Biografický slovník
HIRŠL Karel 27.12.1922-2.5.1945: Porovnání verzí
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
| místo úmrtí = Terezín | | místo úmrtí = Terezín | ||
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 625-626 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HIRŠL, Karel''', ''* 27. 12. 1922 Praha, † 2. 5. 1945 Terezín, účastník 2. odboje'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny úředníka v pojišťovně s evangelickou konfesijní tradicí; bratr ekonoma Miroslava H. (1929–2008). | ||
| + | 1941 maturoval na Vančurově reálném gymnáziu v Praze-Smíchově, 1941–42 absolvoval jednoroční abiturientský kurz | ||
| + | na obchodní akademii v Resslově ulici. 1942–44 byl zaměstnán v nákupním oddělení Prag-filmu. V době studií redigoval | ||
| + | školní studentský časopis, psal básně a zajímal se o politiku. | ||
| + | Věnoval se též sportovním aktivitám v rámci YMCA a ve druhé polovině třicátých let se pravidelně účastnil jejích letních | ||
| + | táborů. Zároveň byl činný ve sdružení mládeže při smíchovském sboru Českobratrské církve evangelické na Santošce a na | ||
| + | počátku německé okupace se podílel na jeho národně obranném a skrytě protinacistickém úsilí. Se svými spolužáky Jiřím | ||
| + | Staňkem a Václavem Dobiášem se od 1940 snažil zapojit do | ||
| + | domácího odboje, nejprve v evangelické mládeži. Navázal | ||
| + | spolupráci s pražským německým antinacistickým literátem, | ||
| + | překladatelem a editorem Vincym Schwarzem. Spolupráce | ||
| + | skončila v červnu 1942 Schwarzovým zatčením a popravou za | ||
| + | heydrichiády. H. 1943 kolem sebe soustředil ilegální skupinu mladých intelektuálů z evangelické mládeže, která hledala | ||
| + | svou ideovou orientaci. Postupně dospěla od křesťanského humanismu k neortodoxnímu komunismu. Pokusila se navázat | ||
| + | kontakty s komunistickým odbojem; jeho představitel Rudolf | ||
| + | Vetiška k ní zaujal rezervované stanovisko a doporučil jí, aby | ||
| + | působila samostatně. Mládež koncem 1943 založila odbojovou organizaci Předvoj, jež se deklarovala jako komunistická, | ||
| + | ale stála mimo struktury ilegální KSČ a nebyla řízena moskevským ústředím KSČ. V březnu 1944 začala organizace | ||
| + | vydávat ilegální časopis ''Předvoj''. Rozrostla se na téměř tisíc | ||
| + | členů a vedle Prahy působila i v regionech (Benešov, Strakonice, Brno). H. se stal jejím neformálním vůdcem a ideologem, | ||
| + | redaktorem a autorem textů ilegálního časopisu a dalších tiskovin. Na podzim 1944 odhalilo organizaci gestapo a začalo | ||
| + | zatýkat její členy. H. byl 22. 10. 1944 zatčen v Praze s několika členy vedení, uvězněn na Pankráci a podroben tvrdým | ||
| + | výslechům v Petschkově paláci. V lednu 1945 byl převezen do | ||
| + | Malé pevnosti v Terezíně; svůj zdejší pobyt reflektoval v tajně napsaných básních. Při výsleších nevypověděl nic podstatného, gestapo se proto domnívalo, že odhalilo jen okrajovou | ||
| + | buňku odboje a zatklo řadové odbojáře. Po zatčení představitelů ilegální KSČ v Praze počátkem března 1945 však zjistilo, že má v rukou vedoucího významné odbojové organizace | ||
| + | a jeho nejbližší spolupracovníky, a na konci války rozhodlo | ||
| + | o jejich fyzické likvidaci v terezínské Malé pevnosti. H. odbojová činnost byla po válce oceněna in memoriam Československým válečným křížem 1939 a dalšími vyznamenáními, | ||
| + | v následujících letech však zůstala ve stínu oficiálního komunistického odboje a fučíkovského kultu. Ve druhé polovině | ||
| + | šedesátých let se k historii Předvoje a H. činnosti vrátila česká | ||
| + | marxistická historiografie a publicistika, neboť svým odkazem nedogmatického, intelektuálního a s domácí tradicí spjatého | ||
| + | komunismu souzněly s dobovými reformními a demokratizačními trendy. 2018 byl vydán výbor z H. korespondence | ||
| + | s totálně nasazenými přáteli, pozoruhodná ideovým úvahami | ||
| + | i analýzami protektorátní reality a postojů různých skupin tehdejší české společnosti. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MČE 2, s. 777; V. Mencl – O. Sládek, Dny odvahy. Z historie revoluční | ||
| + | skupiny Předvoj, 1966; A. Wagnerová – V. Janovic, Neohlížej se, zkameníš, | ||
| + | 1968; Předvoj 1943–1945. Sborník příspěvků ke konferenci Sdružení domácího odboje a partyzánů, 2005; Zůstat plamenem neohnutým. Dopisy K. H. | ||
| + | přátelům totálně nasazeným v říši 1942–1944, A. Wagnerová – T. Prusina | ||
| + | (eds.), 2018. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/47117e45-af1c-4a08-8efa-86b365202edd Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Josef Tomeš | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 15:24
| Karel HIRŠL | |
 | |
| Narození | 27.12.1922 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 2.5.1945 |
| Místo úmrtí | Terezín |
| Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 625-626 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48678 |
HIRŠL, Karel, * 27. 12. 1922 Praha, † 2. 5. 1945 Terezín, účastník 2. odboje
Pocházel z rodiny úředníka v pojišťovně s evangelickou konfesijní tradicí; bratr ekonoma Miroslava H. (1929–2008). 1941 maturoval na Vančurově reálném gymnáziu v Praze-Smíchově, 1941–42 absolvoval jednoroční abiturientský kurz na obchodní akademii v Resslově ulici. 1942–44 byl zaměstnán v nákupním oddělení Prag-filmu. V době studií redigoval školní studentský časopis, psal básně a zajímal se o politiku. Věnoval se též sportovním aktivitám v rámci YMCA a ve druhé polovině třicátých let se pravidelně účastnil jejích letních táborů. Zároveň byl činný ve sdružení mládeže při smíchovském sboru Českobratrské církve evangelické na Santošce a na počátku německé okupace se podílel na jeho národně obranném a skrytě protinacistickém úsilí. Se svými spolužáky Jiřím Staňkem a Václavem Dobiášem se od 1940 snažil zapojit do domácího odboje, nejprve v evangelické mládeži. Navázal spolupráci s pražským německým antinacistickým literátem, překladatelem a editorem Vincym Schwarzem. Spolupráce skončila v červnu 1942 Schwarzovým zatčením a popravou za heydrichiády. H. 1943 kolem sebe soustředil ilegální skupinu mladých intelektuálů z evangelické mládeže, která hledala svou ideovou orientaci. Postupně dospěla od křesťanského humanismu k neortodoxnímu komunismu. Pokusila se navázat kontakty s komunistickým odbojem; jeho představitel Rudolf Vetiška k ní zaujal rezervované stanovisko a doporučil jí, aby působila samostatně. Mládež koncem 1943 založila odbojovou organizaci Předvoj, jež se deklarovala jako komunistická, ale stála mimo struktury ilegální KSČ a nebyla řízena moskevským ústředím KSČ. V březnu 1944 začala organizace vydávat ilegální časopis Předvoj. Rozrostla se na téměř tisíc členů a vedle Prahy působila i v regionech (Benešov, Strakonice, Brno). H. se stal jejím neformálním vůdcem a ideologem, redaktorem a autorem textů ilegálního časopisu a dalších tiskovin. Na podzim 1944 odhalilo organizaci gestapo a začalo zatýkat její členy. H. byl 22. 10. 1944 zatčen v Praze s několika členy vedení, uvězněn na Pankráci a podroben tvrdým výslechům v Petschkově paláci. V lednu 1945 byl převezen do Malé pevnosti v Terezíně; svůj zdejší pobyt reflektoval v tajně napsaných básních. Při výsleších nevypověděl nic podstatného, gestapo se proto domnívalo, že odhalilo jen okrajovou buňku odboje a zatklo řadové odbojáře. Po zatčení představitelů ilegální KSČ v Praze počátkem března 1945 však zjistilo, že má v rukou vedoucího významné odbojové organizace a jeho nejbližší spolupracovníky, a na konci války rozhodlo o jejich fyzické likvidaci v terezínské Malé pevnosti. H. odbojová činnost byla po válce oceněna in memoriam Československým válečným křížem 1939 a dalšími vyznamenáními, v následujících letech však zůstala ve stínu oficiálního komunistického odboje a fučíkovského kultu. Ve druhé polovině šedesátých let se k historii Předvoje a H. činnosti vrátila česká marxistická historiografie a publicistika, neboť svým odkazem nedogmatického, intelektuálního a s domácí tradicí spjatého komunismu souzněly s dobovými reformními a demokratizačními trendy. 2018 byl vydán výbor z H. korespondence s totálně nasazenými přáteli, pozoruhodná ideovým úvahami i analýzami protektorátní reality a postojů různých skupin tehdejší české společnosti.
L: MČE 2, s. 777; V. Mencl – O. Sládek, Dny odvahy. Z historie revoluční skupiny Předvoj, 1966; A. Wagnerová – V. Janovic, Neohlížej se, zkameníš, 1968; Předvoj 1943–1945. Sborník příspěvků ke konferenci Sdružení domácího odboje a partyzánů, 2005; Zůstat plamenem neohnutým. Dopisy K. H. přátelům totálně nasazeným v říši 1942–1944, A. Wagnerová – T. Prusina (eds.), 2018.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Josef Tomeš
