Verze z 18. 3. 2023, 14:54, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HIRSCHMENTZEL Kristian Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 na HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HIRSCHMENTZEL Kristián Gottfried 7.1.1638-26.2.1703

Z Personal
Kristián Gottfried HIRSCHMENTZEL
Narození 7.1.1638
Místo narození Frýdek (dnes Frýdek-Místek)
Úmrtí 26.2.1703
Místo úmrtí Velehrad
Povolání 63- Spisovatel
49- Náboženský nebo církevní činitel
77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 622-623
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53374

HIRSCHMENTZEL, Kristián Gottfried (též HIRŠMENCL, Christianus Godefridus, Bohumír), * 7. 1. 1638 Frýdek (dnes Frýdek-Místek), † 26. 2. 1703 Velehrad, kněz, historik

Pocházel z početné rodiny vrchnostenského úředníka původem z Lehnicka. Studoval jezuitská gymnázia ve Vratislavi a v Brně. 1656 vstoupil do cisterciáckého řádu, o dva roky později složil sliby ve velehradském klášteře. Vystudoval filozofii a v Praze 1666–68 teologii. 1670 přijal v Olomouci kněžské svěcení. 1671 se stal duchovním správcem v Boršicích (u Uherského Hradiště), 1674–92 působil jako administrátor v Bolaticích na Hlučínsku, kde 1688 založil růžencové bratrstvo. 1675 zprostředkoval pro klášter koupi panství Velká Polom. Závěr života strávil na Velehradě, kde se věnoval literární činnosti a působil jako spirituál a senior. Jeho poměrně rozsáhlé dílo se zabývalo historií, teologií a filozofií. Věnoval se také hudbě; sám komponoval, nebo opisoval starší skladby. Tiskem vyšel H. spis Vita SS. Cyrilli et Methudii (1667) a postní kázání Rex dolorum sive oratione de passione I. N. R. I. (1667). Svá četná díla psal latinsky, německy a česky (Píseň nová o sv. Crhu a Strachotovi), dnes je však identifikace jejich rukopisů obtížná. Historiografické práce se zaměřovaly na rané dějiny Moravy, zejména její christianizaci a historii Velehradu (např. Wellehrad vetus et novum, Historia quadripartita). H. se zajímal též o minulost Slovanů a slovanské jazyky (např. Illyricum sacrum sive coelites Illyrici ex variis linguae Slavonicae gentibus), dějiny Polska a Uher. Využíval historiografické spisy B. Balbína, J. J. Středovského či T. Pešiny z Čechorodu. Shromáždil řadu cenných dokumentů k dějinám Velehradu.

L: LČL 2/1, s. 182–183 (se soupisem literatury); A. Neumann, P. K. H., cisterciák velehradský, zapomínaný ctitel cyrilometodějský, in: Apoštolát sv. Cyrilla a Methoda pod ochranou blahoslavené Panny Marie 33, 1946, s. 55–56; N. Pavelčíková, K. G. H. – výrazná postava literárního baroka, in: Malovaný kraj 31, 1995, č. 3, s. 9; J. Dupalová, K. G. H. (1638–1703). Osudy a dílo barokního literáta, 2005 (magisterská diplomová práce, PaedF UK, Praha); K. Bobková-Valentová – J. Kašpárková et. al., Historiam scribere, 2018, s. 349–350.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Kateřina Bobková-Valentová