Biografický slovník
HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703: Porovnání verzí
(HIRSCHMENTZEL_Kristian_Gottfried_7.1.1638-26.2.1703) |
m (Holoubková přesunul stránku HIRSCHMENTZEL Kristian Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 na HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 bez založení přesměrování) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Kristián Gottfried HIRSCHMENTZEL |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.1.1638 | | datum narození = 7.1.1638 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Frýdek (dnes Frýdek-Místek) |
| datum úmrtí = 26.2.1703 | | datum úmrtí = 26.2.1703 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Velehrad |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />49- Náboženský nebo církevní činitel<br />77- Hudební skladatel |
| − | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| − | 77- Hudební skladatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622-623 |
| + | }} | ||
| + | '''HIRSCHMENTZEL, Kristián Gottfried''' ''(též HIRŠMENCL, Christianus Godefridus, Bohumír), * 7. 1. 1638 Frýdek (dnes Frýdek-Místek), † 26. 2. 1703 Velehrad, kněz, historik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z početné rodiny vrchnostenského úředníka původem | ||
| + | z Lehnicka. Studoval jezuitská gymnázia ve Vratislavi a v Brně. | ||
| + | 1656 vstoupil do cisterciáckého řádu, o dva roky později složil sliby ve velehradském klášteře. Vystudoval filozofii a v Praze | ||
| + | 1666–68 teologii. 1670 přijal v Olomouci kněžské svěcení. | ||
| + | 1671 se stal duchovním správcem v Boršicích (u Uherského | ||
| + | Hradiště), 1674–92 působil jako administrátor v Bolaticích na | ||
| + | Hlučínsku, kde 1688 založil růžencové bratrstvo. 1675 zprostředkoval pro klášter koupi panství Velká Polom. Závěr života | ||
| + | strávil na Velehradě, kde se věnoval literární činnosti a působil | ||
| + | jako spirituál a senior. Jeho poměrně rozsáhlé dílo se zabývalo | ||
| + | historií, teologií a filozofií. Věnoval se také hudbě; sám komponoval, nebo opisoval starší skladby. Tiskem vyšel H. spis | ||
| + | ''Vita SS. Cyrilli et Methudii'' (1667) a postní kázání ''Rex dolorum sive oratione de passione I. N. R. I.'' (1667). Svá četná díla psal | ||
| + | latinsky, německy a česky (''Píseň nová o sv. Crhu a Strachotovi''), | ||
| + | dnes je však identifikace jejich rukopisů obtížná. Historiografické práce se zaměřovaly na rané dějiny Moravy, zejména | ||
| + | její christianizaci a historii Velehradu (např. ''Wellehrad vetus et novum, Historia quadripartita''). H. se zajímal též o minulost | ||
| + | Slovanů a slovanské jazyky (např. I''llyricum sacrum sive coelites Illyrici ex variis linguae Slavonicae gentibus''), dějiny Polska | ||
| + | a Uher. Využíval historiografické spisy B. Balbína, J. J. Středovského či T. Pešiny z Čechorodu. Shromáždil řadu cenných | ||
| + | dokumentů k dějinám Velehradu. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 2/1, s. 182–183 (se soupisem literatury); A. Neumann, P. K. H., cisterciák velehradský, zapomínaný ctitel cyrilometodějský, in: Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie 33, 1946, s. 55–56; | ||
| + | N. Pavelčíková, K. G. H. – výrazná postava literárního baroka, in: Malovaný | ||
| + | kraj 31, 1995, č. 3, s. 9; J. Dupalová, K. G. H. (1638–1703). Osudy a dílo | ||
| + | barokního literáta, 2005 (magisterská diplomová práce, PaedF UK, Praha); K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et. al., Historiam scribere, 2018, | ||
| + | s. 349–350. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/20c99291-a4e5-407e-9301-9971ec11a4a8 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Kateřina Bobková-Valentová | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 47: | ||
[[Kategorie:1638]] | [[Kategorie:1638]] | ||
| + | [[Kategorie:Frýdek]] | ||
[[Kategorie:1703]] | [[Kategorie:1703]] | ||
| + | [[Kategorie:Velehrad]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2023, 14:54
| Kristián Gottfried HIRSCHMENTZEL | |
 | |
| Narození | 7.1.1638 |
|---|---|
| Místo narození | Frýdek (dnes Frýdek-Místek) |
| Úmrtí | 26.2.1703 |
| Místo úmrtí | Velehrad |
| Povolání |
63- Spisovatel 49- Náboženský nebo církevní činitel 77- Hudební skladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622-623 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53374 |
HIRSCHMENTZEL, Kristián Gottfried (též HIRŠMENCL, Christianus Godefridus, Bohumír), * 7. 1. 1638 Frýdek (dnes Frýdek-Místek), † 26. 2. 1703 Velehrad, kněz, historik
Pocházel z početné rodiny vrchnostenského úředníka původem z Lehnicka. Studoval jezuitská gymnázia ve Vratislavi a v Brně. 1656 vstoupil do cisterciáckého řádu, o dva roky později složil sliby ve velehradském klášteře. Vystudoval filozofii a v Praze 1666–68 teologii. 1670 přijal v Olomouci kněžské svěcení. 1671 se stal duchovním správcem v Boršicích (u Uherského Hradiště), 1674–92 působil jako administrátor v Bolaticích na Hlučínsku, kde 1688 založil růžencové bratrstvo. 1675 zprostředkoval pro klášter koupi panství Velká Polom. Závěr života strávil na Velehradě, kde se věnoval literární činnosti a působil jako spirituál a senior. Jeho poměrně rozsáhlé dílo se zabývalo historií, teologií a filozofií. Věnoval se také hudbě; sám komponoval, nebo opisoval starší skladby. Tiskem vyšel H. spis Vita SS. Cyrilli et Methudii (1667) a postní kázání Rex dolorum sive oratione de passione I. N. R. I. (1667). Svá četná díla psal latinsky, německy a česky (Píseň nová o sv. Crhu a Strachotovi), dnes je však identifikace jejich rukopisů obtížná. Historiografické práce se zaměřovaly na rané dějiny Moravy, zejména její christianizaci a historii Velehradu (např. Wellehrad vetus et novum, Historia quadripartita). H. se zajímal též o minulost Slovanů a slovanské jazyky (např. Illyricum sacrum sive coelites Illyrici ex variis linguae Slavonicae gentibus), dějiny Polska a Uher. Využíval historiografické spisy B. Balbína, J. J. Středovského či T. Pešiny z Čechorodu. Shromáždil řadu cenných dokumentů k dějinám Velehradu.
L: LČL 2/1, s. 182–183 (se soupisem literatury); A. Neumann, P. K. H., cisterciák velehradský, zapomínaný ctitel cyrilometodějský, in: Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie 33, 1946, s. 55–56; N. Pavelčíková, K. G. H. – výrazná postava literárního baroka, in: Malovaný kraj 31, 1995, č. 3, s. 9; J. Dupalová, K. G. H. (1638–1703). Osudy a dílo barokního literáta, 2005 (magisterská diplomová práce, PaedF UK, Praha); K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et. al., Historiam scribere, 2018, s. 349–350.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Kateřina Bobková-Valentová
