HIRNLE František Antonín ?1697-?1758: Porovnání verzí

Aktuální verze z 18. 3. 2023, 12:25

František Antonín HIRNLE
Narození	1697
Místo narození	Praha
Úmrtí	1758
Místo úmrtí	Olomouc
Povolání	67- Nakladatel nebo vydavatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 616-617
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=140691

HIRNLE, František Antonín (též Franciscus Antonius, Frantz Anton), * 1697 Praha, † 1758 Olomouc, tiskař

Řemeslu se H. vyučil v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu, odkud jako tovaryš přišel kolem 1720 do Olomouce a začal pracovat v městské tiskárně. 1732 se stal faktorem a téhož roku tiskárnu od města na dluh odkoupil. Samostatně ji provozoval dalších dvacet šest let. Od 1733 se v impresích objevuje Typis…, případně Literis… či Charactere Francisci Antonii H. Po získání privilegia na tisk kalendářů a evangelií 1749 ještě impresum doplnily údaje privilegiati Typographi. Po H. smrti 1758 zdědila tiskárnu dcera Antonie, vdaná za tovaryše a posléze faktora Josefa Antonína Škarnicla. Tisky byly v té době opatřovány impresem typis haeredum Hirnleanorum. O několik let později se Škarniclům naskytla možnost založit tiskárnu ve Skalici a olomouckou dílnu odkoupila H. vdova Josefa Terezie, která ji vedla s pomocí faktorů až do smrti 1798. Tisky uváděla s impresem Typis Josephae Hirnlianae, případně doplněné o Viduae.

Městskou tiskárnu stojící na Mořickém náměstí (dnes ulice 8. května, č. p. 498) H. převzal i s typografickým materiálem. Obměnil jej až 1754, kdy pořídil hebrejské a řecké písmo, nové iniciály a viněty. Tiskárna podle všeho tiskla na dvou lisech, H. zaměstnával dva tiskaře, dva sazeče a jednoho či dva učně. Získával zakázky od univerzity i z církevních kruhů. Za dobu svého působení vytiskl tři sta padesát pět titulů, z toho dvě stě dvacet čtyři latinských, devadesát čtyři českých, třicet šest německých a jeden italský. Drtivou většinu latinské a německé produkce představovaly tisky nábožensky výchovné. V českých tiscích převládaly kramářské písně a knížky lidového čtení. Ze světské literatury je asi nejznámějším počinem časopis Monatliche Auszüge Alt und neuer Gelehrten Sachen první učené společnosti ve střední Evropě – Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis, jehož prvních čtrnáct sešitů H. vytiskl.

Vdova Josefa Terezie HirnleováTučný text (1714–1798) vedla tiskárnu postupně s pomocí tří faktorů třicet osm let a vytiskla podobný počet titulů jako její manžel. Literatura eviduje bez kramářských písní sto devadesát sedm tisků německých, šedesát sedm českých, čtyřicet sedm latinských a dva italské. Své spisy u ní vydával např. olomoucký osvícenec Josef Vratislav Monse. Jako první na Moravě tiskla synopse divadelních her, konkrétně Carla Goldoniho.

L: K. Chyba, Slovník knihtiskařů v Československu od nejstarších dob do roku 1860, 1966, s. 117; D. L. Paisley, Deutsche Buchdrucker, Buchhändler und Verleger 1701–1750. Beiträge zum Buch- und Bibliothekswesen 26, Wiesbaden 1988, s. 111; Voit, s. 356–357; L. Hosák, Knihtiskařské závody v Olomouckém kraji 1621–1940, in: Dar přátelství, 1955, s. 63–68; Z. Vorlová, Příspěvek k dějinám olomouckého knihtisku v letech 1718–1758 (městská tiskárna v Olomouci a činnost tiskaře Františka Antonína Hirnla), in: Knihovna. Vědecko-teoretický sborník, 1962, s. 79–135; K. Beránek, Tiskařská privilegia České dvorské kanceláře v Státním ústředním archivu v Praze, in: Strahovská knihovna 12–13, 1977–1978, s. 69–104; A. Hynková, Pětisté výročí knihtisku v Olomouci, in: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, 1999, s. 127–142; M. Myšák, Olomoucký měšťan a tiskař F. A. H., in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780, 1. Proměny ambicí jednoho města, M. Elbel – O. Jakubec (eds.), 2010, s. 85 až 90; V. Pumprla, Knihtisk a knižní kultura baroka v Olomouci, in: tamtéž, 2. Katalog, 2010, s. 437–444; knihopis.cz (stav k 19. 1. 2021).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Rostislav Krušinský