HIRNLE František Antonín ?1697-?1758: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = František Antonín HIRNLE | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = |…“)
 
m (Holoubková přesunul stránku HIRNLE František Antonín 1697-1758 na HIRNLE František Antonín ?1697-?1758 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
 
| datum narození = 1697
 
| datum narození = 1697
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 1758
 
| datum úmrtí = 1758
 
| místo úmrtí = Olomouc
 
| místo úmrtí = Olomouc
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 616-617
 
}}
 
}}
 +
'''HIRNLE, František Antonín''' ''(též Franciscus Antonius, Frantz Anton), * 1697 Praha, † 1758 Olomouc, tiskař''
 +
 +
Řemeslu se H. vyučil v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu, odkud jako tovaryš přišel kolem 1720 do Olomouce
 +
a začal pracovat v městské tiskárně. 1732 se stal faktorem a téhož roku tiskárnu od města na dluh odkoupil. Samostatně
 +
ji provozoval dalších dvacet šest let. Od 1733 se v impresích
 +
objevuje Typis…, případně Literis… či Charactere Francisci
 +
Antonii H. Po získání privilegia na tisk kalendářů a evangelií
 +
1749 ještě impresum doplnily údaje privilegiati Typographi.
 +
Po H. smrti 1758 zdědila tiskárnu dcera Antonie, vdaná za
 +
tovaryše a posléze faktora Josefa Antonína Škarnicla. Tisky
 +
byly v té době opatřovány impresem typis haeredum Hirnleanorum. O několik let později se Škarniclům naskytla možnost založit tiskárnu ve Skalici a olomouckou dílnu odkoupila H. vdova Josefa Terezie, která ji vedla s pomocí faktorů až do
 +
smrti 1798. Tisky uváděla s impresem Typis Josephae Hirnlianae, případně doplněné o Viduae.
 +
 +
Městskou tiskárnu stojící na Mořickém náměstí (dnes ulice
 +
8. května, č. p. 498) H. převzal i s typografickým materiálem.
 +
Obměnil jej až 1754, kdy pořídil hebrejské a řecké písmo,
 +
nové iniciály a viněty. Tiskárna podle všeho tiskla na dvou lisech, H. zaměstnával dva tiskaře, dva sazeče a jednoho či dva
 +
učně. Získával zakázky od univerzity i z církevních kruhů. Za
 +
dobu svého působení vytiskl tři sta padesát pět titulů, z toho
 +
dvě stě dvacet čtyři latinských, devadesát čtyři českých, třicet
 +
šest německých a jeden italský. Drtivou většinu latinské a německé produkce představovaly tisky nábožensky výchovné.
 +
V českých tiscích převládaly kramářské písně a knížky lidového čtení. Ze světské literatury je asi nejznámějším počinem časopis ''Monatliche Auszüge Alt und neuer Gelehrten Sachen'' první učené společnosti ve střední Evropě – Societas incognitorum
 +
eruditorum in terris Austriacis, jehož prvních čtrnáct sešitů
 +
H. vytiskl.
 +
 +
Vdova Josefa Terezie Hirnleová'''Tučný text''' (1714–1798) vedla tiskárnu postupně s pomocí tří faktorů třicet osm let a vytiskla
 +
podobný počet titulů jako její manžel. Literatura eviduje bez kramářských písní sto devadesát sedm tisků německých, šedesát sedm českých, čtyřicet sedm latinských a dva italské. Své
 +
spisy u ní vydával např. olomoucký osvícenec Josef Vratislav
 +
Monse. Jako první na Moravě tiskla synopse divadelních her,
 +
konkrétně Carla Goldoniho.
 +
 +
'''L:''' K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do
 +
roku 1860, 1966, s. 117; D. L. Paisley, Deutsche Buchdrucker, Buchhändler
 +
und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26,
 +
Wiesbaden 1988, s. 111; Voit, s. 356–357; L. Hosák, Knihtiskařské závody
 +
v Olomouckém kraji 1621–1940, in: Dar přátelství, 1955, s. 63–68; Z. Vorlová,
 +
Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718–1758 (městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla), in: Knihovna.
 +
Vědecko-teoretický sborník, 1962, s. 79–135; K. Beránek, Tiskařská privilegia
 +
České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská
 +
knihovna 12–13, 1977–1978, s. 69–104; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů
 +
Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 127–142; M. Myšák, Olomoucký měšťan
 +
a tiskař F. A. H., in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780, 1.
 +
Proměny ambicí jednoho města, M. Elbel – O. Jakubec (eds.), 2010, s. 85 až
 +
90; V. Pumprla, Knihtisk a knižní kultura baroka v Olomouci, in: tamtéž, 2.
 +
Katalog, 2010, s. 437–444; knihopis.cz (stav k 19. 1. 2021).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/a12b7d41-4d85-427e-9b1e-f970ec347a16 Bibliografie dějin Českých zemí]   
 +
 +
Rostislav Krušinský
 +
 +
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 18. 3. 2023, 12:25

František Antonín HIRNLE
Narození 1697
Místo narození Praha
Úmrtí 1758
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 616-617
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=140691

HIRNLE, František Antonín (též Franciscus Antonius, Frantz Anton), * 1697 Praha, † 1758 Olomouc, tiskař

Řemeslu se H. vyučil v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu, odkud jako tovaryš přišel kolem 1720 do Olomouce a začal pracovat v městské tiskárně. 1732 se stal faktorem a téhož roku tiskárnu od města na dluh odkoupil. Samostatně ji provozoval dalších dvacet šest let. Od 1733 se v impresích objevuje Typis…, případně Literis… či Charactere Francisci Antonii H. Po získání privilegia na tisk kalendářů a evangelií 1749 ještě impresum doplnily údaje privilegiati Typographi. Po H. smrti 1758 zdědila tiskárnu dcera Antonie, vdaná za tovaryše a posléze faktora Josefa Antonína Škarnicla. Tisky byly v té době opatřovány impresem typis haeredum Hirnleanorum. O několik let později se Škarniclům naskytla možnost založit tiskárnu ve Skalici a olomouckou dílnu odkoupila H. vdova Josefa Terezie, která ji vedla s pomocí faktorů až do smrti 1798. Tisky uváděla s impresem Typis Josephae Hirnlianae, případně doplněné o Viduae.

Městskou tiskárnu stojící na Mořickém náměstí (dnes ulice 8. května, č. p. 498) H. převzal i s typografickým materiálem. Obměnil jej až 1754, kdy pořídil hebrejské a řecké písmo, nové iniciály a viněty. Tiskárna podle všeho tiskla na dvou lisech, H. zaměstnával dva tiskaře, dva sazeče a jednoho či dva učně. Získával zakázky od univerzity i z církevních kruhů. Za dobu svého působení vytiskl tři sta padesát pět titulů, z toho dvě stě dvacet čtyři latinských, devadesát čtyři českých, třicet šest německých a jeden italský. Drtivou většinu latinské a německé produkce představovaly tisky nábožensky výchovné. V českých tiscích převládaly kramářské písně a knížky lidového čtení. Ze světské literatury je asi nejznámějším počinem časopis Monatliche Auszüge Alt und neuer Gelehrten Sachen první učené společnosti ve střední Evropě – Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis, jehož prvních čtrnáct sešitů H. vytiskl.

Vdova Josefa Terezie HirnleováTučný text (1714–1798) vedla tiskárnu postupně s pomocí tří faktorů třicet osm let a vytiskla podobný počet titulů jako její manžel. Literatura eviduje bez kramářských písní sto devadesát sedm tisků německých, šedesát sedm českých, čtyřicet sedm latinských a dva italské. Své spisy u ní vydával např. olomoucký osvícenec Josef Vratislav Monse. Jako první na Moravě tiskla synopse divadelních her, konkrétně Carla Goldoniho.

L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, 1966, s. 117; D. L. Paisley, Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26, Wiesbaden 1988, s. 111; Voit, s. 356–357; L. Hosák, Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621–1940, in: Dar přátelství, 1955, s. 63–68; Z. Vorlová, Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718–1758 (městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla), in: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník, 1962, s. 79–135; K. Beránek, Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–1978, s. 69–104; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 127–142; M. Myšák, Olomoucký měšťan a tiskař F. A. H., in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780, 1. Proměny ambicí jednoho města, M. Elbel – O. Jakubec (eds.), 2010, s. 85 až 90; V. Pumprla, Knihtisk a knižní kultura baroka v Olomouci, in: tamtéž, 2. Katalog, 2010, s. 437–444; knihopis.cz (stav k 19. 1. 2021).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Rostislav Krušinský