jako propagátor
 +
česko-francouzských styků. Napsal reportážní knihu Na příč
 +
Švýcarskem (1899) a  sestavil propagační sborníky ''La nation Tchèque – sa mission et son rôle en Europe'' 1–2 (1895–1896),
 +
''Prague et les Tchèques'' (Ženeva 1897), ''Les Tchèques au XIXème siècle'' 1–3 (1900–1902), ''Za českou slávou. Pouť Evropou po stopách české minulosti'' (1904). H. zemřel v ústavu pro choromyslné v Kateřinkách, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
 +
 
 +
V  manželství s  Aloisií Koudelkovou, které uzavřel 1900, se
 +
narodily tři děti. Dcera '''Ludmila''' (Milka), provd. '''Paděrová'''
 +
(* 5. 4. 1903, † 27. 12. 1989), navázala na otcovo dílo, vydala
 +
francouzsky několik propagačních publikací o životě v ČSR
 +
a o českém sklářství a napsala knihu ''Opilé chvíle'' (1927). Syn
 +
'''Vladimír H.''' (1908–1976) byl architekt, spisovatel a fotograf
 +
věnující se průmyslové tematice.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 570–571; OSND 2/2, s. 1127; nekrolog, in: Český svět
 +
24.  7. 1914; Vzpomínka na zasloužilého pěstitele styků česko-francouzských, in: Pestrý týden  8. 10. 1933, s. 3; http://www.scheufler.cz/cs-CZ/
 +
fotohistorie/fotografove,h,hippmann-hipmann-hipman-karel-frantisek,98
 +
(stav k  30.  3.  2020); cs.wikipedia.org (s  citací pramenů a  další literaturou,
 +
stav k 30. 3. 2020); https://cs.isabart.org/person/88616 (jako Hippman, stav
 +
k  30.  3. 2020). Milka Paděrová-Hipmanová: H. Turková, Paní redaktorka
 +
M. P.-H., in: Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu 45 (16), 2015,
 +
č. 2, s. 32–38; Vladimír H.: M. Kubištová, Fascinován průmyslem: fotografické práce V. H. ze třicátých až padesátých let 20. století, in: Umění 60,
 +
2012, č. 5, s. 384–400; M. Mlčoch, V. H. „Práce je živá“, 2000 (bakalářská
 +
diplomová práce, FAMU, Praha); https://cs.isabart.org/person/38359 (stav k 30. 3. 2020).
 +
 
 +
'''P:''' AHMP, Sbírka matrik, SM O16, 1899–1903, fol. 197; VIN N 10, N
 +
1093–1905 Vinohrady, fol. 281; LA PNP, Praha, osobní fond.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/42411621-d854-4e33-b5e6-16dce569e292 Bibliografie dějin Českých zemí]   
 +
 
 +
Martin Kučera, Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
Řádka 16: Řádka 59:
  
 
[[Kategorie:1867]]
 
[[Kategorie:1867]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 18. 3. 2023, 11:54

Karel František HIPMAN
Narození 3.3.1867
Místo narození Praha
Úmrtí 14.7.1914
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 614
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53561

HIPMAN, Karel František (vl. jm. Hippmann), * 3. 3. 1867 Praha, † 14. 7. 1914 Praha, vydavatel, fotograf, publicista

Syn tiskaře původem ze Slaného Josefa H. (1827–1903) a Josefy, roz. Fritschkové. Otec založil 1895 Dělnickou tiskárnu, později přejmenovanou na Grafia. H. absolvoval nižší gymnázium v rodišti a dvouletou obchodní školu, nastoupil jako písař, později pracoval v brněnské továrně na laky. V polovině devadesátých let 19. století měl v Praze dva železářské obchody, které 1895 prodal, aby z jejich výnosu mohl vydávat vlastní zpravodajské periodikum. Od 1897 žil nějaký čas ve Švýcarsku, odkud přispíval do Národních listů, články signoval Charles Hipman. Od 1904 vydával první český fotograficko-reportážní čtrnáctideník Český svět, od 1905 týdeník, jehož byl jediným nakladatelem i redaktorem. Periodikum dosáhlo výjimečného nákladu sedm tisíc výtisků. Časopis vynikal mimořádnou grafickou úrovní, převažoval fotografický obrazový materiál s minimem doplňujícího textu. Sám si kreslil i záhlaví. Po 1904 v něm publikoval množství anonymních textů, uveřejňoval vlastní snímky, někdy signované a soustředěné především na všední každodennost. Stal se tak jedním z předchůdců reportážních fotografů. V důsledku onemocnění 1913 připravil poslední číslo, ve vydávání pokračoval karlínský nakladatel Emil Šolc. H. se prosadil také jako propagátor česko-francouzských styků. Napsal reportážní knihu Na příč Švýcarskem (1899) a sestavil propagační sborníky La nation Tchèque – sa mission et son rôle en Europe 1–2 (1895–1896), Prague et les Tchèques (Ženeva 1897), Les Tchèques au XIXème siècle 1–3 (1900–1902), Za českou slávou. Pouť Evropou po stopách české minulosti (1904). H. zemřel v ústavu pro choromyslné v Kateřinkách, pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

V manželství s Aloisií Koudelkovou, které uzavřel 1900, se narodily tři děti. Dcera Ludmila (Milka), provd. Paděrová (* 5. 4. 1903, † 27. 12. 1989), navázala na otcovo dílo, vydala francouzsky několik propagačních publikací o životě v ČSR a o českém sklářství a napsala knihu Opilé chvíle (1927). Syn Vladimír H. (1908–1976) byl architekt, spisovatel a fotograf věnující se průmyslové tematice.

L: OSN 28, s. 570–571; OSND 2/2, s. 1127; nekrolog, in: Český svět 24. 7. 1914; Vzpomínka na zasloužilého pěstitele styků česko-francouzských, in: Pestrý týden 8. 10. 1933, s. 3; http://www.scheufler.cz/cs-CZ/ fotohistorie/fotografove,h,hippmann-hipmann-hipman-karel-frantisek,98 (stav k 30. 3. 2020); cs.wikipedia.org (s citací pramenů a další literaturou, stav k 30. 3. 2020); https://cs.isabart.org/person/88616 (jako Hippman, stav k 30. 3. 2020). Milka Paděrová-Hipmanová: H. Turková, Paní redaktorka M. P.-H., in: Za starou Prahu. Věstník Klubu Za starou Prahu 45 (16), 2015, č. 2, s. 32–38; Vladimír H.: M. Kubištová, Fascinován průmyslem: fotografické práce V. H. ze třicátých až padesátých let 20. století, in: Umění 60, 2012, č. 5, s. 384–400; M. Mlčoch, V. H. „Práce je živá“, 2000 (bakalářská diplomová práce, FAMU, Praha); https://cs.isabart.org/person/38359 (stav k 30. 3. 2020).

P: AHMP, Sbírka matrik, SM O16, 1899–1903, fol. 197; VIN N 10, N 1093–1905 Vinohrady, fol. 281; LA PNP, Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera, Marie Makariusová